Vláda Petra Fialy včera definitivně zařízla EET

0
627
EET
Foto: Pixabay.com

Vláda zrušila [9.3.] zákon o elektronické evidenci tržeb – EET. Odvolala se na své programové prohlášení, jehož součástí zrušení EET je. Dle opozice udělala vláda hloupost a státní rozpočet kvůli ní přijde o 13 miliard korun ročně.

Návrh vlády, jenž teď projedná parlament, počítá s tím, že povinnost EET, která byla kvůli pandemii covidu-19 pozastavena do 31. prosince 2022, se od 1.1. 2023 vůbec neobnoví.

„EET nepřinesla státu žádné významné finanční prostředky a podnikatelům už vůbec ne. Těm peníze sebrala. Věříme, že i tento nějakou dobu už avizovaný krok v této době dá podnikatelům jistotu a pomůže jim,“ uvedl po jednání vlády premiér Petr Fiala [ODS].

Na rozhodnutí ostře zareagovala opozice, zejména pak zástupci hnutí ANO. Někdejší ministryně financí Alena Schillerová [ANO] uvedla, že povinnost EET přinesla státnímu rozpočtu již 160 miliard korun.

„A ročně by do státního rozpočtu přinášela zhruba 13 miliard korun. Teď vláda EET zrušila. Aniž by k tomu ale udělala jakoukoli analýzu, projednala to s partnery z řad asociací,“ řekla Schillerová.

„EET významně prospělo zejména ve stravovacích a hotelových službách, kde byli před jeho zavedením lidé zaměstnáváni načerno. A každý rok přinášelo peníze do státního rozpočtu. Z těch peněz mohla vláda zaplatit navýšení plateb za státní pojištěnce. Mohla zaplatit náklady na řešení problémů na Ukrajině,“ dodala s tím, že i díky EET mnoho zaměstnanců získalo podporu v době pandemie covidu.

To proto, že právě povinnost EET zabránila dalšímu rozmachu šedé ekonomiky a podloudně dohodnutým pracovních úvazků. Na druhou stranu je třeba zmínit, že při vyplácení covidových podpor tehdejší vláda systém EET nijak nevyužila a podpory vyplácela plošně.

Ke zrušení EET se vláda zavázala ve svém programu

Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] uvedl, že zrušení EET byl daný závazek koaliční vlády voličům. Systém dle jeho názoru přinášel zbytečnou administrativu podnikatelům, ale i náklady, které v součtu vyčíslil na 1,5 miliardy korun ročně.

„Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina,“ řekl ministr financí.

„Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule,“ dodal.

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] podložilo argument nákladů podnikatelů na EET v celkové výši 1,5 miliardy korun následujícím výpočtem.

„Při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši cca 3 000 korun a celkového počtu 500 tisíc podnikatelů přijímajících hotovostní tržby a zapojených do EET po rozšíření o třetí a čtvrtou vlnu, by se jednalo o souhrnnou úsporu podnikatelům ve výši cca 1,5 miliardy korun ročně,“ uvedlo ministerstvo.

Vyjádřilo se i k nákladům státu: „Pokud jde o celkové provozní náklady na systém EET na straně státu, ze závěrečné zprávy MF ČR vyplývá, že v letech 2017 – 2020 činily tyto náklady MF ČR, Finanční správy a Celní správy zhruba 2,17 miliardy korun.

Podle MF ČR zrušení EET nepřinese žádný dodatečný výdaj pro státní rozpočet. Naopak peníze ušetří.

Evidenci tržeb jako nástroj digitalizace zařízlo samo ANO

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že zrušení EET odpovídá ekonomického diletantismu vlády ve vztahu k návrhu letošního státního rozpočtu. Ale s minusovým znaménkem.

„Ten rozpočet je špatný, protože vláda vůbec neřeší jeho příjmovou stránku,“ řekl s odkazem na dle hnutí ANO kvůli zrušení EET ponížení příjmů rozpočtu o 13 miliard korun.

Jakkoli v minulosti zavedení evidence budilo mnoho vášní, zástupci podnikatelů a firem to ve své podstatě přivítali. Argumentovali tím, že jde o moderní nástroj spadající do digitalizace státu. Shodovali se na tom i IT odborníci. Nicméně v momentě, kdy vláda premiéra Andreje Babiše v době pandemie systém vypnula, aniž by ho třeba využila pro získávání informací o propadu tržeb, i oni nad ním zlomili hůl.

Podle současné vlády primárním úkolem evidence tržeb je navíc z rozhodnutí Ústavního soudu zaznamenávání údajů o hotovostních tržbách. Přičemž v posledních letech i v důsledku covidové pandemie došlo k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. MF ČR pak argumentuje tím, že zatímco ještě v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 procent, loni to bylo podle odhadů již 60 procent. A v roce 2025 bude až 80 procent.

„Vládou schválený návrh přitom nepočítá s dalším provozováním systému EET na straně Finanční správy ani pro dobrovolně evidující podnikatele. A to zejména z důvodu významné úspory na straně státu,“ uvedlo MF ČR.

I upřesnilo, že systém aktuálně dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů. To je zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200 tisíc povinně evidujících subjektů.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here