Kdo byl Dominik Čipera, finanční ředitel u Baťů? Stanislav Křeček ho popisuje takto: „Byl druhým v hierarchii moci, vedle zakladatele Tomáše Bati, později Jana Antonína Bati. Od počátku až do roku 1945 prvním, jediným a konečným.“
A to v knize “Má dáti – Dal / Účtoval jsem u Baťů” [Nadace Tomáše Bati/2018, pozn. red.], kterou Stanislav Křeček sepsal těsně po sametové revoluci.
Potomkům Jana Antonína Bati stát nic nevrátil! Správné to není
Stanislav Křeček se u Baťů vypracoval “od nuly” až na hlavního účetního koncernu a blízkého spolupracovníka Dominika Čipery. O něm hovoří jako o “střízlivém počtáři” i “nepříteli dlouhých řečí”. A přidává i osobní vzpomínku na Dominika Čiperu z května 1945, kdy nová správa Baťových závodů vedená už komunisty propustila mnoho vedoucích pracovníků. A některé z nich dočasně uvěznila.
„Chci vám říci něco na rozloučenou. Byl jsem ze závodu vyhoštěn, vy tam dosud jste a snad tam zůstanete. Pokud se tak stane, uvědomte si, že na chodu a prosperitě tohoto závodu závisí život a práce tisíců lidí a jejich rodin, blahobyt a vzestup celého kraje. Pokud tedy zůstanete tam, kde jste, pracujte, jak nejlépe umíte, jak jste pracoval dosud, ve prospěch závodu a lidí, kteří v něm pracují. To je mé přání a rada, které vám na rozloučenou dávám,“ to byla poslední slova, která tehdy řekl Křečkovi Dominik Čipera.
Ten Dominik Čipera, který ale působil i jako ministr veřejných prací v protektorátních vládách, kdy zemi jako prezident vedl Emil Hácha. A stejně jako Jana Antonína Baťu i jeho po válce Národní soud obvinil z kolaborace s nacisty. Více už v rozhovoru s Robertem Hájkem z Nadace Jana Antonína Bati.
Kdo byl Dominik Čipera?
Dominik Čipera byl členem správní rady Baťa a.s. od jejího založení na počátku května 1931. Do obchodního rejstříku byl zapsán jako její člen 7. května 1931. Samozřejmě byl členem nejužšího vedení firmy již dávno před ustavením akciové společnosti. Byl fakticky nejbližším spolupracovníkem zakladatele firmy Tomáše Bati staršího. Orientoval se prakticky ve všech oblastech firemního podnikání, i když jeho výsadním oborem působnosti byly otázky finanční. Po smrti Tomáše Bati staršího zaujal také místo starosty města Zlína. A od prosince 1938 do ledna 1942 byl ministrem veřejných prací v protektorátní vládě.
A to nebyl problém?
Dominika Čiperu zatkli hned 16. června 1945. Ve vězení se jeho zdravotní stav velmi zhoršil, proto byl 26. července převezen do Baťovy nemocnice [nemocnice, která sloužila zaměstnancům koncernu Baťa, pozn. red.]. Vedení znárodněné firmy Baťa odeslalo od 16. března do 1. června 1946 celkem tři oznámení na Dominika Čiperu. V nich ho obviňuje z podporování a propagování nacismu a podporování nepřítele za války.
A oprávněně?
Dominik Čipera sice působil v protektorátních vládách, ale přitom tajně a velmi významně podporoval odbojové aktivity. Také osobně pomohl velkému množství lidí, které nacisté pronásledovali a perzekuovali.
Dominik Čipera dostal stejný trest jako J. A. Baťa
Jak vypadal soud s Dominikem Čiperou?
Proces s Dominikem Čiperou Národní soud zahájil 14. dubna 1947. Čiperu soudil jednak jako člena protektorátní vlády, a také jako člena správní rady firmy Baťa. V jeho prospěch svědčilo mnoho osob a i například představitelé zlínských vojenských odbojových organizací, slovenských baťovských společností i partyzánských oddílů zúčastněných ve Slovenském národním povstání. To mu velice pomohlo. Dne 2. května 1947 Dominika Čiperu zprostil soud obžaloby. Přesto ale byl nakonec odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Uherském Hradišti v prosinci 1948. To k patnácti letům těžkého žaláře zostřeným jedním tvrdým ložem ročně, ztrátě občanské cti na pět let a konfiskaci celého majetku.
Jan Antonín Baťa utíká před nacisty. Nakonec skončí v Brazílii
Dominik Čipera tento vývoj zřejmě předpokládal…
Dominika Čiperu naštěstí neuvěznili, protože nemohli. V roce 1947 odešel do Švýcarska a po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 zůstal v exilu v Kanadě. Tam se podílel na budování firmy Bata Shoe Organization a jejím úspěšném pronikání do Jižní Ameriky. Nikdy se sem již nevrátil. Dožil v Kanadě a z akciové společnosti Baťa se stal Národní podnik Svit. A Zlín přejmenovali na Gottwaldov.
Botostroj v praxi: Karikatura kapitalisty
Jak dopadli představitelé batismu po konci druhé světové války?
Komunisté batismus odsuzovali a diskreditovali jako podnikatelský, hospodářský i sociální systém. A museli být i odsouzení, aby stát nebyl povinen vyplatit náhradu za znárodnění. Dlouholetou praxí prověření vedoucí a odborníci tak byli zčásti uvězněni, zčásti rozprášeni po celém území republiky. Některým se podařilo uniknout za hranice.
A co se dělo pak?
Na jejich místa nastoupili noví lidé. Nejdůležitější devizou se stal náležitý kádrový profil. Batismus komunisté vykreslili jako strašáka nejvypočítavějšího kapitalistického vykořisťování. Na druhé straně – odkaz batismu ve skrytu přežil a jméno Baťa dál zůstává symbolem prosperity Zlína.
Daniel Tácha
A jak to vše dopadlo, když se majetek všem schopným ukradl Klémo.S pomocí ,, tých súdruhof ze SSSR ,jsi dokázal z prosperující země udělat sovětskou gubernii, kde si za čas nebylo ani utřít čím zadek.A dnes by se zase tvoji pohrobci s pihatou Káčenou z Jičína drali to řídit a plundrovat dál. Děkuji už STAČILO Kačeno.Podruhé se lidé napálit nedají.Chtějí mít WC a toaleťák na zadek.A to nám strejda Putin zajisti nedokáže.Takže se Sovětským svazem už NIKDY!!!!
Jooo svět se v řiť obrací
chtěl bych vidět ty obdivovatele této firmy jak by se ksichtili na to že pokud nesplnili normy měli zmetky museli si vše nadělat opravit ve volném času zdarma a ty jejich domky nesměli tam nic pěstovat nic chovat museli je mít zařízené dle pokynů firmy nesměli tam nikoho ubytovat chodily na to o víkendech kontroly museli nakupovat ve firemních prodejnách používat firemní dopravu jezdit na dovolené firemníma cestovkama……. prostě kdo se upsal batovy musel jim vrátit v podstatě veškerý plat ve službách takový koloběh vody nebylo z toho úniku