Pro některé politiky je Brusel místo, kam je národní státy posílají ve chvíli, kdy o ně doma už nestojí. Také jim ale dává šanci dostat se na prestižní místo, které se nachází daleko nad jejich schopnostmi. A celé to řídí Ursula von der Leyenová.
Evropští byrokrati s minimální či žádnou zkušeností s médii se denně ocitají před kamerami, zatímco kariérní diplomati se trápí řešením problémů domácí politiky na evropské úrovni. Alespoň tak uvádí svůj článek The 5 hardest jobs in Brussels o tom, kdo má v Evropské unii nejtěžší job, bruselský list Politico.
Podle něj všechny ve strukturách EU ale spojuje víra v životaschopný koncept Evropské unie. Nicméně pracovat v Bruselu se může stát i noční můrou, píše list. A to i navzdory popularitě, vysokému platu a dalším prebendám, které pobírají evropští činitelé. Níže jsou jmenovaní ti, u nichž se Politico domnívá, že mají v Bruselu vůbec ten nejtěžší job.
Mark Rutte, generální sekretář NATO
Činitelé z Nizozemska a NATO by ho mohli klidně přezdívat „teflonový Mark“. Nic se ho nedotkne. Ale s válkou na Ukrajině a americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě za zády nyní patří jeho práce v Bruselu k té nejtěžší.
„Je mi úplně jasné, jak složitý úkol má – udržet jednotu aliance, ale je na něj smutný pohled,“ uvedl unijní diplomat pod podmínkou zachování anonymity.
Jeho úkol vést vojenskou alianci se teď zdá být druhořadý. Tím hlavním je zastavit jednoho muže – Trumpa – aby nezničil alianci. Bývalý premiér Nizozemska určitý úspěch v roli Trumpova „našeptavače“ přitom už zaznamenal. Nedlouho poté, kdy v Davosu americký prezident mluvil o potřebě získat Grónsko, se setkal s Ruttem a překvapivě oznámil, že „vytvořili rámec budoucí dohody“.
Dány většina Gróňanů nesnáší. To jistě ví i viceprezident J. D. Vance
To Rutteho postavilo do trapné situace. Když se loni v březnu Rutte a Trump setkali v Oválné pracovně, prezident mu sdělil, že hodlá získat Grónsko za každou cenu. Na což mu Holanďan měl říci jenom „nechci do toho zatáhnout NATO“. Čímž pobouřil Dány. Dánská ministerská předsedkyně Mette Frederiksenová spolu s ostatními varovala, že by tato „americká invaze“ znamenala konec Aliance. Navíc ve smlouvě z roku 1949 není žádné ujednání pro případ, jak postupovat, když by jeden člen NATO napadl druhého člena.
Přesto počátkem tohoto měsíce Rutte uvedl, že NATO „není v žádném případě v krizi.“ Zazněla ale i slova, která by nejspíš i Rutte vzal zpět. Nazval Trumpa „taťkou“.
Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden
„Chůze po laně v protivětru je snadnější než job Marka Rutta, generálního sekretáře NATO,“ prohlásil Nicolás Pascual de la Parte, bývalý španělský velvyslanec u NATO a člen Výboru pro bezpečnost a ochranu.
Podle něj udržet za současných poměrů NATO pohromadě, vyžaduje státnické umění a schopnost krotit Trumpovo neustálé balancování. Redakce serveru Politico požádala kancelář Marka Rutteho o komentář k tomuto článku, avšak bez úspěchu.
Paula Pinhová, mluvčí Komise
V éře předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se stal obtížným úkolem i post její hlavní tiskové mluvčí. Zaměstnanci žertem říkají, že Ursula pracuje v bunkru jen se šéfem kabinetu Björnem Seibetem. Všichni ostatní se dozvědí jen to, co se jich bezprostředně týká.
Právě to činí z pozice Portugalky Pinhové, která byla do funkce hlavní mluvčí jmenována v listopadu 2024, nejobtížnější bruselský post. Každý den čelí dotazům novinářů, ale často jim není schopna odpovědět. Buď proto, že nesmí, nebo proto, že sama informace nemá.
To je podstatně jiná situace než ta, která panovala v období jejího předchůdce Jean-Claude Junckera. Ten byl totiž informačně mnohem otevřenější. Naopak dnešní Komise je uzavřenější než kdy dříve. Loni v lednu, když byla von der Leyenová hospitalizována se zápalem plic, zveřejnila o tom zprávu až německá agentura DPA. Podobně jako notoricky tajemný Vatikán kdysi zatajoval skutečnost, že je papež František hospitalizován.
