Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 meziročně vzrostla měsíční průměrná hrubá mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství na 36 144 korun. Proti stejnému období v roce 2018 jde o 6,7% nárůst. Medián mezd činil 31 202 korun.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] činila měsíční průměrná hrubá mzda [nominální mzda] na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 36 144 korun. To je o 2 274 korun [+6,7 %] více než ve stejném období roku 2018. Tento průměr však nepobírají takřka dvě třetiny zaměstnanců. Je to částka, kterou by zaměstnanci pobírali v případě, že by dostávali z celkového objemu všichni stejně.

Tempo růstu mezd tedy i nadále zůstává solidní, ale zjevně zpomaluje. Letos čekáme růst mezd 5,6 procenta. Růst mezd ve veřejném sektoru bude opět rychlejší než v sektoru soukromém,“ okomentoval aktuální výsledky ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Meziroční nárůst ve 4. čtvrtletí byl nejslabší za celý rok 2019. A to i přesto, že růst mezd se poslední léta vyznačují rychlým tempem, hnaným nízkou nezaměstnaností, poptávkou po pracovní síle, tlakem odborů a zvyšováním minimální mzdy. Podle Michala Brožky bude i další zpomalování růstu mezd pozvolné, neboť situace na trhu práce je stále velmi utažená.

„Současná epidemie koronaviru zvyšuje nejistotu ohledně vývoje ekonomiky a podobně se zvyšuje i nejistota ohledně vývoje mezd. Z pohledu České národní banky je výsledek pod prognózou a je tedy argumentem proti zvyšování úrokových sazeb,“ upřesnil.

Medián mezd [31 202 Kč] vzrostl oproti stejnému období předchozího roku o 6,6 procenta. U mužů dosáhl 33 814 korun, u žen byl 28 481 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu v rozmezí 15 365 korun a 58 398 korun.

Průměrná hrubá mzda a medián mezd

V reálném vyjádření tak byl mzdový růst výrazně slabší. Spotřebitelské ceny se zvýšily ve čtvrtém čtvrtletí o 3,0 procenta. Reálně se tak mzda zvýšila o 3,6 procenta. Objem mezd vzrostl o sedm procent, počet zaměstnanců o 0,3 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2019 po očištění od sezónních vlivů 1,6 procenta. V roce 2018 to bylo o 5,3 procenta a ještě v 1. čtvrtletí 2019 mzdy vrzostly o 4,7 procenta.

To znamená, že zaměstnanci si za své výdělky nemohou koupit o tolik více, jak by ukazoval meziroční nominální nárůst. V roce 2019 dosáhla průměrná mzda 34 125 korun. V meziročním srovnání činil přírůstek 2 257 Kč [+7,1 %]. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,8 %, reálně se mzda zvýšila o 4,2 procenta.

Ve 4. čtvrtletí 2019 byl medián 31 202 korun, o 1 919 korun [+6,6 %] vyšší než ve stejném období předchozího roku. Mzdové rozpětí bylo stále široké, desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala výdělky pod hranicí 15 365 korun [dolní decil], opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 58 398 korun [horní decil].

Muži mají značně vyšší mzdovou úroveň, třebaže mzdy u žen vzrostly meziročně více: ve 4. čtvrtletí 2019 byla mediánová mzda žen 28 481 korun, u mužů byla 33 814 korun, tedy vyšší o 19 procent. Zároveň jsou mužské mzdy rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je u mužů notně vyšší než u žen. Ženy měly horní decil 51 761 korun a muži 64 812 korun. U nízkých výdělků se rozdíl projevuje méně, ženy měly dolní decil 14 635 korun, muži pak 16 066 korun.

Průměrná hrubá mzda podle odvětví

Mzdový růst byl podle ČSÚ diferencovaný v jednotlivých odvětvích. S jedinou výjimkou se ale všude ukazuje meziroční nominální nárůst o více než tři procenta. Uvedenou výjimkou byla těžba a dobývání, kde mzda meziročně poklesla o 0,4 procenta. O což se postaral propad mimořádných odměn na konci roku.

Vysoce nadprůměrné indexy byly po celý loňský rok ve vzdělávání, aktuálně došlo ke zvýšení průměrného platu o 16,2 procenta. Ve veřejné správě a obraně byl meziroční nárůst 7,2 procenta. Lépe na tom byli i zaměstnanci ve zdravotnictví a sociální péči, kde byl růst 8,6 procenta. Nadstandardní tempa dále najdeme v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech [+9,1 %], v zemědělství, lesnictví a rybářství [+8,0 %] a v peněžnictví a pojišťovnictví [+7,4 %].

2019: Průměrná hrubá mzda podle odvětví a jejich meziroční přírůstky

Shodný relativní růst o 7,0 % byl v administrativních a podpůrných činnostech a v informačních a komunikačních činnostech, avšak v absolutních částkách to bylo o 1 520 Kč a o 3 919 Kč, protože první odvětví má druhou nejnižší mzdovou úroveň a ICT naopak nejvyšší vůbec.

Mzdově nejchudším odvětvím je stále ubytování, stravování a pohostinství, kde průměrná mzda vzrostla o podprůměrných 5,3 %. Velmi nízký růst byl v profesních, vědeckých a technických činnostech [+3,2 %].

Z průmyslových odvětví se v rychlejším tempu udrželo zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi s růstem o 6,7 % a pak výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 6,2 %. Největší zpracovatelský průmysl byl růstově slabší [+5,0 %]. Ve stavebnictví se mzdy zvýšily o 5,1 % a v obchodě mzdový růst zabrzdil na 4,7 %.

Růst mezd podle krajů

Nárůst průměrné mzdy byl však také diferencovaný dle krajů. Nejvýrazněji se projevil ve třech krajích, kde přesáhl hodnotu 7,5 procenta. Jde o Jihočeský [+7,8 %], Středočeský [+7,7 %] a Olomoucký [+7,6 %] kraj.

Naopak nejnižší přírůstek byl v Praze [+5,4 %]; v hlavním městě jsou slabé přírůstky již tradiční, ovšem přesto zde zůstává s velkým odstupem nejvyšší mzdová úroveň [44 237 Kč). Pod šest procent se dostal ještě Moravskoslezský kraj [+5,9 %], který je svou mzdovou úrovní spíše podprůměrný [32 664 Kč]. Regionem s nejnižší mzdovou úrovní [31 811 Kč] zůstal nadále Karlovarský kraj, kde meziročně vzrostla průměrná mzda o 6,8 %.

V naprosté většině krajů došlo k úbytku počtu zaměstnanců, naopak v Praze se udržel trend rychlého růstu počtu zaměstnanců [+2,6 %], v hlavním městě tak pracuje již 21 % zaměstnanců z republiky. Nárůst počtu zaměstnanců najdeme ještě v Královéhradeckém [+1,3 %] a drobnější i v Jihomoravském kraji [+0,1 %]; ve Středočeském stagnoval.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here