Snaha Evropské unie o diverzifikaci dovozu strategických surovin vychází zatím naprázdno. Uvádí to aktuální zpráva Evropského účetního dvora [EÚD]. Podle ní domácí produkce těchto surovin nefunguje a jejich recyklace se nerozvíjí.
Zajištění strategických surovin pro EU do roku 2030 se tak zdá být nerealizovatelné, stojí dále ve zprávě. Auditoři mimo jiné zjistili, že 10 z 26 kritických surovin se výhradně dováží. Rovněž konstatují, že EU nedělá žádnou stabilní politiku, aby to změnila.
Bez zajištění strategických surovin může podle nich Evropská unie zapomenou na mnoho klíčových projektů. To se týká zejména energetiky, ale i dalších oblastí, jimž Evropská komise jasně deklarovala podporu.
„Bez kritických surovin není transformace energetiky, konkurenceschopnost ani strategická autonomie možná. Bohužel jsme nyní v dodávkách těchto materiálů nebezpečně závislí na několika málo zemích mimo EU,“ uvedla Keit Pentus-Rosimannusová, členka EÚD odpovědná za audit.
Čipy, zbraně, baterie: Čína přitvrzuje ve vývozu vzácných zemin
Přechod EU na energie z obnovitelných zdrojů je závislý na technickém vybavení, jako jsou baterie, větrné turbíny a solární panely. Pro jejich produkci jsou ale potřeba suroviny jako lithium, nikl, kobalt, měď a prvky vzácných zemin.
Většina těchto zdrojů se soustřeďuje buďto v jedné, nebo několika málo zemích mimo EU. Jde o Čínu, Turecko a Chile. Přitom k řešení této zranitelnosti přijala EU v roce 2024 akt o kritických surovinách s cílem zajistit dlouhodobé bezpečné dodávky 26 nerostných surovin, které označila za kritické pro transformaci energetiky.
Co si naplánovala EU
Akt o kritických surovinách EU navíc obsahuje nezávazný cíl: do roku 2030 by mělo alespoň 25 procent spotřeby strategických surovin v EU pocházet z recyklovaných zdrojů. Vyhlídky však nejsou slibné, konstatuje zpráva EÚD. Naopak v současné době se míra recyklace sedmi z 26 materiálů potřebných pro transformaci energetiky pohybuje mezi 1 až 5 procenty. A deset materiálů se nerecykluje vůbec.
Většina cílů EU v oblasti recyklace neuvádí konkrétní hodnoty pro jednotlivé suroviny. Nemotivují tak k recyklaci jednotlivých materiálů – zejména těch, které je obtížnější extrahovat. Jako jsou například prvky vzácných zemin v elektrických pohonech nebo palladium v elektronice. Nepodporují ani používání recyklovaných materiálů. Auditoři dále upozorňují, že evropští recyklátoři se potýkají s vysokými náklady na zpracování, málo dostupným množstvím materiálů a technologickými a regulačními překážkami, které snižují konkurenceschopnost.
EU si naplánovala podporu domácí těžby strategických materiálů. Chce, aby pokryla 10 procent spotřeby zemí. Skutečností ale je, že průzkumné činnosti nejsou rozvinuté. A i když se objeví nová ložiska, trvá i dvacet let, než se začne těžit. Přičemž v drtivé většině případů se těžit ani nezačne. Je proto velmi obtížné si představit realizaci jakéhokoli konkrétního podílu ve lhůtě do roku 2030, uvádí zpráva EÚD. A dále: Zpracovatelské kapacity, u nichž EU usiluje o dosažení 40 % své spotřeby do roku 2030, ukončují provoz, částečně i kvůli vysokým nákladům na energie.
Projekty podporované EU
Evropská komise schválila loni v březnu seznam investic do 47 strategických projektů ve 13 členských státech v celkové hodnotě 22,5 miliardy eur [cca 543 mld. Kč]. Ty mají zajistit a diverzifikovat přístup EU ke strategickým surovinám. Mezi ně patří i dvě iniciativy z České republiky. Jde o těžbu a zpracování lithia pro baterie společnosti Geomet v severočeském Cínovci. Pak jde o těžbu a zpracování manganu pro baterie společnosti Euro Manganese ve Chvaleticích v Pardubickém kraji.
Kritické suroviny jsou hospodářsky významné suroviny, u nichž existuje vysoké riziko narušení dodávek. Nejnovější seznam – zakotvený v aktu EU o kritických surovinách – jmenuje 34 kritických materiálů. Z nich je 26 zapotřebí pro klíčové technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Sedmnáct se jich považuje za strategické suroviny.
S ohledem na závazek EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů aspoň o 55 procent a do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí je tak úloha kritických surovin při úspěšné dekarbonizaci energetického systému klíčová.
–RED–
Myslím, že zakopaný pes je v této větě: „Zpracovatelské kapacity, u nichž EU usiluje o dosažení 40 % své spotřeby do roku 2030, ukončují provoz, částečně i kvůli vysokým nákladům na energie.“
To je tak, když se EU odřezala od levných ruských uhlovodíků. EU od Green Dealu pomalu ustupuje, provádí ústupky. Už by měli přijít ke slovu ekonomové a na pořad dne v Europarlamentu hlasování o zrušení EU – to by ale nekonformě přišli o své platy. Spíše přistoupí na na tento sebevražedný krok: Zavést dvourychlostní EU. Některé státy se odtrhnou samy. Mercosur je také velmi škodlivý a mnoho hinduistů z Indie to nezachrání. Obrovské výdaje na zbrojení a imigranty se snižovat nebudou.