Analytici Komerční banky [KB] zveřejnili svou makroekonomickou prognózu pro první čtvrtletí letošního roku. Mimo jiné v ní předpokládají, že inflace v Česku od poloviny letoška poroste. Podle nich by neměla centrální banka snižovat sazby.
A to i přesto, že inflace podle jejich názoru zůstane v první půlce roku pod cílem České národní banky [ČNB]. Ve své makroekonomické prognóze analytický tým KB ale i uvádí: Inflace se ke konci loňského roku dostala v podstatě na dvouprocentní cíl. Letos půjde zejména díky nižším cenám energií dokonce pod něj. Nicméně jádrová složka zůstane zvýšená, a to kvůli rychleji se zvyšujícím cenám ve službách. Svoji roli sehraje také expanzivnější fiskální politika. ČNB by měla ponechat úrokové sazby nezměněné. Rizika jsou ale vychýlená směrem k jejich snížení. Aktuální sazby ČNB jsou: 3,50% dvoutýdenní repo sazba, 2,50% diskontní sazba a 4,50%, lombardní sazba. Platí od 9. 5. 2025.
Současný postoj centrální banky
Viceguvernér ČNB Jan Frait v aktuálním rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že bankovní rada centrální banky se již na nadcházejícím měnově politickém zasedání může zabývat otázkou mírného snížení úrokových sazeb. To především v reakci na vnější faktory a vývoj v zahraničí. Zdůraznil však, že v domácím ekonomickém vývoji – oživení ekonomiky, napjatém trhu práce, zrychleném růstu mezd a uvolněné fiskální politice – argumenty pro snižování sazeb nenalézá.
Podle viceguvernéra Fraita by mohly úrokové sazby letos zůstat zhruba na současné úrovni, případně mírně klesnout. Prostor pro uvolnění měnové politiky v letošním roce odhadl nejvýše na 50 bazických bodů. Jak konkrétně bude na příštím zasedání hlasovat, zatím ale nechtěl předjímat. Rozhodnutí se odvine od nové makroekonomické prognózy a debaty bankovní rady.
Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB
Zároveň uvedl, že hlavním tématem nadcházejícího zasedání bude pro něj právě vnější prostředí, včetně vývoje globálních finančních trhů a měnové politiky velkých centrálních bank. Ty mohou v budoucnu vytvářet tlak na uvolnění měnových podmínek i v Česku.
Jak situaci vidí analytici KB
Analytici KB ve své makroekonomické prognóze připomínají, že loni se spotřebitelské ceny v průměru zvýšily o 2,5 procenta. Letos to podle nich bude pouze o 1,6 procenta. Silným protiinflačním faktorem budou podle nich nižší ceny energií díky poklesu tržních cen. A především pak regulované části v souvislosti s rozhodnutím vlády přenést poplatky na obnovitelné zdroje z domácností a firem na stát.
Elektřina zlevní od ledna všem. I těm se zafixovanými smlouvami
„Jádrová inflace, tedy ta bez cen potravin, energií a regulovaných složek, ale zůstane letos v průměru znatelně vyšší na 2,3 procenta. V souvislosti s uvolněnější fiskální politikou vlády bude dokonce zhruba od poloviny roku spíše růst,“ uvádí dále analytici KB.
Inflace loni byla vyšší než předloni. Zdražovaly služby a potraviny
„V této souvislosti nepředpokládáme, že by ČNB v letošním roce úrokové sazby dále snižovala. S ohledem na nedávnou změnu v komunikaci centrální banky to ale úplně vyloučit nelze,“ doplňuje analytik KB Martin Gürtler.
Růst mezd a fiskální politika
Pro vývoj inflace bude důležitá i fiskální politika, která podle prognózy „přechází do expanze“. Ta předpokládá, že hotovostní deficit státního rozpočtu se letos prohloubí k částce 310 miliard korun, jak ostatně stojí v návrhu státního rozpočtu pro letošní rok. V poměru k hrubému domácímu produktu [HDP] podle odhadu analytiků KB stoupne deficit veřejných financí z loňských 2,1 procenta na 2,8 procenta HDP.
Vláda schválila návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 mld. Kč
„Po skončení rozpočtového provizoria očekáváme postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i inflaci a úrokové sazby,“ míní Jaromír Gec, ale také dodává: „ČR by měla nadále plnit Maastrichtská kritéria týkající se deficitu veřejných financí i výše dluhu.“
SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni
Prognóza i v letošním roce jako hlavní tahouna růstu označuje spotřebu domácností. Také ale dodává, že k solidní investiční aktivitě veřejného sektoru by se měl letos přidat i sektor soukromý. Růst investic by měl jít ruku v ruce s oživující průmyslovou produkcí, stojí v materiálu. A dále i to, že na trhu práce by se oživení mělo projevit v zastavení trendu loňského zvyšování nezaměstnanosti. Mzdy podle analytiků KB přidaly loni nominálně 7,2 procenta. Pro letošek počítají s 5,6% růstem.
Souvislosti s českou korunou
Roli v rozhodování centrální banky o sazbách bude mít i vývoj kurzu koruny. Ta podle prognózy KB letos mírně posílí. Českou měnu podle ní ale mohou i navzdory relativně příznivému globálnímu sentimentu v nejbližších měsících dostávat pod tlak sázky finančních trhů právě na další snížení úrokových sazeb ČNB.
„My ovšem v základním scénáři letos s uvolněním domácí měnové politiky nepočítáme, koruna by se proto podle nás měla od druhého čtvrtletí roku s podporou rozšířeného úrokového diferenciálu a solidního růstu české ekonomiky vrátit v páru s eurem zpět k apreciaci,“ říká Jaromír Gec.
Český HDP loni rostl o 2,5 procenta. Problém jsou i nadále investice
Podle něj to bude částečně kompenzovat souběžné obnovení zpevňování amerického dolaru. A to, jak dodává, naopak typicky měnám rozvíjejících se trhů, mezi které se řadí i česká koruna, neprospívá.
Ministerstvo financí zvedlo odhad růstu HDP. Očekává i nižší inflaci
„Celkově tak po počátečním oslabení očekáváme do konce roku mírné posílení tuzemské měny k hladině 24,10 CZK/EUR,“ uzavírá Gec.
–DNA–
