Ředitel Central Intelligence Agency [CIA], John Ratcliffe, bez předchozího oznámení navštívil 25. srpna Moskvu, kde strávil osm hodin. Ačkoliv navštívil Kreml, Putinův mluvčí Dimitrij Peskov popřel, že by se setkal s Putinem.
Nicméně Ratcliffe zcela určitě jednal se svým protějškem Sergejem Naryškinem, šéfem ruské hlavní civilní zpravodajské služby Ruské federace pro operace v zahraničí [SVR], a ostatními vrcholnými představiteli ruské bezpečnosti. Tématu se věnuje v britském prestižním časopisu The Spectator Owen Matthews v komentáři What was the CIA up to in Moscow? Pro FinTag jeho text přeložil Michal Achremenko.
—
Téma setkání bylo zřejmě natolik důležité, že si vyžádalo osobní návštěvu na nejvyšší úrovni. O to víc je s podivem, že byla tak krátká. Ratcliffe zřejmě reagoval na zprávy o plánované eskalaci akcí Ruska proti NATO. Pokusil se i získat podporu Kremlu pro kampaň prezidenta Donalda Trumpa v Íránu a prodiskutoval seznam sankcí, které by mohly vážně poškodit ruskou ekonomiku, který v Kongresu čeká na schválení.
Ruský HDP klesl poprvé od roku 2023. Silně sněžilo, tvrdí úřady
Ale opravdovým tajemstvím této návštěvy, pro mnohé pozorovatele dokonce alarmujícím, bylo, že Ratcliffe měl za úkol projednat v Moskvě cosi citlivého nebo velmi naléhavého, co nelze projednávat s Naryškinem prostřednictvím telefonu. A muselo to být významné, protože naposledy navštívil Moskvu v listopadu 2021 tehdejší ředitel CIA, William Burns. Do Kremlu doručil vzkaz, aby upustil od války proti Ukrajině.
Někteří analytici spekulovali o tom, že Ratcliffovo poselství mělo zabránit provokacím proti cílům NATO umístěným v Evropě, o nichž se CIA dozvěděla. Řečeno bylo asi následující.
„Víme, co chystáte, ale raději to nedělejte,“ uvedla pro Wall Street Journal zástupkyně ředitele CIA Beth Sannerová.
Írán, ne Ukrajina je americkým zájmem číslo jedna
Jiní pozorovatelé zdůraznili, že je to Írán, nikoliv Ukrajina, který je prioritou zahraniční politiky Donalda Trumpa. Stoupající ceny pohonných hmot zvýšily cenu dopravy a potravin, a Trump se proto cítí ohrožený v listopadových volbách. A americká snaha zastavit ruské dodávky zbraní a poskytování informací Teheránu by mohla zlomit íránský odpor k uzavření mírové smlouvy a otevřít Hormuzskou úžinu.
„Írán je jediné téma zahraniční politiky, na které Trumpovi nyní záleží,“ uvedl profesor Sam Green z King´s College London.
Bessent: Odkupy dluhopisů i ty nejtvrdší sankce na Írán v historii
Ratcliffova návštěva se navíc uskutečnila v době, kdy se jednání o ukončení války na Ukrajině pozastavila. A i Trumpovi spolupracovníci, Jared Kushner a Steve Witkoff návštěvu Moskvy, plánovanou na tento měsíc, odložili.
Důležité je ale i to, že kongresmani se vrací z prázdnin a zřejmě opět potvrdí svůj hlas pro Lindsey O. Graham Act, zákona o sankcích proti Rusku. Ten prošel prvním čtením v červnu většinou 226 hlasů proti 195 navzdory republikánské opozici. Tento zákon zavede drastické sankce proti Indii a Číně za to, že nakupují ruskou ropu, a zřejmě tak odstartuje další obchodní války. Čínský prezident Si Ťin-pching má do Washingtonu přijet na oficiální návštěvu 24. září. A „mid-term“ volby se konají 3. listopadu.
Sankcemi na Írán útočí Amerika i na Čínu. Zbraní jí je dolar
A to poslední, co nyní Trump nyní potřebuje, když má problémy s otevřením Hormuzské úžiny a obchodní spor s Kanadou, je globální obchodní válka s Indií a Čínou nebo ruské provokace proti NATO.
Co dělal Ratecliffe v Rusku, když v EU je útok za útok
Ať už Ratcliffe doručil do Moskvy jakýkoliv vzkaz, panická reakce Evropy na jeho neohlášenou návštěvu je příznakem nebezpečně vypjaté atmosféry. Pro znepokojení jsou hned dva dobré důvody. Jedním z nich je reálný nárůst sabotážních útoků.
Například 10. srpna na bulharskou zbrojovku EMCO. Nebo exploze a požár v italské zbrojovce KNDS Ammo 13. srpna či rozsáhlý blackout téhož dne, který zastavil výrobu v několika petrochemických závodech včetně nizozemského ExxonMobilu. Francie je přesvědčena, že byla terčem ruských kyberútoků.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Estonská zbrojovka Milrem Robotics byla zasažena žhářským útokem 15. srpna. V Německu bylo objeveno skladiště zbraní a polská policie zatkla Rusa zrekrutovaného ruskou výzvědnou službou, aby zabil americko-ukrajinského občana. Na letišti v Lipsku byly nalezeny tři drony neznámého původu s výbušninou poblíž logistické základny DHL a ukrajinských aerolinek.
Útok na NATO? To snad ne…
Další příčinou zvyšování napětí je varování amerických a evropských zpravodajských služeb, že Rusko chystá útok na NATO. Německý list Bild před dvěma týdny přinesl zprávu, že NATO vypracovalo plán vojenské odpovědi na možný ruský útok na pobaltské státy.
Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích
Plán zahrnuje útok na Kaliningrad a útoky na vnitrozemské cíle v Rusku. Podle zdrojů německé armády, uvádí Bild, se případný protiútok zaměří na ruská letiště, vojenské základny, zbrojovky, mosty a železnici. Na území Ruska zaútočí i drony a rekrutovat se mají i Rusové nesouhlasící s válkou pro sabotážní operace.
Ukrajinci s Rusy si vybíjejí civilisty. Drony a střely létají oběma směry
NATO nedávno cvičilo v Baltském moři poblíž Kaliningradu, kdy americká letadla dvě hodiny rušila komunikaci ruské armády. Bývalý člen parlamentu, Bob Seely, autor knihy „Nová totální válka“, upozorňuje na zvýšené riziko ruských nekonvenčních útoků.
„Hrozí rovněž i zvýšené riziko vzájemné konfrontace,“ říká.
Jedno je jasné. Nejvyšší prioritou Bílého domu a pravou příčinou Ratcliffovy návštěvy Kremlu, by měl být Írán. Ale to není konflikt, který by trápil Evropu. Ta má svoje starosti.
Owen Matthews, The Spectator
—
Pozn. red.: Owen Matthews je uznávaný britský spisovatel, historik a novinář, který se dlouhodobě specializuje na historii, politiku a konflikty v Rusku a na východní Evropě. Působí jako zástupce šéfredaktora v prestižním britském časopise The Spectator a pravidelně přispívá do listu The Telegraph. Pochází z britsko-ukrajinské rodiny a hovoří rusky jako rodilý mluvčí, což mu umožňuje hluboký vhled do postsovětského prostoru.
