Přes deset tisíc evropských hotelů se připojilo k hromadné žalobě na mezinárodní server Booking.com, který zprostředkovává rezervace ubytování. Hotely požadují odškodné za cenová omezení, ke kterým se musely zavázat při využívání služby.
Informuje o tom agentura DPA. K žalobě proti službě Booking.com se připojila také česká Asociace hotelů a restaurací [AHR]. Ta o tom informovala už koncem května na svém webu. Nynější žaloba navazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie [SDEU] z 19. září. Ten potvrdil, že takzvané paritní doložky v obchodních podmínkách platformy porušují soutěžní právo EU.
„Jde především o důležitý krok ke spravedlivějším podmínkám na digitálním trhu. Hoteliéři mají příležitost postavit se za svá práva,“ uvedl prezident AHR Václav Stárek.
Podkladem pro žalobu je rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z loňského podzimu. Podle toho odporují pravidlům hospodářské soutěže takzvané klauzule o nejlepších cenách výhradně na stránkách Booking.com. Tyto klauzule zakazovaly hotelům nabízet pokoje mimo platformu, například na vlastních internetových stránkách, za nižší ceny než na Booking.com.
Booking.com zdaleka nenabízí jen online typy ubytování, ale poskytuje i online rezervace lodí, aut, letadel a zájezdů v oblasti zážitkové turistiky. Společnost v roce 1996 začínala jako malá holandská firma, která se stala postupem doby vedoucí světovou online společností v oblasti cestování. Její nejznámější stránka je Booking.com, společnost ale nabízí i další servery [viz výše, pozn. red.].
Booking.com „vládne všem“
V roce 2021 společnost Booking.com jednostranně ukončila jednání o odškodnění s německou hotelovou asociací [IHA] a následně zahájila soudní řízení proti několika stovkám německých hotelů u okresního soudu v Amsterdamu.
Průběžným výsledkem řízení, které dosud probíhá, je rozsudek Soudního dvora EU právě z 19. září 2024. Ten potvrdil zjištění německého Spolkového kartelového úřadu, že paritními doložkami platformy porušují evropské soutěžní právo. Rozhodnutí otevřelo cestu k uplatnění nároků na náhradu škody pro hotely v celé Evropě, které nyní budou prosazovány v rámci hromadné žaloby.
V průběhu posledních dvaceti let byly hotely v nevýhodném postavení vůči konkurenci právě kvůli paritním doložkám. Ty bránily cenové soutěži mezi Booking.com a dalšími online platformami. To vedlo k jednostrannému navyšování provizí. Tyto doložky navíc omezovaly možnost hotelů nabízet lepší ceny či dostupnost na vlastních webových stránkách, čímž snižovaly přímý prodej a cenovou nezávislost hotelů. V důsledku toho vznikly hotelům po celé Evropě významné finanční škody, kterých se mohou teď domáhat.
Booking.com již tyto klauzule zrušila kvůli nařízení Evropské unie o digitálních trzích. Hotely ale chtějí prostřednictvím žaloby získat kompenzace za škody, které jim klauzule způsobily v letech 2004 až 2024, uvádí DPA.
„Evropští hoteliéři museli dlouhou dobu snášet nespravedlivé podmínky a nadměrné náklady,“ vysvětluje prezident evropské hotelové aliance Hotrec Alexandros Vasilikos.
Španělsko řeší bytovou krizi dalším omezením Airbnb. A není samo
Žaloba podle něj ukazuje, že evropští hoteliéři nebudou podobné praktiky na digitálním trhu tolerovat. Žaloba se projedná u soudu v Nizozemsku, kde má Booking.com ústředí.
„Hromadná žaloba se setkává s obrovským zájmem,“ uvedl šéf německého hotelového svazu IHA Markus Luthe.
Díky tomuto velkému zájmu byla lhůta pro připojení se k žalobě prodloužena do 29. srpna, napsala DPA.
Server Booking.com vznikl z malé holandské firmy
Booking.com je jednou z největších internetových značek nabízejících ubytování v hotelech a soukromí. Firma nemovitosti nepronajímá, ale působí jako zprostředkovatel ubytování. Webovou stránku Booking.com spravuje společnost Booking.com B.V. ze skupiny Priceline.com založené v roce 1996 a se sídlem v nizozemském Amsterdamu. Booking.com je součástí skupiny Booking Holdings Inc.
Vývoj ceny akcií Booking.com od roku 2020
[Zdroj: xStation]
Server funguje ve zhruba 43 jazykových mutacích a nabízí přes 28 milionů evidovaných ubytovacích jednotek. Z toho 6,6 milionu ubytování připadá na soukromá zařízení, apartmány a jedinečné typy ubytování. Zákaznický servis nabízí nepřetržitou pomoc.
