Válka s Íránem je v USA vysoce nepopulární. Zdražuje Američanům náklady na život a současně se netýká většiny z nich. Ale co když nikdy neskončí, ptá se ve svém komentáři v The New York Times [NYT] David Wallace-Wells.
Jeho text pro FinTag přeložil Michal Achremenko: Konflikt na Blízkém východě uvrhnul globální ekonomiku do problémů. Írán chytře využil své asymetrické výhody. Mezitím americké zásoby munice klesly na méně než polovinu.
Prezident Donald Trump se nyní připravuje na případné další vojenské útoky a rozšíření blokády Hormuzského průlivu. Avšak následky špatně naplánované vojenské akce jsou zřejmé. Nečekané i očekávané sahají daleko za Perský záliv. Konflikt narušuje světové dodavatelské řetězce a ovlivňuje globální ekonomiku a spolu s ní většinu obyvatel planety. Nazývejme to válkou o všechno. Ani mírová jednání ji nedovedou ke konci.
Dopady do energetického trhu
Nejmarkantnější příklad této války je dopad na energetiku. Z trhu zmizely stovky milionů barelů ropy. Některé z největších ložisek fosilního paliva a vývozních kapacit byly poškozeny a vyřazeny z provozu. Poptávka po americké ropě raketově vzrostla a stejně tak zisk výrobců pohonných hmot. Termínované ceny ropy jsou o 50 procent vyšší než před válkou a aktuální cena barelu ropy vzrostla ještě více.
Země napříč Asií, Afrikou a Evropou reagují nouzovými opatřeními – práce z domova jako za doby pandemie covidu, čtyřdenní pracovní týden. Továrny omezují výrobu a čerpací stanice omezují odběr pohonných hmot. Jen za ně Američané od počátku války zaplatili navíc téměř 15 miliard dolarů [cca 312 mld. Kč]. To je 114 dolarů [cca 2 377 Kč] na domácnost.
A dále:
Dovozní cena fosilních paliv v Evropě za dva měsíce vzrostla o více než 30 miliard dolarů [cca 624 mld. Kč]. Zásoba leteckého paliva klesla podle Mezinárodní agentury pro energii na šest týdnů. Lufthansa už zrušila 20 000 letů, aby ušetřila palivo a nízkonákladovým leteckým společnostem v USA hrozí bankrot.
Letecké palivo zdražilo a současně dochází. Ceny letenek porostou
„Globální trh s energiemi je na pokraji katastrofy,“ uvedl časopis The Economist s tím, že krátkodobý výhled se pohybuje od „špatného po katastrofální“.
Trh s potravinami je na tom ještě hůře
Hormuzským průlivem proplouvá spolu s ropou a plynem velká část světové dodávky hnojiv. Jelikož válka začala v době zahájení zemědělských prací na severní polokouli, hrozí podle listu The Financial Times „globální potravinová krize.“
Cena hnojiv se zvýšila od počátku války o 20 % a v USA si stěžuje 70 % farmářů na jejich nedostatek. Vstupní náklady producentů potravinářských surovin vzrostly v dubnu o 7,9 %. Zdražení se promítne i ve spotřebitelských cenách. V Británii se hovoří o 10 procentech pro tento rok.
Světový potravinový program loni, poprvé v tomto století, zaznamenal dva souběžné hladomory, a to v Gaze a Súdánu. Nyní varuje, že válka v Íránu může uvrhnout do stavu nouze 45 milionů lidí. Což se děje v situaci, kdy se nebezpečí hladomoru zvyšuje i ve válkou postiženém jižním Súdánu.
Další nikoli nevýznamné dopady války v Íránu
Další dopady nejsou sice tak viditelné, ale protože objem zboží, který proplouvá Hormuzským průlivem, je značný, může se to projevit na nečekaných místech. Například největší světový výrobce kondomů musel zvýšit cenu o 30 procent v důsledku propadu dodávek syntetického kaučuku a silikonového oleje.
V Indii zase panuje nedostatek dietní Coca-Coly, protože cena hliníku vzrostla. To znamená, že je nedostatek materiálu na výrobu plechovek. A může se projevit i uhlíkový šok. Británie vyhlásila nouzový plán financovaný částkou 134 milionů dolarů [cca 2,8 mld. Kč] na znovuuvedení do provozu „špinavého“ průmyslu.
Katar nevyváží helium. To ovlivní ceny nejen náplní do balonků
Rostoucí cena helia znamená dražší provoz zařízení magnetické rezonance, které tento plyn využívají pro chlazení a který je rovněž důležitý pro výrobu polovodičů. To podle The Financial Times ohrožuje i vývoj umělé inteligence.
