Peníze ze zvláštního fondu, který před rokem schválili němečtí poslanci, nemířily v loňském roce prakticky vůbec na investice do infrastruktury. K tomuto závěru dospěl hospodářský institut Ifo, který o tom informuje na svém webu.
Objem zvláštního prorůstového fondu němečtí politici stanovili na 500 miliard eur [cca 12 bilionů Kč]. Jeho smyslem bylo investovat do oprav silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, mateřských školek a nemocnic. Pětina měla mířit na klimatická opatření a další pětinu měly obdržet jednotlivé spolkové země. Německo zároveň s infrastrukturním fondem schválilo zvýšení výdajů na zbrojení a podporu Ukrajiny. A uvolnilo zákon o dluhové brzdě.
Vznik zvláštního fondu na rozvoj infrastruktury a klimatickou neutralitu loni 18.3. schválili ještě dosluhující poslanci [zvolení v roce 2021] německého Spolkového sněmu. Bylo to krátce po předčasných parlamentních volbách, tedy ještě před vznikem vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie [SPD] kancléře Friedricha Merze [CDU/CSU].
- 2025: Výsledky voleb do Německého spolkového sněmu
- 2021: Výsledky voleb do Německého spolkového sněmu
To znamená, že Spolkový sněm vznik zvláštního fondu schválil ve svém starém složení a nevyčkal na nové uspořádání sněmu po volbách. A to kvůli tomu, že vznik zvláštního fondu by už nejspíš kvůli změně politických sil ve sněmu neprošel.
Jaký je výsledek?
Nyní hospodářský institut Ifo tvrdí, že 95 procent prostředků z fondu financovaného z půjček vláda kancléře Friedricha Merze [CDU/CSU] využila na látání děr ve státním rozpočtu. K podobnému závěru došla studie institutu německého hospodářství [IW].
„Zjistili jsme, že politici prostředky získané zadlužením použili téměř kompletně na jiné účely, například na zacpání děr v rozpočtu. To je velký problém. Dluhy navíc by měly být použity na dodatečné investice, které dlouhodobě podpoří hospodářský růst,“ uvedl předseda institutu Ifo Clemens Fuest.
Podle něj německá vláda naopak snížila částku na investice v jádrovém rozpočtu proti předcházejícím rokům. Na papíře pak přesouvala investiční položky do zvláštního fondu.
„Velká část investic ve zvláštním fondu proto není dodatečná,“ vyjasňuje Emilie Höslingerová z Ifo.
Institut německého hospodářství analyzoval dopady využití zvláštního fondu. Podle jeho zprávy bylo jinak, než bylo původně zamýšleno, použito 86 procent finančních prostředků z fondu.
„Konzervativci a sociální demokraté měli příležitost smazat investiční dluh. Dosud ji ale nevyužili,“ uvedl výzkumník IW Tobias Hentze.
Německé ministerstvo financí studie odmítá
Mluvčí německého ministerstva financí uvedla, že závěry obou studií jsou chybné. Tvrdí, že ve skutečnosti ze zvláštního fondu peníze plynuly na dodatečné investice, které doplnily běžné investice z jádrového státního rozpočtu.
Autoři obou studií podle mluvčí jako srovnávací základnu využili neschváleného návrhu rozpočtu vlády kancléře Olafa Scholze, která se rozpadla v listopadu 2024. I to podle jejích slov výsledek zkreslilo.
Nové peníze na zbraně, investice a Ukrajinu schválil i Bundesrat
Už loňské schválení podpůrného zvláštního fondu ale budilo pochybnosti. Po jeho schválení v obou komorách parlamentu ho napadl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Vzal si čas na rozmyšlenou před jeho podpisem kvůli tomu, zda byl přijat v souladu s ústavou.
Němečtí poslanci schválili finanční balík na obranu i investice
Loni v březnu vznik tohoto zvláštního fondu podpořily strany CDU/CSU, sociální demokracie [SPD] a Zelení. Stalo se tak sedm dní před tím, než do lavic Spolkového sněmu usedli nově zvolení poslanci.
–RED/ČTK–
11 dní do kolapsu. VŠICHNI SI MYSLÍ, ŽE V HORMUZSKÉ ÚŽINĚ JDE O ROPU. Není to tak. JDE O VŠECHNO, CO POTŘEBUJETE K PŘEŽITÍ.
Úžina je uzavřena již 8 dní. Lidé vidí ceny ropy a propadají panice. Nemají vůbec tušení, o co ve skutečnosti jde. Nechte si to projít hlavou. 92 % světové produkce síry pochází z rafinace ropy a zemního plynu. Síra → kyselina sírová → NEJČASTĚJI vyráběná chemikálie na Zemi. Kyselina sírová se používá k těžbě mědi. Kyselina sírová se používá k těžbě kobaltu. Bez kyseliny sírové = žádné transformátory, žádné baterie do elektromobilů, žádné substráty pro datová centra.
JEDNA chemická látka. JEDNA surovina. JEDEN úzký bod. VŠECHNO se zastaví.
Ale je to ještě HORŠÍ. Katar přepravuje 30 % zkapalněného zemního plynu Tchaj-wanu přes Hormuz. Tchaj-wan má zásoby na 11 DNÍ. TSMC – společnost, která vyrábí 90 % pokročilých čipů na světě. Spotřebovává 8,9 % CELKOVÉ elektřiny Tchaj-wanu. Žádný plyn → žádná energie → žádné čipy → ŽÁDNÉ TELEFONY, ŽÁDNÁ UMĚLÁ INTELIGENCE, ŽÁDNÝ VOJENSKÝ HARDWARE.
Jde jen o ceny plynu? 33 % světové suroviny pro výrobu dusíkatých hnojiv prochází průlivem. POLOVINA všech dnes žijících lidí existuje DÍKY syntetickému dusíku. Žádný dusík = žádná hnojiva = žádné jídlo = HLADOMOR.
Ukazují grafy cen ropy a futures na akciovém trhu. NEUKAZUJÍ vám, že TŘI dodavatelské řetězce kritické pro civilizaci procházejí 21 námořních mil dlouhým úzkým místem, které je již 8 dní UZAVŘENÉ. Ropa → síra → měď → kobalt → všechny baterie a čipy na Zemi. Plyn → energie → TSMC → 90 % pokročilých polovodičů. Surovina pro hnojiva → dusík → POTRAVINY pro 4 MILIARDY lidí.
Tři dodavatelské řetězce. Jedna úzká hrdla. ŽÁDNÉ domácí alternativy v odpovídajícím měřítku. Nejde o ropnou krizi. Jde o krizi CIVILIZACE, která se skrývá za cenou ropy. Írán nepotřebuje rakety. Írán nepotřebuje drony. Írán potřebuje jen udržet tento průliv UZAVŘENÝ – a moderní svět se během několika týdnů začne ROZPADAT.
11 dní. Tolik času zbývá Tchaj-wanu, než zhasnou světla v TSMC.
Dva ruské tankery přepravující ropu směřují na Kubu, která je pod blokádou USA.
Informuje agentůra „Bloomberg“ s odvoláním se na údaje agentůry „Kpler“.
Jedná se dohromady o 700 000 barelů. Ropa musí být nejdříve 20 až 30 dnů zpracovávána. Denní spotřeba Kuby je 100 000 barelů.