Na ministerstvu zdravotnictví už se pracuje na analýze převodu nemocenského pojištění pod zdravotní pojišťovny. Na semináři ve Sněmovně to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Stihnout to chce v tomto volebním období.
„Já si myslím, že je to správná cesta. Že sloučit tyto dva systémy je ku prospěchu a povede k větší efektivitě,“ uvedl na konferenci [9.2.] ve Sněmovně s názvem „Zdraví populace – hledání politické shody na směřování změn“ ministr Vojtěch.
Připomněl, že převod nemocenského pojištění pod správu zdravotních pojišťoven má vláda v programovém prohlášení. Důvodem je podle něj posílit motivaci zdravotních pojišťoven hradit takové zdravotní služby, které dávají smysl. A které by prokazatelně vedly například i ke zkrácení doby pracovní neschopnosti u některých nemocí.
Vláda Andreje Babiše chce sloučit nemocenské a zdravotní pojištění
„Umožní to sledování dopadů nejen do veřejného zdravotního pojištění, ale i nemocenského pojištění,“ dodal s tím, že na jeho úřadu už se pracuje na analýze dopadů takové změny.
„Už jsme začali pracovat na určité analýze. Víme, že to není běh na jeden dva roky. Ale je to vize do konce volebního období,“ upřesnil své plány.
Nemocenské pojištění inkasuje přes 57 mld. Kč
O správu nemocenského pojištění, ze kterého se vyplácí šest pojistných dávek, se stará Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] podřízená Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Podle dat sociální správy na něm zaměstnavatelé a zaměstnanci v roce 2024 odvedli celkem 57,7 miliardy korun. A skončilo v přebytku 10,2 miliardy korun.
V porovnání s předchozím rokem 2023 se v roce 2024 na nemocenských dávkách sice vyplatilo o dvě miliardy korun více, tedy přes 47,5 miliardy korun. Ale plátci na něm zaplatili meziročně o 15 miliard korun více.
Proč se Singapurci dožívají vysokého věku ve zdraví? Dbají na pravidla
O meziročně skokové inkaso na nemocenském pojištění se postaralo především obnovení odvodu za zaměstnance od ledna 2024 a částečně i vyšší zaměstnanost. Nemocenský odvod pro zaměstnance znovuzavedla předchozí vláda v rámci takzvaného konsolidačního balíčku. Jeho cílem bylo přivést státní rozpočet do vyrovnaných čísel. Zaměstnanci od ledna 2024 odvádějí ze svých příjmů 0,6 procenta z vyměřovacího základu.
Podpora domácí péče z nemocenského pojištění
Převod nemocenského pojištění pod zdravotní pojišťovny souvisí podle Vojtěcha i s postupným propojováním zdravotních a sociálních služeb kvůli větší potřebě dlouhodobé péče a udržení nesoběstačných lidí více v domácí péči.
„Za mě jedinou cestou do budoucna, jak udržet ten systém, je podporovat, aby pacient zůstal co nejdéle ve svém domácím prostředí,“ vysvětlil dále ministr Vojtěch.
Což si žádá i finanční podporu takzvaných neformálně pečujících. Mezi ně patří převážně lidé, kteří zůstávají doma, aby se postarali o své nesoběstačné příbuzné, často rodiče, prarodiče. Anebo jiné členy rodiny se zdravotním postižením.
„Je iluzorní si myslet, že tady budeme stavět nová a nová lůžka ústavní péče,“ uvedl s tím, že je třeba vytvořit silnou síť terénních zdravotně sociálních služeb. A spolu s tím nastavit adekvátní podporu právě neformálně pečujícím.
„To je pozitivní pro ně samotné, ale i pro systém z hlediska efektivity,“ dodal.
Pojišťovny vystaví domovy pro seniory. Víc říká David Pospíšil
Jednou ze šesti nemocenských dávek je právě dlouhodobé ošetřovné. Tuto podporu sociální správa vyplácí lidem v situaci, kdy pečují o člena rodiny po jeho propuštění z nemocnice. To na doporučení jeho ošetřujícího lékaře. Tato dávka mimo jiné slouží i pro překlenutí jakéhosi přechodného období, kdy se rodina rozhoduje, jak nastaví péči o příbuzného do budoucna i s ohledem na jeho zdravotní stav.
Podpora a plány na posílení terénních zdravotních a sociálních služeb podle ministra Vojtěcha úzce souvisejí s jeho dalšími plány na rozšíření kompetencí nelékařských zdravotníků. Především zdravotních sester.
„Tady je naprosto klíčové, abychom posílili roli nelékařského personálu. Aby se o tyto pacienty postaral samostatně,“ dodal ministr Vojtěch.
Veronika Táchová
