Český statistický úřad [ČSÚ] dnes [31.3.] zveřejnil zpřesněný odhad loňského růstu hrubého domácího produktu [HDP]. Celoroční odhad růstu HDP ve výši 2,6 procenta ČSÚ ponechal beze změny, ale revidoval údaj růstu za poslední čtvrtletí.
Podle zpřesněných dat loni ve 4. čtvrtletí rostla ekonomika o 2,7 procenta, nikoli o 2,6 procenta, jak ČSÚ uváděl ve svém předchozím odhadu. Mezičtvrtletní nárůst HDP činil v posledním kvartále loňského roku 0,7 procenta. Ve svém předchozím odhadu ČSÚ uváděl růst o 0,6 procenta.
„Jednalo se o nejrychlejší růst za poslední tři roky,“ shrnuje zpřesněná data o celkovém loňském růstu HDP ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Statistici doplnili, že oproti roku 2024 tempo růstu HDP loni zrychlilo více než dvojnásobně. Předloni ekonomika rostla o 1,1 procenta. Český HDP tak přidává pět let v řadě. Naposledy klesl v roce 2020, v době pandemie covidu. Tehdy se propadl o 5,6 procenta.
Růst HDP pohledem ekonomů
„Ekonomika šlape, domácnosti stále šetří,“ shrnuje aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj dnes zveřejněná podrobná data jen potvrdila základní trendy v chování firem a domácností v celém roce 2025. České domácnosti si už od dob covidu zachovávají výrazně nadprůměrnou míru úspor. To znamená, že ta část obyvatel, která má finanční možnosti, si stále do rezerv odkládá větší část příjmů, než bylo zvykem před covidem.
„Zatímco ještě v roce 2019 míra úspor nedosahovala ani 12 procent, loni se udržela nad hranicí 19 procent. Znamená to, že tedy téměř pětinu disponibilních příjmů lidé dávají do rezerv, a neutrácí je,“ říká Dufek a upozorňuje ale i na to, že kapacitu k tvorbě úspor v řádech tisíců korun má jen zhruba polovina domácností.
Reálné příjmy a výdaje domácností / meziroční změna v %
[Zdroj: ČSÚ]
Nicméně i podle něj reálné výdaje domácností loni rostly o něco rychleji než jejich příjmy, a tak k určitému drobnému snížení úspor přece jen došlo: „Pokud jde o investice, domácnosti loni investovaly do bydlení stejně intenzivně jako v předcházejícím roce. Tedy ani v tomto případě k žádné změně trendu nedošlo.“
Upozorňuje i na jiný důležitý jev. Z aktuálních čísel vyplývá, že ziskovost firem loni znovu poklesla. Dokonce dosáhla nejnižší hodnoty za posledních dvacet let, když činila 43,1 procenta [hrubý zisk vs. přidaná hodnota dostupný od roku 2005]. To bylo o 1,3 procentního bodu méně než před rokem. Míra zisku v Česku i nadále zůstala nad průměrem Evropské unie. Tam činí přibližně 40 procent.
„Je to trend, který souvisí se zvyšováním mzdových nákladů, ke kterému v konvergující ekonomice logicky dochází. Konvergují však nejenom mzdy, ale i ziskovost,“ říká Dufek.
Míra zisku a investic nefinančních podniků v %
[Zdroj: ČSÚ]
„Zisky zahraničních vlastníků korporací vloni dosáhly sedm procent HDP. Ve formě dividend si rozdělili téměř 340 miliard korun a reinvestováno bylo víc než 262 miliard,“ uvádí ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Dlouhodobě slabé investice a výhled na letošek
Nejde ale jenom o ziskovost firem, ale i jejich investiční aktivitu, která, jak vyplývá z dat ČSÚ, loni klesla třetí rok v řadě. Loni se snížila míra investic firem proti roku 2024 o jeden procentní bod na 26,6 procenta.
