Předseda Starostů a nezávislých [STAN] Vít Rakušan dnes [1.10.] varoval před tím, aby vláda sahala na peníze obcí a krajů. Odmítá i to, aby obce a města přišla o část svých současných příjmů z daní. Tím však brání racionální debatě o věci.
A to i přesto, že samosprávy hromadí každý rok na účtech přebytky financí v objemu stovek miliard korun. Podle Rakušana by bylo snižování aktuálních příjmů obcí a krajů prostřednictvím úprav rozpočtového určení daní hrubou chybou pro dlouhodobý rozvoj Česka. Podle něj jsou samosprávy schopné našetřené peníze investovat zpátky do rozvoje země.
Takové tvrzení ovšem neodpovídá realitě. Podle údajů Ministerstva financí ČR byly na konci června zůstatky obcí na bankovních účtech, včetně peněz jimi zřizovaných příspěvkových organizací, 475,2 miliardy korun. Od konce roku 2025 vzrostly o 42,2 miliardy. Kraje, včetně příspěvkových organizací, měly v pololetí na účtech 145 miliard korun. Od konce roku 2025 zůstatek vzrostl o 40,5 miliardy korun. Pokud by byly obce a kraje s to tyto peníze „investovat do rozvoje země“, pak by je nemohly držet na bankovních účtech u komerčních bank.
„To je zřejmá systémová nerovnováha, kdy státní rozpočet se zadlužuje více a více, a přebytků na účtech krajů a obcí je také více a více. A to je nenormální a nezdravý vývoj,“ uvedl pro FinTag k tématu v minulém týdnu předseda Národní rozpočtové rady [NRR] Mojmír Hampl.
Rakušan je herec a komik a měl by rezignovat, říká starosta Kozojídek
NRR o tomto navrhovala vést diskuzi již v roce 2024. Uvedla, že dlouhodobý stav je iracionální. Součástí problému je mimo jiné i to, že obce a kraje tyto své každoroční přebytky nedokáží smysluplně proinvestovat.
„Je potřeba systémové řešení, znovu se podívat na rozpočtové určení daní a udělat systémovou změnu. Je třeba jít znovu do rozpočtového určení daní,“ doplnil pro FinTag Mojmír Hampl.
Obce a města se topí v penězích
Loni celkový objem peněžních prostředků na bankovních účtech obcí a krajů činil cca 533 miliard korun. A třeba jen Praha letos drží na bankovních účtech cca 200 miliard korun. Přičemž každý rok vykazují obce a kraje vysoké přebytky na účtech. A to pohříchu u komerčních bank. Na což zrovna dnes reagovala Česká národní banka a MF ČR. Společně obcím a krajům nabídly nový spořicí účet s 3,7% úrokem.
Obce a kraje pozor! ČNB vám nově nabízí spořicí účet s 3,7% úrokem
Média v posledních dnech spekulují, že vláda Andreje Babiše [ANO] by kvůli zvýšení příjmů rozpočtu mohla upravit rozpočtové určení daní. To svého času zmiňoval i bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Což se ale dělo v době, kdy zástupci STAN byli součástí vlády Petra Fialy [ODS]. A nejenom politici na to upozorňují. Dlouhodobě na to upozorňuje i Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].
„Na jedné straně se stát potýká s vysokým deficitem státního rozpočtu, který v roce 2023 dosáhl objemu 288,5 miliardy korun, na straně druhé hospodařily územní rozpočty s historicky nejvyšším přebytkem v hodnotě 72,2 miliardy korun,“ okomentoval již před lety hospodaření municipalit NKÚ ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023.
Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou
Věcná debata o přebytcích municipalit se ale zvrhává v politický boj. Server Seznam Zprávy ve středu napsal, že o peníze by mohly přijít Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Uvedl, že část jejich příjmů by se přesměrovala ke krajům a do státního rozpočtu. A to přesto, že ministryně financí Alena Schillerová [ANO] takový scénář odmítla. Na síti X uvedla, že její úřad na žádném návrhu, který by tato města připravil o podíl na sdílených daních, nepracuje.
Rakušan mluví o útoku na obce a kraje
Předseda STAN Rakušan přesto dnes [1.10.] ve Sněmovně varoval, že u čtyř největších měst by nemuselo zůstat.
„Toto bude útok na samosprávy v téhle zemi, útok na ty dobré hospodáře, kteří na svých účtech dlouhodobě shromažďují finanční prostředky na to, aby se mohli proinvestovat k něčemu, co bude sloužit občanům té jejich obce,“ uvedl Rakušan.
Obce, města a kraje hromadí peníze na účtech. A tak méně investují
Snižovat potenciální příjmy samospráv podle Rakušana znamená omezování jejich investičního potenciálu.
„To já považuji za hrubou chybu dlouhodobého rozvoje naší země, protože právě samosprávy jsou schopny reálně finanční prostředky, které si našetřily dobrým hospodařením, investovat zpět do téhle země,“ uvedl.
A platí to podle něj i v případě Prahy, která si šetří na velké investiční akce, jako je třeba dostavba metra D.
„Praha na to má legitimně našetřeno, další volební období v Praze musí být prudce investiční,“ uvedl dále.
Nicméně jak už bylo řečeno, na bankovních účtech drží Praha aktuálně asi 200 miliard korun. A její každoroční přebytky tvoří zhruba třetinu celkového objemu přebytků, které rok co rok municipality nechávají zahálet na bankovních účtech komerčních bank. Aniž by pro ně našly využití.
–DNA/ČTK–