Von der Leyenová bude jako šéfka v Evropské komisi dalších pět let
Když ve funkci mluvčího skončil její předchůdce Eric Mamer, žertovalo se, kolik lahví šampaňského asi otevřel na oslavu, že je opět svobodný. Za svoji oběť byl alespoň odškodněný. Když odešel, získal post generálního ředitele sekce pro životní prostředí.
Pro list Politico Pinhová uvedla: „Jsem hrdá, že zastávám jeden z nejdůležitějších postů v Bruselu. Není snadný, ale je vysoce odpovědný.“
Dodala, že součástí tohoto úkolu je „rozlišovat mezi tím, co veřejnost vědět musí a tím, co by média ráda věděla.“ A to je minimálně zajímavý náhled…
Kaja Kallasová, zahraniční věci a bezpečnostní politika
Unijní diplomatický orgán byl zřízený v roce 2010 a pozice nejvyššího diplomata, který ho vede, je velmi žádaná funkce ze strany členských zemí. Vztahy mezi von der Leyenovou a bývalým nejvyšším diplomatem Josepem Borrellem byly více než špatné. Ale ještě horší vztahy má šéfka Komise se současnou hlavní evropskou diplomatkou Kajou Kallasovou.
Z jejích pravomocí vyňala Středomořskou oblast. A Komise loni zřídila Generální direktorát pro Střední východ, Severní Afriku a Perský záliv. Pracuje také na plánu zmenšit pravomoc EEAS [European External Action Service].
EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států
Ve snaze odvrátit úder se pokoušela Kallasová jmenovat silného zástupce generálního sekretáře Martina Selmayera, Junckerova bývalého a obávaného náčelníka štábu. Ale nepovedlo se to. Kancelář von der Leyenové tomu zabránila.
Kallasová si v soukromí postěžovala, že Ursula von der Leyenová je diktátorka, a že ona s tím nic nezmůže. Kallasová pochází z malého Estonska a její liberální strana je malá, a tak i ona sama má ještě menší vliv, než měl kdysi Borrell. A ani kancelář Kallasové na dodatečné dotazy serveru nereagovala.
Bálint Ódor, maďarský velvyslanec
Maďarský premiér Viktor Orbán si velmi rád hraje na padoucha svým proruským a protrumpovským postojem. A právě to ztěžuje práci maďarského vyslance v EU. Současný vyslanec, Bálint Ódor, má zřejmě k Orbánově straně Fidesz ještě blíže než jeho předchůdce Tibor Stelbaczky. Ten nyní pracuje pro diplomatický odbor EU.
Když se maďarští ambasadoři snaží zjemnit některá vyhlášení své vlády, Budapešť zpochybňuje jejich loajalitu, říká jeden z maďarských diplomatů. Další z nich popsal maďarského ambasadora jako „slona v porcelánu“. To kvůli úzkým vztahům Maďarska s Kremlem.
Během loňského maďarského předsednictví vyjádřili někteří diplomaté obavy sdílet s Maďary informace právě kvůli Orbánovu příklonu k Rusku. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se totiž pravidelně stýká se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Tím Lavrovem, který je na sankční listině EU. Ódor pro Politico uvedl: „Je mi ctí sloužit své zemi a zastupovat její zájmy.“
Maroš Šefčovič, komisař pro obchod
Když je problém, zavolejte slovenského komisaře vystudovaného v Moskvě, známého pod přezdívkou Mr. Fix It – pan zařídím to. Bývalý člen slovenské komunistické strany je komisařem od října 2009, čímž se stává nejdéle sloužícím komisařem v EU. Pracoval už pod José Manuelem Barrosem, Junckerem a nyní pod von der Leyenovou.
Vítězství Trumpa je znepokojivý scénář, míní budoucí eurokomisař
Šefčovič byl povolán, aby dohlížel na reakci EU na mimořádné a komplikované záležitosti jako brexit a evropský Green Deal. Nyní v éře Trumpa je pověřený obchodní politikou. Ale dělá mnohem více než to. Když například von der Leyenová odmítla diskuzi v Evropském parlamentu ve Strassburku o svém odvolání z funkce [a také jeho], poslala tam místo sebe právě Šefčoviče. A ani ten nyní na dodatečné dotazy serveru Politico nereagoval.
Michal Achremenko
