Mimořádný summit EU [20. až 21. 2.] věnovaný nastavení finančního rámce rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 skončil bez dohody. Zástupci unijních zemí se neshodli na výši rozpočtu, natož na tom, jak peníze z rozpočtu použít. Jednání o unijním rozpočtu na budoucích sedm let v předpokládané výši cca 28 bilionů korun si proto zopakují.
„V posledních týdnech a posledních dvou dnech jsme pracovali velice tvrdě ve snaze najít dohodu o budoucím rozpočtu. Bohužel dnes jsme zjistili, že nejsme schopni dosáhnout dohody a potřebujeme více času,” uvedl po skončení dvoudenního summitu předseda Evropské rady Charles Michel.
A to ani přesto, že zástupci unijních zemí dostali druhou verzi návrhu rozpočtu. Ta již přitom zohledňovala všechny jejich požadavky, jež vznesli po bilaterálních jednáních s Charlesem Michelem. Nový návrh mírně snižoval celkový objem rozpočtu, přidával peníze na politiku soudržnosti, ale i zachovával slevy tzv. rabaty z plateb pro bohaté země. Ovšem ani to nestačilo. A to i přesto, že jednání trvala, jak uvedl český premiér Andrej Babiš, nepřetržitě téměř 30 hodin.
„Když jsme viděli ten návrh rozpočtu po bilaterálních jednáních, tak někteří kolegové to komentovali, jestli je to vtip nebo provokace. A u těch rabatů máme za to, že je to spíš provokace,” uvedl Andrej Babiš.
Charles Michel řekl, že v příštích týdnech začne se zástupci unijních zemí nové kolo konzultací. Otázku, kdy se bude konat další summit o rozpočtu, ale nechal bez odpovědi. Podle německé kancléřky Angely Merkelové [CDU] je na dojednání rozpočtu stále dost času. Unie se na podmínkách finančního rámce může dohadovat až do listopadu, ale v tom případě se dostanou do skluzu se schválením rozpočtu EU. Prezidentka Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová ovšem upozornila na to, že zase tolik času unie nemá.
Podle Andreje Babiše bylo jednoznačným plusem při současných jednáních už to, že se uskutečnila v normální atmosféře.
„Jsme na sebe nekřičeli, ani tam nebyla žádná nevraživost. Zkrátka každá skupina řekla svoje stanovisko,“ uvedl.
Chybí cca 1,75 bilionu korun
Rozpory mezi unijními zeměmi v případě budoucího rozpočtu EU panují v tom, jak zacelit výpadek unijních příjmů po odchodu Velké Británie. Ten činí cca 250 miliard korun ročně, což je při sedmiletém finančním rámci 1,75 bilionu korun. Dále pak ve stanovení celkové výše rozpočtu a na co peníze z rozpočtu unie vydá prostřednictvích svých fondů.
Nizozemsko [Mark Rutte], Švédsko [Stefan Löfven], Dánsko [Mette Frederiksen] a Rakousko [Sebastian Kurz] přitom odmítají příjmy rozpočtu navržené Charlesem Michelem ve výši 1,074 % unijního hrubého národního důchodu [HND] a požadují maximálně jedno procento HND. To by znamenalo ponížení rozpočtu v přepočtu o cca 1,9 bilionu korun. Což je zhruba stejná částka, o kterou unie přišla po odchodu Británie.
S tím při zachování současného nastavení rozpočtu ale nesouhlasí ostatní. Podle Andreje Babiše je takový návrh dokonce neférový. Z dřívějšího prohlášení české státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové navíc vyplývá, že mnohem pravděpodobnější variantou je, že na chybějící peníze v unijním rozpočtu se složí všechny země.
„Ať už bude nakonec jakýkoliv, kvůli mezeře v rozpočtu způsobené brexitem budou muset všichni přispívat o něco víc. Slevy z příspěvků čistých plátců by neměly vést k nefér nárůstu příspěvků chudších států,“ uvedla Milena Hrdinková.
Andrej Babiš odmítl i další návrh zmíněných čtyř zemí, zvýšit peníze na politiku soudržnosti, ale i zvýšit jejich slevy na odvodech.
„To bychom dokonce museli my za ně zaplatit,” uvedl Andrej Babiš s tím, že by to ČR stálo 14 miliard korun v následujících sedmi letech.
Zástupci unijních zemí a spor o rabaty pro bohaté
Spor běží i o slevy na odvodech [rabaty ve výši cca 363 miliardy korun] do unijního rozpočtu pro bohaté země. Ty se jich nechtějí vzdát, zatímco chudší státy unie, jako je Česká republika, je chce zrušit. Premiér Andrej Babiš tyto rabaty dlouhodobě označuje za neférové.
„Nechceme dopustit, aby příští rozpočet byl nespravedlivý, aby bral méně rozvinutým zemím peníze na investice, které my samozřejmě nutně potřebujeme. […] Kvůli tomu jsme dělali náš Národní investiční plán na příštích 30 let, který reprezentuje 8 000 miliard korun, to znamená 320 miliard euro,“ uvedl po jednání.
Rozpory panují i v nastavení jednotlivých unijních politik. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že jeho země chtěla více peněz na platby zemědělcům. Německá kancléřka Angela Merkelová chce zase větší jistoty, aby země, které dle unie, nerespektující principy právního státu, měly omezený přístup k penězům z unijních fondů. Česká republika zase chce více peněz na politiku soudržnosti a odmítá odvádět část výnosů z prodeje emisních povolenek do evropského rozpočtu. Naopak ale souhlasila se zavedením odvodů z nerecyklovaných plastů. Česko uspělo i s návrhem s možností vyššího převádění prostředků mezi jednotlivými operačními progamy. A to až v objemu 15 procent. V souvislosti s uplatňováním tlaku na zachování výdajů na politiku soudržnosti Andrej Babiš ocenil funkčnost seskupení Přátel Koheze [17 zemí EU].
Češi a peníze z unie
Dodejme, že ekonomický přínos českého členství v Evropské unii ne všichni Češi doceňují. Podle loňského průzkumu agentur STEM se jen čtvrtina populace domnívá, že Česko z rozpočtu EU dostává více, než kolik do něj odvádí. Kolik peněz ČR od EU dostává, neví a ani se neodváží odhadnout téměř polovina občanů. To, že v blízké budoucnosti bude Česko při svém vzestupu platit více, než dostává, taktéž většina neví. Kdy přesně ČR do EU vstoupila, si většina lidí také nevybaví.
Málokdo má pak jasnou představu o tom, jak hospodárně se s těmito penězi v Česku nakládá. Kolik stojí administrace jednotlivých fondů evropské unie nebo úředníci, kteří jsou spojeni s unijními orgány [snížit náklady na provoz orgánů unie aktuálně například požaduje Rakousko, ale i Česko].
„Ačkoliv Češi mají podezření, že peníze z rozpočtu EU nejdou na to nejdůležitější, netuší vlastně příliš, kdo za to může,” uvádí další z výsledků průzkumu analytik STEM Nikola Hořejš.
Přesto podle něj mezi prioritní oblasti, které Češi z hlediska využití evropských peněz považují za nejzásadnější, patří rozvoj celostátní dopravy, ochrana a zlepšování životního prostředí, sociální služby, podpora zemědělské výroby a podpora výzkumu a vývoje. Pokud měli lidé vybrat jen jedno téma, které je nejdůležitější, tak podle jedné čtvrtiny je to oblast sociálních služeb a péče o sociálně potřebné. Druhé místo s 20 procenty obsadila ochrana a zlepšování životního prostředí.
–DNA–
