Ministerstvo financí předloží v brzké době návrh změn ve starém penzijním spoření a doplňkovém penzijním spoření. Včera [20.6.] to v debatě Důchody pod lupou uvedla náměstkyně ministryně financí Marie Bílková.
Úpravy podle ní zajistí vyšší výnos a větší motivaci začít odkládat peníze na důchod od nízkého věku. Čím déle totiž člověk investuje s penzijními fondy, tím větší šanci má, že na stará kolena získá z tohoto systému nějaké solidní peníze.
„Skutečně se chceme soustředit na to, aby třetí pilíř lidem víc vynášel. Jednou z cest je snížení, zreálnění poplatků a pak zavedení stimulů pro mladé, aby spořili od nízkého, dětského věku, aby je rodiče přihlašovali. Čas hraje roli,“ uvedla náměstkyně.
Češi jdou po nemovitostech. Spoření na penzi je až na třetím místě
Od dětského věku mohou rodiny v penzijním systému investovat už dneska. Náměstkyně zmínila i takzvanou strategii životního cyklu. Zhruba do 55 let by měli lidé investovat v dynamických fondech, poté by měli volit méně agresivní investiční strategii. Přesun do takzvaně konzervativních fondů by měl být postupný. Ani tady ale nejde o žádnou novinku. Tento postup lidem už nyní běžně umožňuje nastavení třetího pilíře důchodového zajištění.
Přesto je důležitý. To proto, aby v době těsně před vybráním peněz z penzijního fondu, případně jejich reinvestováním, zůstalo portfolio investora ochráněno před výkyvy hodnoty jeho zainvestovaných peněz v důsledku volatility na finančních trzích. Vzestupy a poklesy hodnoty jsou totiž běžné u dynamičtějších investičních strategií, zejména pak u akcií.
Jednou ze změn podle Asociace penzijních společností ČR by měla být výrazná jednorázová finanční motivace, která by k účasti ve třetím důchodovém pilíři přivedla mladé lidi. A to proto, že čím déle člověk do penzijních fondů investuje, tím větší šanci má na vyšší zhodnocení peněz, jak už bylo řečeno. Ani jedna ze zmíněných změn ale zásadně nemění nic na tom, jak v principu funguje český důchodový systém.
Co dalšího řekli účastníci debaty o důchodech
A tak i podle dlouholetého ředitele důchodového odboru Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] Tomáše Machance zůstane v Česku hlavním příjmem ve stáří důchod od státu, tedy z prvního důchodového pilíře.
„Je ale poměrně pravděpodobné, že část populace – možná polovina, bude mít dodatečný příjem z doplňkového systému,“ řekl Machanec.
Vláda narovná nevýhodné podmínky u seniorů v penzijním spoření
Podle něj by v prvním pilíři zůstalo více peněz na solidaritu. A bylo by třeba přijatelnější snížení výpočtu nových penzí. Systém by byl podle jeho slov udržitelnější. Naopak Michal Hlaváček z úřadu Národní rozpočtové rady třetí pilíř jako alternativu k penzi od státu nevidí.
„Je v něm necelých 700 miliard korun. Což jsou výdaje státu na důchody zhruba na jeden rok. To, že by tam byly peníze, které by pokryly důchod, je poměrně iluzorní,“ řekl Hlaváček s tím, že takzvané Husákovy děti už si výrazně na penzi naspořit nestihnout.
Zdanění příspěvku zaměstnavatele v penzijku se dá v pohodě vyhnout
Podle ekonoma Petra Janského z Centra veřejných financí třetí pilíř představuje s nízkými naspořenými částkami a vysokými poplatky „málo muziky za hodně peněz“. V budoucnu by ale mohl hrát zásadnější roli.
„Hodně spoří lidé s příjmem a majetkem, kteří už nejsou nejmladší. Je potřeba motivovat naopak mladé, aby spořili dlouho, a také lidi s nižším příjmem a majetkem,“ řekl ekonom.
Lidé si teď peníze také vybírají jednorázově po šedesátce namísto toho, aby je postupně využívali ve stáří.
Systém se mění, ale opravdová reforma nepřichází
Zatraktivnění třetího pilíře slibuje vláda ANO, SPD a Motoristů ve svém programu změny důchodů. Podle APS ČR na konci prvního čtvrtletí v třetím důchodovém pilíři spořilo a investovalo asi 3,89 milionu lidí. Je to o 6 000 méně než na konci loňska. Doplňkové penzijní spoření mělo 2,24 milionu osob, mezičtvrtletně o 57 000 víc. Ve starém penzijním spoření, které není možné uzavírat už přes 13 let, zůstává 1,65 milionu lidí. Letos jich ubylo asi 65 000.
