Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová považuje růst platů ve veřejné sféře až o devět procent za neúměrný k produktivitě práce. Podle jejího názoru by pět procent „nebylo tak zlých“. Nelíbí se jí i tempo růstu penzí.
Vysoký růst platů pracovníků ve veřejné sféře vytváří podle Zamrazilové tlak na růst inflace, což by mohlo vyžadovat zásah ze strany České národní banky [ČNB]. Nechtěla ale říci, jestli by to centrální bankéře mohlo vést k navýšení úrokových sazeb.
„Tady dneska vidíme například nárůst mezd ve veřejné správě o devět procent – to bylo za druhé čtvrtletí 2026. Je to zhruba pro 300 000 až 400 000 lidí. A to už je prostě opravdu neúměrné,“ řekla Zamrazilová, podle které jde o klasický inflační tlak, v internetovém pořadu Poledne s Moravcem.
Penzistům a bezpečnostním sborům přidá vláda. Deficit nesrazila
Jestliže bude pokračovat, pak asi bude muset centrální banka zasáhnout, dodala. Na otázku, zda by ČNB kvůli růstu platů zvýšila základní úrokovou sazbu, která je od června na 3,75 procenta, nechtěla odpovědět.
Platové tarify zaměstnanců veřejného sektoru a státu, kteří nedostali přidáno od ledna, se letos od dubna zvýšily podle rozhodnutí vlády o devět, pět, nebo dvě procenta podle jednotlivých profesí. I státní rozpočet na příští rok podle ministerstva financí počítá s růstem platů ve veřejné sféře o pět až devět procent.
„Kdyby to bylo jenom těsně nad pěti procenty, tak by to ještě nebylo tak zlé,“ uvedla viceguvernérka ČNB.
Dodala, že se nevymezuje proti tomu, že některé klíčové profese je třeba zajistit a platově ohodnotit. Růst platů podle ní v některých profesích není úměrný produktivitě.
„Jestliže nemají mzdy tlačit na inflaci, potom by se reálná mzda měla vyvíjet v souladu s produktivitou práce. To už tady tři roky neplatí. Reálná mzda roste prostě rychleji než produktivita práce už třetí rok a příští rok bude čtvrtý v řadě,“ řekla.
Zamrazilová kritizovala i navýšení důchodů
Není bez zajímavosti, že podobně Zamrazilová hovořila i v době, kdy vedla Národní rozpočtovou radu za 1. až 2. vlády Andreje Babiše [ANO] v letech 2018 až 2021. A stejně tak mluvila i poté, kdy se stala viceguvernérkou ČNB v roce 2022, kdy Babišovu vládu vystřídala vláda Petra Fialy [ODS].
Zamrazilová kritizovala také navyšování důchodů. Vláda v pondělí oznámila, že od příštího ledna průměrný důchod vzroste o 304 korun měsíčně a k tomu kabinet rozhodl o jednorázovém příspěvku 2000 korun.
Důchody vzrostou. A to i bezmála půl milionu invalidních Čechů
„Já nechci komentovat ta opatření vlády, ale čistě analyticky se k tomu můžu vyjádřit tak, že nevidím důvod, proč zvyšovat, důchody, nad ten celkem solidně uznávaný a respektovaný vzorec. Ale zase na druhou stranu je lepší jednorázový příspěvek, který se nemusí opakovat,“ uvedla viceguvernérka ČNB.
Schillerová připravuje zvýšení vybraných daní
V médiích včera vystoupila i ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Zvýšení některých daní se podle ní nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Nyní ministryně připravuje další varianty, řekla v Nedělní debatě v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek.
S&P zlepšila výhled pro Česko, Moody’s srazila rating Polsku
Kombinací zvýšení příjmů a snížení výdajů by se podle Schillerové mohlo v rozpočtu ušetřit 20 miliard korun, možná i více. Zhruba polovinu by podle ní přitom mohlo způsobit navýšení příjmů, tedy daní. Schillerová má zpracovaný komplex opatření a vyčíslení, kolik by mohly přinést peněz. O nejlepších řešeních pak bude informovat koalici.
„Především to budou daně, o kterých mluvím. To znamená spotřební, máme rafinérskou, chystáme některé další, protože máme oblasti, kde se nebývalým způsobem zvedal zisk,“ řekla Schillerová.
Už příští rok zaplatíme za obsluhu státního dluhu přes 150 mld. Kč
O jaké další oblasti by se ale mohlo jednat, neupřesnila. K zavedení takzvané superhrubé mzdy se Schillerová vracet nechce. Ta byla zrušena v roce 2021 za tehdejší vlády premiéra Babiše, ve které byla Schillerová ministryní financí. Její zrušení ale nepovažuje za chybu.
Pokoušíme hranici dluhové pasti, uvádí Národní rozpočtová rada
Zvyšování daně z přidané hodnoty [DPH] je podle Schillerové problematické, přestože její zvýšení označila za lákavé a rychlé řešení. Jeden procentní bod základní sazby totiž představuje pro stát příjem 24 miliard korun.
Pro vládu je podle ministryně zásadní boj se šedou ekonomikou. Chystá se soustředit také na kratom, nikotinové sáčky či výrobky s HHC. Schillerová ale zmínila také možnost zdanění investičních bytů. Nyní pracuje s variantou, že by se daň zvýšila od určité hranice. Ta by odpovídala sumě, kterou majitel zaplatí na dani z nemovitosti.
–ČTK/RED–
