Německá ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla o 0,3 procenta. Tamější úřady hovoří div ne o fantastickém úspěchu. Přesto už ve druhém kvartále čekají opět stagnaci. Ale je to právě německá ekonomika, která je tou největší v Evropě.
0,3% růst německého hrubého domácího produktu [HDP] dnes [22.5.] potvrdil ve své konečné zprávě Spolkový statistický úřad [Destatis]. I když ve srovnání s ostatními zeměmi nejde o žádný oslnivý výsledek, předsedkyně statistického úřadu Ruth Brandová ho označila za „pozitivní start“.
„Po mírném růstu na konci loňského roku zaznamenala i německá ekonomika v letošním roce pozitivní start,“ řekla s tím, že zejména export na začátku roku 2026 výrazně vzrostl a podpořil růst HDP Německa.
HDP SRN a dalších zemí / mezičtvrtletně a meziročně v 1. kvartálu 2026 / změna v %
Její důraz na export překvapuje, protože statistika jejího vlastního úřadu nabízí poněkud jiný obrázek. Destatis charakterizuje vývoj zahraničního obchodu v letošním prvním čtvrtletí jako „smíšený“.
„Vývoz celkově reálně klesl o 0,3 procenta. Pokles způsobil nižší vývoz služeb, propad činil -2,4 procenta,“ uvádí statistici ve své zprávě.
Na druhou stranu je i pravda, že vývoz zboží z Německa přece jen v prvním čtvrtletí mírně stoupl [+0,4 %]. Naproti tomu dovoz zboží do Německa ve stejném období vzrostl o 3,8 procenta. Celkový dovoz do země se zvýšil o 1,7 procenta. Snad dobrou zprávou pro Německo, ale i Česko je to, že rostl dovoz motorových vozidel, a hlavně jejich dílů.
Naopak špatnou zprávou je v této souvislosti vývoj zahraničního obchodu Německa se Spojenými státy. Ten v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl o 30,5 procenta na 12,4 miliardy eur [cca 301 mld. Kč]. Mezikvartální pokles pak dosáhl -12,1 procenta. Destatis propad vysvětlil vyššími americkými cly na dovoz automobilů z Evropy. Ještě předloni bylo Německo hlavním obchodním partnerem USA. V roce 2025 ho vystřídala Čína.
Německá ekonomika pohledem Deutsche Bundesbank
K výkonu německé ekonomiky se včera [21.5.] vyjádřila německá centrální banka. I ta charakterizuje 0,3% růst HDP v prvním čtvrtletí div ne jako superzázrak.
„Německý hospodářský výkon na začátku letošního roku překvapivě silně vzrostl,“ uvádí ve své aktuální analýze.
Silným růstem označuje současný 0,3% růst oproti růstu v loňském posledním kvartále ve stejné výši a při celkovém loňském růstu HDP ve výši 0,2 procenta [po očištění o kalendářní vlivy o 0,3 %]. Podle jejího názoru je i navzdory mnoha zátěžím německá ekonomika robustnější, než se původně myslelo. K výkonu německého HDP přispěla i vyšší vládní spotřeba, uvádí centrální banka.
Investice v Německu se nekonají. Zvláštní fond jen látá díry
I když průmyslová produkce v prvním čtvrtletí poklesla, podle ní situace není zas tak špatná. To proto, že rostly tržby v průmyslu a vývoz. Zmiňuje i oživení ve zbrojním sektoru. Připouští však i problémy, mezi které řádí útlum investic firem, ale i spotřebu lidí kvůli dopadům americko-izraelské války s Íránem. Přidává zhoršující se podmínky na trhu práce a nižší růst mezd.
„Ve stavebnictví vedly nepříznivé povětrnostní podmínky k dočasnému poklesu produkce. V tomto kontextu zůstal vývoj úvěrů utlumený,“ tvrdí dále ekonomové Deutsche Bundesbank.
Ruský HDP klesl poprvé od roku 2023. Silně sněžilo, tvrdí úřady
I přes jejich relativně pozitivní hodnocení aktuálního vývoje německé ekonomiky nakonec dávají jednoznačný závěr. Dopady války na Blízkém východě v letošním druhém čtvrtletí zatíží ekonomiku znatelněji než v prvním, uvádí. A říkají i proč:
- Vyšší inflace a s ní spojená ztráta kupní síly omezí soukromou spotřebu.
- Ztráta kupní síly utlumí poptávku po službách i v bytové výstavbě.
- Vyšší ceny energií a narušení dodavatelských řetězců dál zatíží průmysl a stavebnictví.
- Zvýšená nejistota pravděpodobně utlumí průmyslovou výrobu a investice podniků.
- Pravděpodobný růst úrokových sazeb zabrzdí soukromé investice.
- Pravděpodobný růst úrokových sazeb zvýší náklady na financování státního dluhu.
„Celkově vzato je za současného stavu pravděpodobné, že reálný HDP Německa ve druhém čtvrtletí bude nejspíš stagnovat,“ uzavírají a stejně jako ostatní ekonomové dodávají, že rozhodující bude, jak dlouho potrvá konflikt na Blízkém východě.
Zlevňování je konec. Zdražuje se v průmyslu, stavebnictví i zemědělství
Toto ekonomové shodně tvrdí od konce února, kdy válka na Blízkém východě začala. A tak je možné, že to budou říkat i na konci letošního roku. Pokud se „nic nezmění“.
Jak to vidí Evropská komise
To, že letos největší evropskou ekonomiku opět nečekají světlé zítřky, aktuálně potvrdila i Evropská komise [EK]. Ta včera [21.5.] ve své jarní ekonomické prognóze zhoršila výhled růstu nejen německé ekonomiky. Zatímco loňský průměrný růst zemí EU dosáhl 1,5 procenta, letos podle ekonomů EK bude 1,1 procenta. Ještě na podzim měla EK za to, že to bude 1,4 procenta.
Odhad růstu HDP podle prognózy Evropské komise
Co se týče Německa, v jeho případě očekává EK pro letošek růst HDP ve výši 0,6 procenta, inflaci ve výši 2,9 procenta. Počítá ale i s dalším zadlužováním země, a to z loňských 63,5 procenta na 65,8 procenta. Nezaměstnanost tipuje ve výši čtyř procent. Nicméně autoři prognózy připomínají, že Německo si již prošlo dvěma roky recese. A tak věří v obrat. V roce 2027 dokonce očekávají růst německého HDP na úrovni 0,9 procenta.
Doplňme, jak EK vidí výkon české ekonomiky. I v jejím případě zhoršila svůj výhled, naštěstí ale jen o 0,1 procenta. Český HDP podle ní letos poroste o 1,8 procenta. V příštím roce růst českého HDP zrychlí na 2,4 procenta. Oproti 0,9% růstu Německa jde stále o úctyhodné číslo. Favoritem ale zůstává Polsko, které podle prognózy EK letos poroste o 3,5 procenta a v roce 2027 o 2,8 procenta.
Daniel Tácha
