Výsledky komunálních a senátních voleb v ČR nebudou mít zásadní dopad na makroekonomický vývoj země. Avšak například úspěch STAN ve volbách jistě ovlivní nutnou debatu o změnách v rozpočtovém určení daní.
Český statistický úřad [ČSÚ] dnes [11.10.] ukončil zpracování výsledků voleb do obecních zastupitelstev a prvního kola voleb do jedné třetiny Senátu Parlamentu ČR. Poslední okrsek statistici zpracovali v neděli ráno v 7.01.
V komunálních volbách zvítězila tradičně nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Ze stran se dařilo lidovcům, uspěli Starostové a nezávislí, ODS a vládní hnutí ANO, které zvítězilo v šesti krajských městech ze 13. Průběžná účast činila zhruba 48 %.
V senátních volbách se podle odhadů hned v prvním kole dostalo do horní komory pět kandidátů z opozičních stran. Mezi nimi také jihomoravský hejtman a šéf lidovců Jan Grolich na Vyškovsku. Účast se blížila 43 procentům. Podle politologů volby vyznívají dobře pro STAN, úspěšná nebyla ODS ani vládní hnutí.
„Aby komunální volby nějak znatelně ovlivnily směřování celé tuzemské ekonomiky, musely by přinést skutečně převratné volební výsledky, a to hlavně v Praze,“ uvedl analytik Investiky Vít Hradil.
Bydlení řeší města i obce. Města pak i drogy, hazard a špínu
Z dosavadních odhadů se podle něj nicméně nezdá, že by větší zemětřesení nastalo. Přímý efekt na chod české ekonomiky tudíž očekává minimální. V Praze volby vyhrálo hnutí STAN, získalo 17 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo Spolu [ODS, TOP09] se 17 mandáty. Třetí Praha sobě bude mít 13 zastupitelů. Čtvrté ANO má 11 mandátů, sedm zastupitelů budou mít na pátém místě Piráti. Voleb se v hlavním městě zúčastnilo 46,04 procenta voličů.
Komunální volby časují investice
O směru české ekonomiky rozhoduje vývoj domácí a zahraniční poptávky, na který působí mnoho faktorů, od cen energií přes nastavení úrokových sazeb až po rozpočtovou politiku státu, uvedl analytik Portu Jan Berka. Ekonomický význam mají podle něj volby především na místní úrovni.
„Samosprávy zajišťují podstatnou část veřejných investic a rozhodují o územních plánech, tedy i o tom, kde a za jakých podmínek lze stavět nové byty. Dostupnost bydlení přitom patří k hlavním strukturálním brzdám české ekonomiky a významnou část řešení mají v rukou právě radnice,“ doplnil.
Samotný termín konání voleb se podle něj projevuje v komunálních investicích. Před volbami mají samosprávy tendenci zvyšovat kapitálové výdaje a soustředit je do projektů, které voliči vidí.
„Po volbách může investiční aktivita zvolnit, mimo jiné v důsledku dokončení předvolebních projektů či přehodnocování investičních priorit novým vedením. Pro ekonomiku jako celek tak jde spíše o přesun investic v čase než o dodatečný impulz,“ poznamenal.
Obce a kraje pozor! ČNB vám nově nabízí spořicí účet s 3,7% úrokem
Nová zastupitelstva podle ekonoma přebírají samosprávy s vysokými finančními rezervami. Na účtech obcí a krajů leží dohromady přes půl bilionu korun. Značnou část drží největší města. Na bankovních účtech jen Praha drží přes 200 miliard korun.
„Investice přitom v řadě případů nebrzdí pouze nedostatek peněz, ale také délka povolovacích řízení a omezená kapacita pro přípravu a realizaci projektů,“ vyjasnil Berka.
Komunální volby a makroekonomika
„Komunální volby v Česku tradičně makroekonomiku Česka neovlivní,“ tvrdí hlavní ekonom UniCredit Bank Martin Komrska.
