Pojišťovny k požáru ve Zlíně: Zdůrazňují protipožární opatření 

841
ve_Zline
V souvislosti s požárem 34. budovy v areálu bývalých obuvnických závodů v centru Zlína zahájili kriminalisté úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti. Trestní zákoník v tomto případě stanoví až pětiletý trest odnětí svobody. Na obrázku jsou budovy 32, 33 a 34 [vzadu] před požárem. Soubor budov s čísly 32 a 33 byl spolu s centrálním skladem obuvi s číslem 34 největším a nejkvalitnějším stavebním počinem ve zlínském továrním areálu po 2. světové válce. / Foto: Redakce FinTag

„Aktuální požár ve Zlíně dává připomenout rok 2025,“ okomentoval pro FinTag požár z minulého týdne v budově číslo 34 v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně mluvčí České asociace pojišťoven [ČAP] Tomáš Pavlík.

Podle něj loni více než 5 700 požárů způsobilo škodu za více než pět miliard korun, přesně 5,7 miliardy korun. Z pohledu statistiky byl loňský rok vůbec tím nejhorším rokem za poslední dekádu.

Rok 2025 byl přitom poznamenán především požáry průmyslových budov. Ty jsou zpravidla ničivější a přinášejí vyšší škody než požáry na majetku občanů,“ uvedl dále mluvčí ČAP pro FinTag.

Potomkům Jana Antonína Bati stát nic nevrátil! Správné to není

Také ale dodal, že u požárů obecně platí, že příčin bývá mnoho, od technické závady až po hrubou nedbalost. Což podle něj platí jak pro domácnosti, tak firmy. A zatímco technickou závadu nelze předvídat, nedbalostním příčinám se dá předcházet, a to včasnými procesními opatřeními.

„A dodržování normami předepsaných protipožárních opatření je samozřejmě základ,“ vyjasnil Pavlík pro FinTag.

Co se týče samotného požáru ve Zlíně, nespekuloval. Nicméně policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání obecného ohrožení z nedbalosti. Případnému viníkovi za něj hrozí až pětileté vězení. Ani celková škoda způsobená požárem prozatím podle policejní mluvčí Moniky Kozumplíkové nebyla vyčíslena.

Požár ve Zlíně a dotčené firmy

Budova číslo 34 s 11 nadzemními podlažími v někdejším baťovském továrním areálu začala hořet minulý týden ve čtvrtek. Postupně se na dvou místech zřítila. Hořet začalo s největší pravděpodobností v devátém patře ve skladu obuvi společnosti Vasky. Odtamtud se požár rozšířil do dalších pater a také na střechu. Zatímco policie škodu prozatím nevyčíslila, firmy, které budovy používaly jako sklad, škody již znají.

Majitel a zakladatel společnosti Vasky Václav Staněk řekl, že ve skladu bylo zhruba 75 000 párů obuvi, oblečení a doplňků značek Vasky a Botas. A to v prodejní hodnotě 150 až 180 milionů korun.

„Pojistku máme. Samozřejmě doufáme, že ten průběh bude v pořádku. Nemáme s tím ale žádné zkušenosti, takže vůbec nevíme, jak dlouho může celý proces trvat. Ani jsme nikdy nežádali o větší pojistku, takže z toho máme obavy. Ale doufám a věřím, že všechno dobře dopadne. Nic jiného mi nezbývá,“ vyjádřil se k události.

Vyhoštěním Dominika Čipery skončil český podnikatelský zázrak

Václav Staněk ale není jediný, kdo počítá škody a vzhlíží k pojišťovně. Firma Alpine Pro, jež obléká český olympijský tým, měla podle jejího majitele Václava Hrbka v objektu uskladněné zboží v hodnotě přesahující půl miliardy korun. Skupině Packeta provozující službu Zásilkovna zůstalo v objektu na 9 000 zásilek. Výši škody zatím neupřesnila. Požár poškodil i rodinnou firmu Equator Cycling. Ta vyrábí karbonová kola a vyvíjí titanové rámy.

„Během jediného dne jsme přišli o veškeré skladové zásoby, cyklistickou dílnu, servisní vybavení i showroom. […] Spojili jsme vlastní úspory a začínáme znovu. Zatím v malém a krok za krokem. Objednáváme jen tolik zboží, kolik si nyní můžeme dovolit…“ uvedli na síti zástupci firmy a dodali: Ptali jste se, jak nám můžete pomoci. Připravili jsme jak možnost finančního daru, tak poukazy na nákup zboží v budoucnu.“

Požár se dotkl i menší části prodejce sportovního oblečení a vybavení Sportisimo.