Suroviny uvězněné na lodích způsobují problémy výrobcům leteckých motorů, čipů a dronů. Ohrožený je i farmaceutický průmysl, ceny některých léků vzrostly o 20 až 30 %. A ačkoliv nedostatek fosilních paliv znamená, že válka urychluje zelenou transformaci, jiné aspekty války působí opačně. Přinejmenším ve výrobě baterií, větrných turbín a solárních panelů.
Válka už zvýšila inflaci ve Spojených státech na téměř dvouleté maximum a některé odhady udávají, že bude stoupat i nadále. Letošní výše úrokových sazeb, poté, kdy byl guvernérem FEDu jmenován Trumpův člověk, je nejistá. Odhady růstu hrubého domácího produktu [HDP] předpokládají zpomalení.
Bangladéšské banky podle tamního ministra financí již stojí před bankrotem a Spojené arabské emiráty žádají USA o finanční výpomoc. Vývoz ostatních zemí Perského zálivu klesl o 90 procent a celková ekonomická výkonnost o téměř devět procent. A i ve vzdálenějších zemích hrozí ekonomická krize, v Egyptě, Pákistánu nebo na Srí Lance.
Na řadě je geopolitika
V Evropě už se mluví o NATO bez USA. Ve Spojených státech rostou pochyby o tom, zda by americká armáda byla schopna ochránit Tchaj-wan před čínskou invazí. Válka zamíchala v Perském zálivu regionálními aliancemi a mnoho tamních zemí se obává, zda jsou USA schopny zajistit v této situaci jejich bezpečnost.
Spojené arabské emiráty opustily OPEC. Což ilustruje jejich rozpory se Saúdskou Arábií. Mnohé investiční fondy váhají s financováním společných podniků v USA včetně podniků v Silicon Valley. Ohroženo je například i financování neekonomických aktivit – Saúdská Arábie se stahuje z podpory Metropolitní opery.
Hútiové se snaží vojensky ovládnout Rudé moře a průliv Bab al-Mandab. Zřetelně se ukazuje, jak tato místa mohou poškodit globální obchod.
USA připravují nové vojenské útoky na Írán. Ceny ropy znovu stouply
Nikdo si netroufne odhadnout, jakou budoucnost mají města v Perském zálivu jako například Dubaj, která se prezentují jako regionální oázy bezpečí a reprezentanti budoucnosti. Ihned po vypuknutí války někteří odborníci hlásali konec petrodolaru. A například ekonomka Mona Aliová ve své eseji v časopisu Equator označila íránskou válku jako zánik americké hegemonie.
Konec americké nadvlády ve světě
Z jistého pohledu je tato ilegální a kontraproduktivní válka příznakem konce americké nadvlády. Americká armáda byla ponížena, pentagonští stratégové pokořeni, globální reputace USA podkopána a výhledy na znovuzískání pozice globálního vůdce, jak se to podařilo Baracku Obamovi a do jisté míry i Joe Bidenovi, jsou dost pochmurné.
Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden
Z dalšího pohledu, ať už je pozice Spojených států jakkoli ohrožena, válka vypadá, přinejmenším nyní, jako perverzní potvrzení americké moci. Byly to Spojené státy, které konec konců způsobily tyto zmatky. Bez opravdové příčiny, a aniž by to vyvolalo nějaký zásadní odpor na světové scéně. Tuto kampaň nelze označit jako strategický úspěch vzhledem k jejím nedostatečně definovaným cílům. Jen málo Spojené státy získaly svým nepřátelstvím, ale kolik zmatků a utrpení tím způsobily celému světu.
Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru
Současná situace připomíná krizi a nejednotu v době pandemie covidu. Ale pokud je krize lepkavá globální pavučina, největším pavoukem jsou USA. Celý svět je nyní rukojmím amerického útoku. Trpí ekonomickými poruchami, od nichž jsou Američané do jisté míry izolováni – geograficky, energetickou soběstačností a bohatstvím.
Bývalý ruský prezident, Dmitrij Medveděv, před několika týdny popsal íránskou „hormuzskou zbraň“ jako ekvivalent jaderného arzenálu. Ale neobviňujme z těchto potíží nového ajatolláha, ani Islámské revoluční gardy. Ty stále vidí Ameriku jako původce této brutální a chaotické kapitoly historie světa – a mají pravdu.
David Wallace-Wells, The New York Times
Pozn. red.: Autor [1982] je americký novinář a spisovatel, známý především svými texty o klimatických změnách a jejich dopadech na budoucnost lidstva. Od března 2022 působí v deníku The New York Times, kde píše týdenní newsletter a přispívá do magazínu.
Více dětí bude mírat hlady. Porodnost klesne. Ale v hlavách parazitů nedojde k žádoucímu posunu.