Nezaměstnanost v Česku loni v prosinci vzrostla na 4,8 procenta z listopadových 4,6 procenta. Míra nezaměstnanosti v Česku se dostala na nejvyšší hodnotu za posledních devět let. A v lednu podle odhadů ekonomů ještě stoupne.
Ve srovnání s prosincem 2024 se zvýšila nezaměstnanost o 0,7 procentního bodu. Včera [9.1.] o tom informoval Úřad práce ČR [ÚP ČR]. Proti prosinci 2024 přibylo zhruba 48 000 nezaměstnaných.
Práci si hledalo v prosinci prostřednictvím pracovních úřadů 354 314 lidí, to je o zhruba 13 000 více než v listopadu. Volných pozic v nabídce proti listopadu ubylo, jejich počet se snížil přibližně o 3 200 na 87 422.
„Míra nezaměstnanosti v Česku nepříjemně narůstá… Dosáhla úrovně, která je nejvyšší od března 2017,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jako důvod uvádí již delší dobu trvající snižování stavů v průmyslu, které souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu, stále poměrně vysokými cenami energií, emisními povolenkami, přeregulovaností či prosazováním nákladné zelené agendy.
Co se týče prosince, svou roli sehrává i sezonnost, kdy ubývá sezonních pracovních míst ve stavebnictví a některých službách. Současně firmy nábory nových pracovníků nechávají až na leden.
Vliv sezonnosti potvrzuje i hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Upozorňuje na to, že předloni v prosinci činila nezaměstnanost 3,8 procenta. A situaci nepopisuje nikterak dramaticky.
„Aktuální zvýšení o 0,2 procentního bodu je ale spíše nízké, a to hlavně s ohledem na mírné ochlazování trhu práce, které jsme pozorovali v průběhu celého roku 2025,“ říká.
Lidé čekají s žádostmi o podporu na leden
ÚP ČR v tomto případě ale nabízí i vysvětlení. Podle něj se v praxi projevuje novela zákoníku práce, takzvaná flexinovela. To potvrzuje i Vít Hradil, jenž uvádí, že poměrně významná skupina lidí patrně zvolila strategii neregistrovat se na úřadu práce v prosinci a raději vyčkat do ledna.
Jde o to, že část osob, které podaly žádost o zprostředkování zaměstnání ještě před koncem roku 2025, se rozhodla vyčkat s podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti až na leden 2026, kdy vstoupily v účinnost klíčové změny, včetně motivujícího zvýšení maximální výše podpory na 80 procent v prvním období.
„Míru dopadu budeme moci přesněji vyhodnotit na konci ledna 2026,“ uvádí ÚP ČR.
Také ale dodává, že celkem 1 953 uchazečů zaevidovaných do konce roku 2025 podalo žádost o podporu až v lednu. Ve stejném období předchozího roku šlo pouze o 352 osob. Což představuje výrazný meziroční nárůst spojený právě s účinností nové právní úpravy.
Nezaměstnanost podle regionů
Při krajském srovnání zůstal loni v prosinci nejvyšší podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji [7,1 %] a v Moravskoslezském kraji [6,6 %]. Naopak nejnižší [3,6 procenta] byla v Praze.
V porovnání s listopadem vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve všech krajích, nejvíce v Kraji Vysočina a dále v kraji Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském. Nejnižší nárůst nezaměstnanosti vykázala Praha a pak Středočeský a Královéhradecký kraj.
V prosinci klesla důvěra v ekonomiku u domácností i podnikatelů
„Regionální data nám rovněž nepřinášejí žádná velká překvapení a zjištění. Vysoká nezaměstnanost na severu a západě republiky je stále symbolem toho, jak se nepodařilo ani 36 let od pádu dřívějšího režimu zmenšit regionální hendikepy,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„Nová místa proto obvykle vznikají tam, kde už nyní chybí ochotní zaměstnanci a naopak. Realitní trh navíc tuto situaci nijak neulehčuje. Kde je práce, je i dražší bydlení,“ doplnil.
Nemovitosti v Česku zdražily za posledních devět let o 124 procent
Podle ekonomů letos v lednu nezaměstnanost dál poroste. A nejspíš překročí hodnotu pěti procent. Svou roli v tom sehraje zmíněná flexinovela, ale i nově nezaměstnaní, kteří přišli o práci na konci loňského roku.
–DNA–
Nevěřím, že by se nezaměstnanost dala u nás do roka vylepšit. Bude to trvat nejméně 2 roky a v návaznosti na ochotu Ukrajinců odject do vlasti… Kdyby vládl univerzitní pab.b Fiala, to už bysme mohli rovnou přejít na potravinové poukázky. Navázání ČR na německou ekonomiku to jen zhorší: Merz zatlačen do kouta, to vysvětlil bez obalu: „Držte se za srdce, jsme v hlubokých potížích. Ekonomický výhled je v některých oblastech ‚extrémně kritický‘. Ekonomika se už dva roky v řadě propadá. Udělali jsme všechno, co šlo, ale bohužel.“ Ale Merz musí hlavně zbrojit a chystat se zahájit válku s Ruskem.
Do debaty se zapojili i němečtí podnikatelé. Německá průmyslová a obchodní komora oznámila masivní odliv firem do zahraničí a vlnu bankrotů: jen v roce 2025 bylo v průmyslovém sektoru zaznamenáno více než 1 600 insolvencí (nejvyšší číslo za posledních 12 let). Podnikatelská sdružení si zoufale lámala ruce: Německo se vždy považovalo za exportní ekonomiku (50 procent HDP tvoří export), ale výsledky loňského roku ukázaly nejhorší exportní konkurenceschopnost od roku 1995 (dvakrát horší než během globální finanční krize).