Švédsko ubírá na vstřícnosti k imigrantům v získávání občanství

Švédská vláda plánuje zpřísnit pravidla, podle kterých cizinci žijící ve Švédsku získávají občanství. Země má problémy s válkou gangů a rostoucími útoky na ženy. Za velkou částí z nich stojí právě přistěhovalci. 

Podle švédských politických představitelů je součástí problémů snadné získání tamějšího občanství. Švédská vláda nyní podle agentury AFP oznámila, že uchazeči o švédské občanství budou muset vést „počestný život“. Dále splňovat finanční kritéria a složit jazykový a znalostní test. Povinná délka pobytu se má prodloužit ze současných pěti na osm let.

Ministr pro migraci Johan Forssell označil získání švédského občanství za současných podmínek za příliš snadné: „Občanství musí znamenat více, než znamená nyní.“

Komentář: Jak mě zradikalizoval stát, i když jsem vůbec nechtěl

Doplnil, že dosud je možné získat švédské občanství, aniž by žadatel „uměl jediné slovíčko švédsky. Získá ho i bez jakékoliv znalosti o švédské společnosti či příjmu“. V souvislosti s případy z posledních let pak uvedl, že švédská vláda udělí občanství i tomu, „kdo sedí ve vazbě za vraždu“.

Pokud vládní návrh schválí parlament, začne platit 6. června. Na tento den připadá státní svátek Švédský národní den. Už loni přišla švédská vláda s projektem nutnosti přijetí oficiálního kulturního kánonu. Ten by dal imigrantům takzvaně mapu a kompas k tomu, jak se začlenit do švédské společnosti.

Švédsko hledá sobě vlastní kulturní symboly jako kompas pro migranty

Lars Trägardh, historik, kterého vláda projektem pověřila, uvedl: „Kulturní kánon bude mít význam zvláště pro imigranty a jejich začlenění. Švédsko kombinovalo úžasnou otevřenost k imigrantům bez ohledu na politiku, aby jim umožnilo začlenit se do švédské společnosti.“ 

Co chce změnit Švédsko

Nyní Švédsko ale přitvrzuje v oblasti legislativy, která nově příchozím umožňuje získat občanství. Nová pravidla by platila i pro žádosti o občanství, které švédské úřady již zpracovávají.

• Délka pobytu a bezúhonnost: Žadatelé budou muset prokázat „čestný život“ [bezúhonnost]. Mít měsíční příjem alespoň 20 000 švédských korun [cca 46 000 Kč] a ve Švédsku žít minimálně osm let namísto dosavadních pěti. Nařízení o příjmu by se nevztahovalo na studenty a důchodce.
• Čekací lhůty pro zločince: Osoby s nikoli čistým trestním rejstříkem ve Švédsku nebo v zahraničí budou muset čekat na možnost podat žádost o občanství podstatně déle, v některých případech až 17 let.

Švédsko zavedlo brannou povinnost. Ostatní země se asi přidají

• Rušení občanství: Vláda připravuje změny ústavy, které by umožnily odejmout švédské občanství lidem s dvojím občanstvím, kteří se podílejí na závažných zločinech. Jako je organizovaný zločin, nebo pokud občanství získali podvodem.

Stejně jako v Německu i ve Švédsku dlouhodobě praktikovali politiku otevřených dveří a štědrých sociálních dávek pro migranty. V zemi postupně vznikly no-go zóny, do kterých se obává vkročit i policie, a řádí tam migrantské kriminální gangy.

Úspěch pravice ve Švédsku nutí tamější vládu ke změnám v migraci

Švédský statistický úřad už dříve zveřejnil zprávu, v níž uvedl, že z 10,5 milionu obyvatel země jich 27 procent připadá na osoby cizího původu. Švédsko od 90. let přijalo velký počet uprchlíků. Šlo o osoby ze zemí, které zmítaly konflikty – bývalá Jugoslávie, Afghánistán, Sýrie či Somálsko.

Podle AFP se tato skandinávská země ale potýká s problémy s integrací cizinců. Mnozí z nich se neučí švédsky a žijí ve vyloučených lokalitách s vysokou kriminalitou a nezaměstnaností.

Švédská vláda řeší i útoky na ženy

Švédské levicové i pravicové vlády, které byly u moci po roce 2015, kdy do země během migrační krize přišlo mnoho běženců, zpřísňovaly azylové a migrační zákony. Jedním z důvodů byly útoky na ženy.

Data o násilí na ženách v EU nabízí zpráva Evropské komise [EK] vytvořená ve spolupráci s Eurostatem a Agenturou Evropské unie pro základní práva a Evropským institutem pro rovnost žen a mužů [EIGE].

Nejvíc útoků na ženy v EU má Finsko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko

Podle ní se ve Švédsku se slovním nebo fyzickým útokem, často se sexuálním podtextem, osobně setkalo 42 procent žen.

„Procento žen, které uvedly, že zažily násilí ze strany osoby, která není jejím partnerem, bylo vyšší ve Finsku [47 %]. Poté ve Švédsku [42 %], Dánsku [38 %], Nizozemsku [36 %] a Lucembursku [34 %],“ píše se ve zprávě.

Meloniová: Řešením migrace z Afriky je i posílení tamější ekonomiky

Největší rozdíly mezi zeměmi EU ve způsobu takových útoků na ženy od osoby, která není jejich partnerem, připadá na ponižující nebo zahanbující útoky se sexuálním podtextem, při nichž nedojde ke znásilnění. Ve Finsku se s takovým útokem setkalo 24 procent žen a ve Švédsku to bylo 22 procent žen. V Bulharsku, Česku či Polsku uvedly ženy takovou zkušenost v méně než dvou procentech případů.

–DNA–