Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v 1. pololetí 2026 v přebytku necelých 61 miliard korun. Z toho přebytek hlavního města Prahy činil 19,3 miliardy korun. Podrobně o tom informuje Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Celkové hospodaření samospráv v prvním pololetí, které skončilo přebytkem 60,5 miliardy korun, bylo meziročně o 6,3 procenta nižší. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám, které kraje a Praha pouze přeposílají a které neodrážejí jejich vlastní rozpočtové hospodaření, činil přebytek rozpočtu 26,2 miliardy korun. Ve srovnání s prvním pololetím 2025 se tak snížil o dvě procenta. Více než polovina celkového přebytku připadá na Prahu.
Příjmy, výdaje a saldo hospodaření územních rozpočtů za leden až červen od roku 2016
[Zdroj: MF ČR]
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů dosáhly v letošním prvním pololetí 506,6 miliardy korun a meziročně vzrostly o 7,8 procenta. Vlastní příjmy územních rozpočtů dosáhly 309,3 miliardy korun. Na příjmové straně se pozitivně projevil zejména výrazný růst daňových příjmů. A vzrostla i investiční aktivita územních rozpočtů. Přesto podle MF ČR i nadále přetrvává prostor pro vyšší využití investičního potenciálu.
„Nevyužitý investiční potenciál dosáhl v polovině roku 48 miliard korun, z toho 19 miliard korun připadlo na hl. m. Prahu. Každoroční vysoký nevyužitý investiční potenciál hl. m. Prahy poukazuje na dlouhodobou neschopnost plně využívat provozní saldo k financování investic a na příznivé nastavení rozpočtového určení daní ve vztahu k ostatním územním rozpočtům,“ konstatují zástupci MF ČR.
Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů stouply o desetinu na 446 miliard korun. Jejich růst předčil růst příjmové stránky. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám činily 347,8 miliardy korun. Běžné výdaje vzrostly o 7,8 procenta na 361,9 miliardy korun.
Hospodaření krajů v prvním pololetí 2026
Kraje hospodařily v letošním prvním pololetí 2026 s přebytkem 32,1 miliardy korun. Což je meziroční pokles o 8,2 procenta. Přesto šlo o třetí historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Kraje zvýšily investiční výdaje při současném mírném poklesu dluhu, zatímco u obcí byl růst investic doprovázen mírným zvýšením dluhu. Tento vývoj svědčí o příznivé finanční situaci obcí a krajů a jejich schopnosti realizovat vyšší investice bez výraznějšího růstu dluhu.
Příjmy, výdaje a saldo hospodaření krajů za leden až červen od roku 2016 až 2026
[Zdroj: MF ČR]
Celkové konsolidované příjmy krajů dosáhly ke konci června 2026 výše 220,5 miliardy korun a meziročně mírně vzrostly o 2 procenta [+4,3 mld. Kč]. Celkové konsolidované výdaje krajů dosáhly k červnu 2026 výše 188,4 miliardy korun a meziročně vzrostly o 4 procenta [+7,2 mld. Kč].
„Současně pokračuje dlouhodobý růst úspor obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí, včetně zřízených příspěvkových organizací, na bankovních účtech, které v polovině roku dosáhly téměř 625 miliardy korun,“ uvádí zástupci MF ČR.
Obce, města a kraje hromadí peníze na účtech. A tak méně investují
Výrazný podíl připadá na hl. m. Prahu, které drží na běžných účtech bezmála třetinu celkové částky. Úspory výrazně převyšují celkový dluh a dlouhodobě rostou. Za poslední desetiletí stouply zhruba pětinásobně. Jsou za tím vysoké rozpočtové přebytky a kumulace peněz, které město nezvládá plně investovat.
Obce a kraje mají podle MF ČR tolik peněz, že to nemá obdoby
„Obce a kraje si tak i při rostoucí investiční aktivitě zachovávají silnou finanční pozici a významný prostor pro financování dalších investic,“ pokračují zástupci ministerstva.
Hospodaření obcí v prvním pololetí 2026
Obce hospodařily v prvním pololetí s přebytkem 28,4 miliardy korun, který se meziročně mírně snížil. I přes pokles zůstává hospodaření obcí přebytkové a potvrzuje jejich příznivou finanční situaci. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám, které se v případě obcí týká pouze hl. m. Prahy, činil přebytek 23,9 miliardy korun.
Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření obcí za leden až červen 2016 až 2026
[Zdroj: MF ČR]
Významnou část celkového přebytku obcí tvořil výsledek hospodaření hl. m. Prahy, jehož rozpočet skončil v přebytku 19,3 miliardy korun. Ten meziročně vzrostl o 6,5 procenta [+1,2 mld. Kč], při celkových příjmech 81,2 miliardy korun a výdajích 61,9 miliardy korun.
Obce Tachovska: Situace s pracovníky z třetích zemí se stává neúnosná
„Bez zahrnutí hl. m. Prahy dosáhl přebytek hospodaření ostatních obcí 9,1 miliardy korun a meziročně se snížil o 15,9 procenta, to je o 1,7 miliardy korun,“ uvádí zástupci MF ČR.
Celkové konsolidované příjmy obcí dosáhly v červnu výše 292,5 miliardy korun a meziročně vzrostly o 12,6 procenta [+32,7 mld. Kč].
–RED–
Z ekonomického hlediska je to skutečně nemalý problém. Protože pokud mají obce příjem, tak když se odpočte vlastní hospodářská činnost, tak neméně 90% tvoří příjmy, které byly „uzmuty“ ve formě daní jiným. A ti je nemohli použít k nějaké ekonomické činnosti. Klíčové na tom obecném je to, že peníze obce nezískávají na to, aby je na účtech sušily, ale aby je vydávali na své zvelebování a fungování. Je jasné, že nějaké rezervy mít musí, třeba počítají s velkou investicí, ale hlavním úkolem je starat se, aby se vybrané peníze točily ve smysluplných výdajích.
I obce jsou součást ekonomiky a pokud by se v ekonomice smysluplně rozpustila třeba jen polovina této částky ležící na účtech (třeba v průběhu několika let), do ekonomiky by přiteklo dobrých třista miliard korun.
Jinými slovy, z ekonomického hlediska není ani dobré se vydat ze všech peněz, ale ani není dobré mít přemrštěné úspory. Tím nemám na mysli subjekty, které si peníze vlastní hospodářskou činností vydělají (i když i pro ně tyto ekonomické vazby platí), ale ty subjekty, které peníze získávají výběrem (daně) od jiných subjektů, které pak o vybranou částku v ekonomice méně utratí.
Vše souvisí se vším a jedno ovlivňuje druhé.