Hlavní nástroje hospodářské politiky jsou v rukou vlády a analytik nepředpokládá, že by výsledky komunálních voleb měly na její směřování výraznější vliv. Vývoj české ekonomiky jako celku bude podle něj i nadále citlivý zejména na vnější faktory, především na důsledky konfliktu na Blízkém východě.
„Makroekonomický význam komunálních voleb je těžko měřitelný, protože je s nejvyšší pravděpodobností statisticky nevýznamný, doplnil ekonom XTB Pavel Peterka.
Obce a kraje drží ladem u bank 625 miliard korun. Praha v tom vyniká
Největší riziko podle něj tkví v tom, že by ve velkých městech postavili koalice extremisté, což by mohlo negativně ovlivnit fungování ekonomiky jako celku.
„To je ale vysoce nepravděpodobné. Programy jednotlivých stran ve velkých městech jsou velmi podobné. Pro fungování měst bude klíčová debata o rozpočtovém určení daní,“ dodal.
Už příští rok zaplatíme za obsluhu státního dluhu přes 150 mld. Kč
A je to právě předseda STAN Vít Rakušan, který svým kategorickým odmítáním změn v rozpočtovém určení daní brání seriózní debatě o využití stovek miliard korun, které samosprávy rok co rok hromadí na bankovních účtech u komerčních bank. Aniž by je dokázaly proinvestovat. To se děje za situace, kdy státní rozpočet je rok co rok v deficitu a roční náklady na obsluhu státního dluhu stále rostou. Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla jde o jasnou nerovnováhu veřejných financí. A namístě jsou, jak nedávno uvedl pro FinTag, systémové změny v rozpočtovém určení daní.
Statistika: Komunální volby
O 61 695 zastupitelských mandátů v celkem 6 389 zastupitelstvech usilovalo 189 896 kandidátů. Voliči vybrali celkem 61 677 zastupitelů obcí a městských částí či obvodů. Volební účast dosáhla 48,00 %, přičemž při komunálních volbách v roce 2022 odevzdalo své hlasy 46,07 % voličů. Nejvyšší volební účast zaznamenali v obci Martinice u Onšova v okrese Pelhřimov, kde k volbám přišlo 97,67 % voličů. Nejnižší volební účast, 20,88 %, byla v obci Zaječí v okrese Břeclav.
Průměrný věk zvolených zastupitelů je 48,21 let, nejstaršímu zvolenému je 92. Osmnáctiletých zastupitelů je pak v celé zemi 26. Vůbec nejmladší zastupitelstvo zvolili v obci Županovice v okrese Jindřichův Hradec, průměrný věk zastupitelů je zde 31 let. Naopak obcí s nejvyšším průměrným věkem zvolených zastupitelů jsou Řeřichy na Rakovnicku s průměrem 68,43 let. V nově zvolených zastupitelstvech zasedne 70 % mužů a 30 % žen. Čistě ženská zastupitelstva jsou v 6 obcích, pouze mužská v 365 obcích.
Statistika: Senátní volby
V senátních volbách se o 27 křesel ucházelo 154 kandidátů, 120 mužů a 34 žen. V prvním kole bylo zvoleno 5 senátorů. Zvoleni byli Jan Grolich ve Vyškově se ziskem 63,34 % hlasů, Jan Grulich v Rychnově nad Kněžnou se ziskem 62,19 % hlasů, Jan Sobotka v Trutnově s 58,42 % hlasů, Tomáš Fiala ve Strakonicích se ziskem 55,41 % hlasů a Zbyněk Linhart v Děčíně s 52,22 % hlasů. Nejtěsnější rozdíl mezi kandidáty před druhým kolem senátních voleb je v obvodě 63 Přerov a činí 369 hlasů. Druhé kolo voleb do Senátu se uskuteční 16. a 17. října
–RED–
