Německo se připojilo k vybraným východním a severním zemím EU, jež požadují rozšíření cel na ruský dovoz železa, oceli, anorganických chemikálií a draselných hnojiv. Jde o cla na produkty v hodnotě 5,4 miliardy eur [cca 131,5 mld. Kč].
Informuje o tom bruselský list Politico. Podle něj sedm zemí EU již vyzvalo Evropskou komisi k zavedení vyšších cel na více ruských produktů. Jedná se o Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Švédsko. Nově se k těmto zemím připojilo také Německo. Cla se mají vztahovat na ruský dovoz železa, oceli, anorganických chemikálií a draselných hnojiv.
„Je to důležité z pohledu naší bezpečnosti i ekonomické nezávislosti,“ uvedl pro Politico vysoce postavený diplomat jedné ze zúčastněných zemí, který si ale nepřál být jmenován.
Jeho slova potvrdili další dva diplomaté ze zemí, které iniciovaly zmíněnou výzvu EK.
„Je velmi důležité, že iniciativu podporuje i Německo,“ doplnil nejmenovaný diplomat s tím, že Německo sehrává v celé věci klíčovou roli.
Podle Politico by se navíc k iniciativě mohla připojit i další země. A zatímco sankce na Rusko vyžadují souhlas všech unijních zemí, cla jednomyslnost nevyžadují. Nikdo je tedy nemůže vetovat.
Co konkrétně nakupuje Evropa od Ruska
Evropské firmy loni podle bruselského listu nakoupily ruské zboží v hodnotě 33 miliard eur [cca 803 mld. Kč]. Když se dá stranou ropa a plyn, pak evropské firmy nakoupily z Ruska produkty za 11 miliard eur [cca 268 mld. Kč]. Jednat se má o železo a ocel, nikl, hnojiva, hliník, ryby a stroje.
„Tyto nákupy jsou legální, protože produkty buď nepodléhají sankcím EU, nebo jsou z nich vyčleněny,“ vyjasňují redaktoři listu s tím, že Brusel loni zavedl cla pouze na obilí a od července pak na hnojiva na bázi amoniaku.
Naftna industrija Srbije je pod sankcí. Srbsko je bez ruské ropy
Také ale dodávají, že ne všechny evropské země mají zájem na vyšších clech na jmenované ruské zboží. Za příklad dávají ocel a železo. Zmiňují například Česko a Belgii, které si již dříve vyjednaly výjimky. A pak třeba Dánsko, v němž působí ruské ocelárny. Zmiňují dále neochotu Maďarska a Slovenska sankcionovat Rusko.
Podle nich se i přesto zástupci EU zabývají uvalením dalších cel na Rusko. A dokonce se uvažuje o tom, že plán prodiskutují s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem. Ten by se měl účastnit schůzky k tomuto tématu.
Dalším evropským opatřením proti Rusku má být využití jeho zmrazených aktiv v Evropě. Většinu zmrazených ruských aktiv drží Belgie. Tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. A tak Evropská komise nyní zintenzivňuje jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky pro Kyjev ve výši 140 miliard eur [cca 3,4 bilionu Kč]. Čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, vysvětluje bruselský list.
Jednání s Belgií o ruských aktivech
Využití ruských zmrazených aktiv v Evropě ale naráží na právní překážky. To si uvědomuje Belgie, která má obavy z možnosti, že by následně čelila soudním sporům, pokud by uvolnila ruská aktiva. I proto se dnes belgický premiér Bart De Wever sešel s vysokými úředníky Evropské komise. Ti doufali, že se podaří bariéru odblokovat na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se jim ale nepodařilo přesvědčit.
Rusy rádi nemáme, ale sebrat jim majetek? To řeší v Británii i v EU
Už tehdy se ho snažili ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena. Ale nejsou. Jinak by nadále netrval belgický premiér na svých třech požadavcích.
Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně.
„Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever.
Zadruhé bude po ostatních evropských státech požadovat dostatečné záruky.
„Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU.
Politico: Zelenskyj vede politické procesy a likviduje oponenty
Třetí De Weverův požadavek se týká rovněž ostatních členských států. Část ruských aktiv je totiž v dalších evropských zemích. Jakkoli ty podle Weverových slov o tomto faktu „mlčí“.
„Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi,“ vyjasnil postoj Belgie.
Plán na takzvanou reparační půjčku Ukrajině ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva Belgie podle Bruselu zkonfiskovala, představila Komise před několika týdny. V návrhu se hovoří o celkovém objemu 185 miliard eur [cca 4,5 bilionu Kč]. Nicméně část, asi 45 miliard eur [cca 1,1 bilionu Kč], by se podle ní využila na již existující závazky, konkrétně na úhradu úvěru skupiny G7.
–RED–
Už i cirkusový principál Trump poznal, že tudy cesta nevede. Například znevýhodněné země se domlouvají mezi sebou a třeba s globálním jihem, žádají o vstup do BRICS+, platí si mezi sebou ve fiatměnách nebo rimini (juanech), nebo upředňostňují výměnný barterový obchod a nakonec budou spokojenější.
Mezi zkušeností a poznáním je ovšem velký rozdíl. Zkušenost je téměř nepřenositelná. Poznání se ovšem děje na vlastní kůži, často po velkých zbytečných ztrátách. I tak, poznání po létech vyprchá a přízemní primitivové si to budou muset zopakovat. Rodí se stále noví. Například Německo dosáhlo poznání na vlastní kůži v první i druhé válce, ale potřebuje si to zopakovat. Klaus jednou řekl, že největším nepřítelem Západu je Západ. Já jen dodávám, že v každém státě je největším nepřítelem stát. Běžně se to nazývá neschopnými vládami.