České penzijní spoření vyšlo ve srovnání s jinými jako katastrofa
Právě v penzijním spoření, transformovaných fondech, lidé doplácejí na nízké zhodnocení. Mimo jiné i proto, že v tomto případě jim penzijní fondy garantují, že lidmi zainvestované peníze nesmějí zaznamenat pokles hodnoty. Musí vykazovat takzvanou kladnou nulu. Což vede k tomu, že penzijní fondy investují jen do konzervativních aktiv, která ale nenesou zhodnocení. Ve výsledku při dlouhém investičním horizontu tak přichází vniveč i státní příspěvek, který smaže inflace. De facto tak tratí jak lidé, tak stát. Možný je ale přestup z transformovaných fondů do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření.
NN Penzijní brala výnosy z vkladů klientů. Dostala pokutu od ČNB
Vláda Andreje Babiše [ANO] neprovádí změny jen ve třetím pilíři, ale i v prvním průběžném pilíři důchodového systému. MPSV již připravilo novelu se zvýšením valorizace, zvedáním pobírané částky za práci v penzi a přidáváním 500 korun každých pět let po osmdesátce. Ve druhé vlně plánuje upravit penze pro náročné profese a zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech.
–DNA/ČTK–
—
Aktualizace: 24.5.: Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] chce do deseti let zrušit tzv. transformované penzijní fondy. Řekla tov pořadu Partie na CNN Prima News. Do těchto fondů už od konce roku 2012 vstupovat nelze. Podle zákona musí vykázat nezáporný výnos. Podle dřívějších informací bude budoucnost transformovaných fondů řešit novela zákona, kterou ministerstvo financí chystá předložit vládě do konce června 2026.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem loňského roku 1,75 milionu lidí. Bylo to o 270 000 méně než na konci roku 2024. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, mělo 2,164 milionu lidí. V jeho účastnických fondech počet lidí loni stoupl o 187 000.
Dokud někdo nezkrouhne poplatky, tak je to celé nesmysl. Nejlepší je si spořit sám u nízkopoplatkových platforem a obchodníků s CP a nakupovat například diverzifikované nástroje jako některé ETFka. Cpát každý rok 1% z portfolia a 15% ze zhodnocení penzijňákům je lichva. Když to tak řeknu(trošku manipulativně a trošku až moc zjednodušeně) , při spoření 40 let z každé zaplacené koruny v prvním roce, zaplatím dohromady 40% na jednom poplatku a za samozřejmě to procento zaplatím i z toho co mi ta koruna vydělala mínus 15% které si penzijňák už strhnul, to znamená, když to vezmu ad absurdum,
Z koruny kterou tam dáte za čtyřicet let vlastně nemáte vůbec skoro nic (po započtení čtyřicetileté inflace na těch „zbylých 60%“ vám z nich zbyde díky inflaci – počítáno s 3,5% roční inflace- reálně 18 haléřů) kdyby se nezhodnocovala (o což vás penzijňák náležitě víc než desátkem podojí) tak z ní nemáte skoro nic, tím jak se zhodnocuje tak z každé koruny za těch čtyřicet let zaplatíte víc, než byla ta koruna sama, ale díky zhodnocení vám něco do plusu zbyde.
Říkám to zmateně, zjednodušeně a neodborně, ale když si spočítáte příklad že uložíte 1 korunu k obchodníkovi a ten vám jí bude zhodnocovat každý rok o 8%, ale naúčtuje si 1% poplatek a 15% ze zhodnocení, tak zjistíte, že z každé koruny kterou jste uložil si obchodník za 40 let vzal 3,24 koruny, tedy třikrát více než byla její hodnota. V čem je teda ta výhoda českých penzijňáků? Já jí nevidím.
ps: Vlastně do dnes nechápu princip poplatku ze zhodnocení. To já podstupuji riziko a když na něm vydělám, tak se penzijňák sveze a když prodělám tak mi nic nevykompenzuje. Mé je riziko jejich je profit. Takhle by to soudruzi fakt nešlo. Kdyby do toho nesypal stát peníze (které si penzijňáky defakto přelévají rovnou matkám v zisk), tak se to celé dávno zhroutilo a lidi by investovali každý sám, levněji a vydělali by víc.