V sobotu 7. listopadu připomněl český herec Oldřich Kaiser na demonstraci za zrušení koncesionářských poplatků před budovou České televize osobnost Ivana Martina Jirouse jeho citátem: „Člověku nad tím rozum i čurák zůstává stát.“
Ivan Martin Jirous [23.9. 1944 – 9.11. 2011], přezdívaný Magor, byl český básník, publicista, výtvarný kritik a vůdčí osobnost českého undergroundu. Shodou okolností čtyři dny od Kaiserova vystoupení [11.11.] uplynulo 50 let od odvolacího řízení u krajského soudu v Praze, který definitivně potvrdil nepodmíněné tresty pro představitele českého undergroundu a skupiny The Plastic People of the Universe, včetně Ivana Martina Jirouse.
Ivan Martin Jirous, který vystudoval dějiny umění, byl komunistickým režimem vězněn celkem pětkrát. Za mřížemi strávil dohromady 8 let, 5 měsíců a 3 dny. Česká tisková kancelář [ČTK] v den 50 let od konečného verdiktu připomněla jeho spojení s jiným disidentem později prezidentem Václavem Havlem. Ten strávil v komunistických věznicích zhruba 4,5 roku. Materiál vychází z nově objevených dokumentů v archivu Ústavu pro studium totalitních režimů [ÚSTR].
Stíhání představitelů undergroundu je svedlo dohromady
Stíhání představitelů českého hudebního undergroundu komunistickou Státní bezpečností [StB] v polovině 70. let svedlo dohromady Václava Havla s umělcem Ivanem Martinem Jirousem. Básník známý pod přezdívkou Magor v roce 1975 napsal manifest Zpráva o třetím českém hudebním obrození. Ten se šířil samizdatově nebo pomocí přednášek. Zpráva se dostala i do ruského exilového časopisu Kontinent, který sledovala tajná služba KGB. Což vedlo k nátlaku StB na tehdejší československou undergroundovou komunitu. Jirous pochopil nebezpečí, a proto začátkem roku kontaktoval Havla, který si uvědomil důležitou roli undergroundu v boji proti komunistickému režimu.
„Když jsme společně s Františkem Stárkem Čuňasem pracovali na monografii Kapela, objevil jsem v Archivu bezpečnostních složek klíčové dokumenty k procesům z roku 1976 i roli, kterou v nich sehrál Václav Havel,“ sdělil ČTK Ladislav Kudrna, ředitel ÚSTR.
Disidenti dostanou po 34 letech průměrný důchod i sto tisíc na ruku
Název monografie Kapela vychází z názvu celostátní akce, jejímž účelem bylo, aby příslušníci StB vytipovali „závadové“ hudební skupiny a zamezili jejich vystupování. Letos přitom uplynulo 50 let od odvolacího řízení u krajského soudu v Praze, který definitivně potvrdil nepodmíněné tresty pro představitele českého undergroundu a skupiny The Plastic People of the Universe. Proti rozsudku se v Československu i v zahraničí zdvihla vlna odporu, což bylo jedním z impulsů k pozdějšímu sepsání Charty 77.
„Havel si uvědomil obrovskou příležitost sjednotit do té doby roztříštěnou opozici na základě toho, že budou bojovat za vlasaté kluky, jejichž způsob života byl naprosto v nesouladu s komunismem,“ uvedl Kudrna.
Vláda schválila 100 tisíc korun pro vybrané odpůrce komunismu
Čtyři nezávislí undergroundoví umělci Martin Jirous, Svatopluk Karásek, Vratislav Brabenec a Pavel Zajíček byli na podzim roku 1976 odsouzeni za údajné výtržnictví k nepodmíněným trestům od osmi do 18 měsíců. K pobytu za mřížemi je přivedlo obvinění, že v textech některých svých písní použili vulgární slova. Komunistická justice chtěla umělce původně soudit za toxikomanii a „podvracení republiky“.
Režim udělal strategickou chybu
„Tím, že StB na případ naroubovala paragraf s trestným činem výtržnictví, se chtěla vyhnout politickému pozadí procesu a mezinárodnímu skandálu, jelikož v Československu v březnu 1976 vstoupily v platnost dva zásadní Mezinárodní pakty OSN o lidských právech, které úzce souvisely se Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, KBSE, v Helsinkách ze srpna 1975, signovaným prezidentem Gustávem Husákem,“ podotkl Kudrna.
Podle ředitele ÚSTR udělal komunistický režim potvrzením těchto trestů strategickou chybu, která pomohla odstartovat pád totality o 13 let později.
Načež část davu spustila: „Ať žije Havel!“ Druhá: „Ať žije Pavel!“
„Režim si rozhodně nepřál sjednocení roztříštěného opozičního hnutí na společné platformě, což se v lednu 1977 stalo skutečností. O procesu s undergroundem se k velké nelibosti režimu dozvěděla ve větší míře zahraniční média. Bylo to především zásluhou Jiřího Němce, Václava Havla a celého okruhu jejich spolupracovníků. Underground a jeho aktivity vedly ke vzniku Charty 77. Ostatně není náhodné, že právě z podzemního společenství pocházelo nejvíce signatářů Charty 77,“ konstatoval Kudrna.
Glosa: Bolševici už zas štvou Jarka Nohavicu. Zas až tolik se nezměnilo
Pro úplnost dodejme, že Jiří Němec [18.10. 1932 – 4.10. 2001] byl český klinický psycholog, křesťanský filozof, překladatel a editor. V roce 1976 spoluorganizoval petici na obranu zatčených členů kapely The Plastic People of the Universe a Magora. Právě tato solidární akce spojila různé opoziční proudy a přímo vedla ke vzniku Charty 77, jíž byl Němec členem. Jiří Němec spolu s Václavem Havlem i přesvědčil svého někdejšího učitele, filozofa Jana Patočku, aby se stal jedním z prvních tří mluvčích Charty.
–RED–
