Vláda by v případě vysokých cen energií mohla vybrat od producentů elektřiny až 90 procent jejich nadměrných příjmů nad stanovený cenový strop. Ten by při aktivování odvodů předem sama nastavila.
Vyplývá to z vládou schváleného návrhu novely energetického zákona, který je nyní k dispozici v systému elektronické knihovny legislativního procesu [eKLEP]. Upozornila na to také Česká televize. Podobný princip už využil předchozí kabinet premiéra Petra Fialy [ODS] během energetické krize v roce 2023.
Vláda Andreje Babiše [ANO] v návrhu upravuje trvalé mechanismy pro řešení energetické krize a případného dalšího prudkého zdražování cen. Novela kabinetu v těchto případech nově umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít k pokrytí nákladů státu na řešení energetické krize. Novelu nyní dostane Sněmovna.
Vstupujeme do další energetické krize, potvrzuje už i Havlíček
Energetické firmy už v pondělí avizovaly, že jsou připraveny s vládou o nových pravidlech jednat. Svaz energetiky ČR v této souvislosti uvedl, že rozumí snaze státu být připraven na krizové situace spojené s vysokými cenami energií. Zároveň ale předpokládá, že nová pravidla nenaruší fungování a předvídatelnost na trhu a bezpečnost dodávek energií.
Co má vláda v návrhu
Odvod by přitom mohl činit až 90 procent nadměrného příjmu, jenž by se vypočítával ze stropu, který by předem nastavila vláda nařízením. Zbylých deset procent pak podle důvodové zprávy zajistí tržní motivaci výrobců elektřiny dál nabízet výrobu v hodinách se zvýšenou poptávkou.
Spořitelna, největší banka v ČR, neodvedla na windfall tax ani korunu
Návrh také stanovuje, že odvod vláda použije pouze v případě mimořádné regulace cen energií pro odběratele nebo při poskytnutí dotací pro provozovatele energetických sítí. Právě na tyto výdaje by totiž stát měl využít příjmy z odvodů od výrobců.
Vláda opět reguluje paliva. Ale i mimořádně zdaní polský Orlen
Schválení novely ovšem automaticky nezavádí cenové stropy ani nespouští odvody. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO] jde především o legislativní přípravu mechanismu na rychlé řešení případného prudkého zdražování energií.
Co říkají analytici
Energie zdražují od letošního jara v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Plyn a elektřina od března zdražily o desítky procent. Růst cen postupně promítají do svých ceníků i tuzemští dodavatelé.
Podle hlavního ekonoma Greenbuddies Tomáše Krejčího vládní krok přináší trochu předvídatelnosti navíc, jakkoli jde o krok směrem jako v roce 2023. Tehdy přitom byly výnosy z vládních odvodů výrazně nižší, než stát očekával. Jiří Matuška z Centropolu tvrdí, že pro případné regulace cen stát potřebuje peníze na pokrytí jejich nákladů.
Centrální banka zvýšila úrokové sazby. Hlavní sazba je na 4 %
„Při ovlivnění ceny elektřiny je zajištění financí snadnější. Výrobcům elektřiny z uhlí a jádra se náklady skokově nezvýšily. Výjimkou je výroba elektřiny z plynu. U plynu ale takový zdroj neexistuje. A tak úprava cen zemního plynu tak buď bude kompenzovaná ze státního rozpočtu. Anebo bude kompenzovaná nadproporcionálním růstem zdanění výrobců elektřiny a následným transferem z výroby elektřiny,“ vysvětluje Matoušek.
–ČTK/RED–