Pravidla pro pojištění nejen zásob

Budovu číslo 34 v areálu bývalých Baťových závodů ve Zlíně kompletně zničil rozsáhlý požár, který vypukl 9. července 2026. Během katastrofálního požáru se zřítila severní a západní část této průmyslové památky a hasební práce probíhaly po několik následujících dní. Stavba v minulosti sloužila jako Centrální sklad obuvi. Byla realizována v letech 1949 až 1955 podle návrhu architekta Vladimíra Kubečky a jde o technologický unikát: Šlo o první československý pokus o plně mechanizované skladování s přímým napojením na vlakové vagóny a plánovaným heliportem na střeše. / Foto: Redakce FinTag

Základní pojištění majetku kryje zpravidla škodu na fyzickém majetku: Budovách, strojích, vybavení a zásobách. Avšak tady podle finančních poradců číhají první pasti. Zásoby bývají pojišťovány na takzvanou novou cenu nebo účetní hodnotu. A tato dvě čísla se mohou výrazně lišit od skutečné prodejní hodnoty zboží.

„Firma Vasky vyčíslila ztrátu v prodejních cenách, to je 150 až 180 milionů korun, ale pojistné plnění se typicky odvíjí od nákupní nebo výrobní ceny, která může být výrazně nižší. Před uzavřením pojistky je proto klíčové si ujasnit, na jakém základě jsou zásoby oceněny a zda pojistná částka odpovídá skutečné hodnotě skladu v jeho nejvytíženějším období — například před sezónou,“ vysvětluje finanční poradkyně Dagmar Romková, která se specializuje na oblast realit.

Dalším kritickým bodem je podle ní podpojištění. Pokud firma [platí to i pro pojištění domácností, pozn. red] pojistí zásoby na 50 milionů korun, ale v okamžiku škody má ve skladu zboží za 150 milionů, pojišťovna plnění poměrně krátí.

„Výsledek: Dostanete jen třetinu skutečné ztráty. Pojistnou částku je proto nutné pravidelně aktualizovat — ideálně před každou sezónou, kdy zásoby kulminují,“ doplňuje.

Své k tomu pro FinTag říká i Tomáš Pavlík: „Budovu a její společné části si zpravidla pojišťuje vlastník. Každý nájemce si naproti tomu pojišťuje vlastní stroje, vybavení, zásoby a také investice, které provedl v pronajatých prostorách.“

Může jít například o příčky, podlahy, rozvody, osvětlení nebo další úpravy, někdy označované jako vestavby a nájemcovi úpravy.

„Firma by neměla automaticky předpokládat, že tyto položky kryje pojištění majitele budovy,“ doplňuje.

To ale není jediný problém, který může vyvstat u firem, jež v Baťově budově skladovaly své zboží. Vynecháme-li úmyslné založení požáru, o němž se rovněž spekuluje, pojišťovna může zkrátit nebo docela vypovědět pojistné plnění, pokud dojde k závěru, že firma či firmy zanedbaly protipožární ochranu.

Město Zlín zvedlo daň z nemovitosti pětinásobně. Teď ji snižuje

Dalším pojistným případem je i samotná budova. Jejím majitelem je společnost Cream, jež vlastní v bývalém baťovském areálu ve Zlíně přibližně 60 procent nemovitostí a je tamním nejsilnějším hráčem. I v jejím případě z pohledu pojišťoven platí to, co pro FinTag uvedl mluvčí ČAP Tomáš Pavlík. Totiž, že základem pro pojistné plnění je dodržování normami předepsaných protipožárních pravidel.

–RED–

2 KOMENTÁŘE

  1. Mě zaráží, že požár vznikl kolem deváté ráno, tedy v pracovní době a to nikdo požár nezaregistroval? Další zarážející věc je, že sklad plný papíru, gumy, lepidla, kůže a plastu nemají požární hlásiče? A proč u takto hořlavých materiálů nebyly instalovány pod stropem rozprašovače? Těch otázek k zodpovězení je spousta, třeba to, že majiteli v krátké době hořelo již ve druhé budově. Pracuji kousek od Zlína v Otrokovicích v Continentálu, kde by se nic takového stát nemohlo, protože tam se našel někdo inteligentní a nechal i za cenu vysokých nákladů instalovat všude požární hlásiče, a všude u stropu jsou rozvedeny trubky s hasivem. Nejen, že to vede k minimalizaci škod, ale i k nižšímu pojištění, jenž zaměstnavatel platí..

    • Tohle resi PBŘ ale melo by se aktualizovat podle zmen a skladoveho materialu.Byl to asi barak bez jakehokoliv pozarniho zabezpeceni….

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here