Investice v Německu se nekonají. Zvláštní fond jen látá díry
Podle Dufka jsou to přitom hlavně investice, jak si udržet konkurenceschopnost v časech, kdy ceny energií v Evropě výrazně překonávají ceny energií v Asii nebo Americe. Je to i známka toho, že naše ekonomika nevytváří zrovna povzbudivé investiční klima, doplňuje ekonom. I to je jeden z důvodů, proč na opakování loňského výsledku ve výši 2,6 procenta podle něj můžeme prozatím zapomenout.
„Drahé energie, včetně paliv, se totiž na letošním výkonu nepochybně podepíšou. Jak moc, bude záležet na délce konfliktu v Perském zálivu a všem, co s ním souvisí,“ říká dále.
Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule
Podle něj by byl velký úspěch, pokud by se podařilo letos české ekonomice dosáhnout alespoň dvouprocentního růstu. Ekonomka Komerční banky Steckerová ale má na věc jiný náhled. Pro letošní i příští rok odhaduje růst ekonomiky o 2,7 procenta. Ale i připouští, že výhled ekonomiky ovlivní délka trvání konfliktu na Blízkém východě. Jeho dopad do HDP je však podle jejího názoru výrazně nižší než dopad do inflace.
Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb
Relativně limitovaný dopad války na Blízkém východě do ekonomické aktivity dává i do souvislosti se souběžným oslabením koruny. To totiž působí na ekonomiku expanzivně. A důležitá je podle jejího názoru i zpožděná a jen dílčí reakce centrální banky na ropný šok.
–DNA–
Podívejte se lidi, tento článek si opravdu pozorně přečtěte. A zvlášti vy, kteří ještě nemáte životní zkušenosti, takže máte omezené možnosti srovnání. O co jde?
Dobrou pozornost věnujte v článku následujícím výrokům: …….Ekonomika šlape, domácnosti stále šetří………HDP loni rostl, ale ziskovost firem i jejich investice byly víc než slabé…..Upozorňuje i na jiný důležitý jev. Z aktuálních čísel vyplývá, že ziskovost firem loni znovu poklesla. Dokonce dosáhla nejnižší hodnoty za posledních dvacet let….
Když to tak čtete a nevyznáte se, může to na vás působit dojmem, jako byse jednalo o nějaké samostatné záležitosti. Avšak nejedná se. Mluví se stále o jedné a téže kompaktní věci. Tou věcí je ekonomika. Když nakrmíte chytrý internet dotazem, co je ekonomika vlastně je, vyskočí na vás následující (věřte, je tomu skutečně tak). Trochu pokráceno a doplněno:
Je to souhrn hospodaření, což značí výrobu, distribuci a spotřebu statků a služeb (hodnot) v určitém celku (tím celkem je obvyle stát včetně firem a domácností). Je to praktická činnost zaměřená na USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB, myšleno v tom nejširším slova smyslu.
Co z toho plyne? Jistě si vzpomenete, jak se předchozí vláda chlubila, jak je na tom naše ekonomika, i v evropském porovnání, dobře a dřívější opozice mluvila o ekonomicky spálené zemi. Ko měl pravdu?
Pokud máte na mysli úhel pohledu ve smyslu nadělat se a vydělat si umí každý blbec, tak skutečně měla pravdu předchozí vláda, že ekonomika šlape. Čísla o hospodářském růstu (nadření se při tvorbě statků) to neomylně dokazují. V případě, že váš však zajímá to, proč vůbec ekonomicky činní jsme, tedy smysl existence ekonomiky, který je USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB, tak měla pravdu dnešní vláda. Vypíchnuté obraty z článu to také neomylně dokazují.
A dá se z toho usuzovat ještě na něco dalšího? Dá a předchozí odstavec k tomu přímo vybízí. Že s pravdou je to, jak říkají Američané, jako se řitním ovorem. Ten má také každý svůj.