Od příštího roku vstoupí znovu v platnost elektronická evidence tržeb [EET 2.0]. Zákon o evidenci dnes [15.7.] schválila ve třetím čtení Sněmovna. V rámci zákona o EET 2.0 poslanci odhlasovali i další daňové změny.
Pro schválení zákona hlasovalo 84 koaličních poslanců, 50 opozičních poslanců hlasovalo proti. V sále bylo přítomno 159 poslanců. Zákon o EET 2.0 i nově osvobozuje od daňových limitů některé zdravotní benefity, jež firmy poskytnou zaměstnancům. Rodinám s dětmi pak navrací takzvané školkovné a studentům slevu na dani, které zrušil konsolidační baliček z roku 2023. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích zařazuje nově do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty [DPH]. Zákon také osvobozuje od daně spropitné v restauracích, ale jen pro zaměstnance a nejvýše do sedmi procent tržeb. Poslanci schválili i obnovu daňového zvýhodnění tichého vína jako daru.
Systém evidence tržeb EET je zpět. A spolu s ním některé daňové úlevy
Elektronická evidence tržeb bude na rozdíl od dřívějška evidovat i bezhotovostní platby. Na druhé straně odpadne dřívější povinnost tisknout papírové účtenky. Živnostníci, kteří platí paušální daň a mají roční tržby do milionu korun, budou moct být od povinnosti evidovat tržby osvobozeni. Jedná se o takzvaný režim EET OFF [více níže, pozn. red.] Pro takové živnostníky se zvýší sazba paušální daně ze 100 na 1 500 korun měsíčně. Výše záloh na zdravotní a sociální pojištění zůstane beze změny. Evidence se nevztáhne na předvánoční prodej ryb.
Znovuzavedení EET má přinést 14 mld. Kč
Ačkoliv názory politiků na EET se liší, podle ekonomů je z hlediska daňových výnosů důvěryhodným vodítkem, uvádí studie Centra pro veřejné finance. Ta vychází z detailních administrativních dat Finanční správy ČR. Tato data už obsahují informace o tom, zda jednotlivé subjekty EET v minulosti zavedly a používaly. Dále data umožňují sledovat jejich platby daně z přidané hodnoty [DPH], daně z příjmů právnických osob [DPPO] a daně z příjmů fyzických osob [DPFO].
„Odhadujeme, že zavedení EET 2.0 by vedlo ke zvýšení daňového výběru až o 13,9 miliardy korun ročně,“ uvádí autoři studie, kteří předkládají zároveň i argumenty:
- Celkový výběr DPH v důsledku zavedení EET 2.0 může vzrůst o 11,9 miliardy korun ročně. Tento nárůst by byl nejvíce tažen růstem výběru DPH mezi subjekty s největším obratem v odvětvích velkoobchodu a maloobchodu.
- Celkový výběr DPPO v důsledku zavedení EET 2.0 může vzrůst o 1,5 miliardy korun ročně. Tento nárůst by byl nejvíce tažen růstem výběru DPPO mezi subjekty s největším obratem v odvětvích velkoobchodu, maloobchodu a v odvětvích, která nepodléhala EET 1.0.
- Celkový výběr DPFO v důsledku zavedení EET 2.0 může vzrůst o 0,5 miliardy korun ročně. Tento nárůst by byl nejvíce tažen odvětvími, která nepodléhala EET 1.0.
Současně autoři studie konstatují: „EET je jedním z možných nástrojů, které vedou k větší efektivitě daňového výběru a vyšší výběr je z hlediska příjmů státu významný.“
NKÚ: Zrušením EET přišel stát o nástroj proti daňovým únikům
Rovněž ale upozorňují, že například dnes poslanci schválená kompenzace v podobě přesunu nealkoholických nápojů prodávaných v rámci stravovacích služeb do snížené sazby 12% DPH může vést ke snížení výběru daní až o 0,4 miliardy korun.
Glosa: Kdyby Stanjura nerušil EET, nemusel by teď řešit Thermal ve Varech
Vyjadřují se i k takzvanému „vykoupení z EET“ [viz výše, pozn. red.]. Podle nich režim EET OFF nemusí ovlivnit celkový daňový výběr. Režim EET OFF tedy podle nich nemusí přinést žádné dodatečné příjmy do státního rozpočtu.
Elektronická evidence tržeb je standardem
Autoři studie dále uvádí, že v zemích Skupiny V4 všechny státy s výjimkou Česka využívají nástroje k monitorování tržeb. Podle nich byl už systém EET 1.0, který vláda Andreje Babiše [ANO] v době pandemie covidu pozastavila a vláda Petra Fialy [ODS] následně docela zrušila, jednoznačným přínosem.
Glosa: Kdyby Stanjura nerušil EET, nemusel by teď řešit Thermal ve Varech
To i přesto, že systém se tehdy nezavedl v plné šíři. A to proto, že v letech 2016 a 2017 přispělo k nárustu výběru daní o 1–10 procent v odvětvích velkoobchodu a maloobchodu a o 10–20 procent v odvětvích ubytování a stravování.
„Celkový daňový výběr vzrostl o 7,6 miliardy korun ročně. DPH se podílela na souhrnné částce ve výši 6,7 miliardy korun, DPPO ve výši 0,7 miliardy korun a DPFO ve výši 0,2 miliardy korun,“ vyčíslují odborníci.
Vedle toho došlo k částečnému narovnání podnikatelského prostředí v Česku. A to díky tomu, že všichni dotčení podnikatelé pracovali se shodně a jasně nastavenými povinnostmi.
—
Centrum veřejných financí působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a založil jej profesor Petr Janský. Cílem Centra je přispívat k modernějšímu státnímu rozpočtu prostřednictvím špičkového výzkumu a spolupráce s veřejnými a soukromými institucemi. Centrum prosazuje cílené, efektivní a vyhodnocované veřejné finance jako klíč k lepšímu životu v Česku.
–DNA–