Za každou sjednanou rezervaci uživatelé Booking.com zaplatí. Nedílnou součástí zisku společnosti jsou příjmy z reklamy na jejích serverech od těch, kteří na nich nabízejí své služby.
„Společnost Booking.com investuje do technologií, které usnadňují cestování, a díky tomu přináší hostům nezapomenutelné zážitky, možnosti dopravy a výběr hotelů, ubytování v soukromí a dalších fantastických ubytování,“ uvádí společnost na svých stránkách.
–ČTK/RED–
Kdybych se vás zeptal, jak článek souvisí s přijetím eura v ČR, tak byste nejspíše řekli, že nijak. Opak je však pravdou a je to modelový příklad pro přijetí eura v ČR. Pokusím se to napsat maximálně stručně. Snad to nebude moc poskákané.
Hotely se shlédly ve společném. Vstoupily do holportu, a tyto mají vždy synergické efekty. Poskytují přidanou hodnotu. Jenže hotely ji používaly jako benefit, tedy pro osobní potřebu. Na větší odměny ředitelům, platy zaměstnancům a podobně. Zapomněly, že se z hlediska hodnot vždy jedná o věc s nulovým součtem. Měly vstoupit do takového spolku, kde by vygenerovaný benefit daly bokem (takže by vlastně nebyl) a za něj by si kupovali akcie toho holportu. Takže by na první pohled nic nezískaly. Jenže nezískaly by sice přímý benefit (získaly, ale nemohly ho použít), ovšem by za to získávaly hospodářskou moc tak, že by za ten benefit ten holport skupovaly. Stávaly by se více a více majitely holportu. V tomto velkém holportu, který by přes tyto akcie samy vlastnily, by začaly ovládat trh. A teprve pak z by něj mohly těžit už do vlastní kapsy. Asi by na ně časem klekly úřady pro hospodářskou soutěž kvůli těm, kteří by zůstali mimo, ale dávalo by to ekonomický smysl.
Takže pro rekapitulaci. Dříve měly hotely zákazníka a nemalé náklady na jeho získání. S Bookingem ušetřily náklady na jeho získání a za to Bookingu předaly zákazníky. Jenže Booking jim nepatří a když nemáte zákazníka, což nyní hotely nemají (nevím kde přesně na síti jsem před pár dny viděl anketu, kde z osmi tisíc hlasujících 82% kliklo na to, že si hotel objednávají přes Booking) a tak jsou v háji. Mají však nadřízenou autoritu, kde to chtějí korigovat (soud). Výhodu projedly, nebo věc nedomyslely a tak jsou dnes tam, kde jsou. Bez zákazníka a u soudu. Dobrý podnikatelský záměr, není-liž pravda?
S eurem je to podobné. Není to ani dobrá, ani špatná věc. Je to věc taková, jak sama vypadá. A má výhody a nevýhody současně. Přijmeme společnou měnu a získáme obrovské množství výhod, z počátku. Jenže současně, stejně jako hotely zákazníka, s měnou odevzdáme měnovou politiku. Jenže stát ji potřebuje, je nedílnou součástí suverenity. Unie není jeden celek, ale je to holport (Booking) suverénních států (hotelů).
Někdo by mohl říct, že ve věcech společné měny se přece na jednáních členů eurozóny hlasuje. Takže eurový Booking. com vlastně evropským „hoteliérům“ přece patří, ne? Není tomu tak. Formálně ano, ale věcně ne. Politické rozhodnutí, spojit měnově ekonomicky velmi rozdílné státy způsobilo, že ekonomické zákony rozjely takové problémy, že se o ničem moc nehlasuje a jen se musí trpně přihlížet hašení obrovských průšvihů. Takže se hasí tak, že se ty formálnosti současně háží do ohně ekonomického požáru. Toleruje se zadlužování nad schválený limit, ze společné měny se sanují dluhy národních rozpočtů. O tom se hlasovat nemůže a ani nesmí. Každý, kdo by hlasoval proti, by si tak vlastně budoval oprátku ekonomické sebevraždy. To nikdo z pudu sebezáchovy neudělá. Tak když ECB začala dluhopisy skupovat, dostalo se jí naopak potlesku. A oprávněně! Zachránila eurozónu před katastrofou. A současně ukázala, že vynucovaná pravidla (třeba pravidla právního státu), platí jen pro slabé.
I to je euro. Mohlo by říci: „Jsem vše, co chceš, abych bylo. Jde jen o to, zda na mě máš!“ Hotely na Booking.com evidentně neměly.