Vláda schválila návrh zákona, jímž chce navýšit deficit letošního státního rozpočtu na půl bilionu korun. Pokud zákon schválí parlament a podepíše prezident, půjde již o letošní třetí navýšení schodku. Národní rozpočtová rada [NRR] to považuje za předčasné. A ptá se, na co vláda chce rezervu ve výši 137 miliard korun.
Letošní schodek státního rozpočtu byl navýšen již dvakrát. První navýšení bylo ze 40 miliard na 200 miliard korun, druhé z 200 miliard na 300 miliard korun. A nyní si nově vláda půjde do Sněmovny a Senátu říci rovnou o půl bilionu korunu. Aktuální návrh přitom předpokládá snížení příjmů státního rozpočtu o dalších 63 miliardy korun z důvodu propadu ekonomiky i kvůli efektu diskrečních opatření v příjmové oblasti [např. kompenzační bonus pro OSVČ]. Vláda přitom na straně výdajů předpokládá i navýšení o 137 miliard korun, o které chce navýšit takzvanou vládní rozpočtovou rezervu. To proto, aby se [pokud možno] vyhnula potřebě další novely, respektive ještě vyššímu deficitu státního rozpočtu.
NRR neříká NE, ale říká NE, teď
Jak vyplývá ze stanoviska NRR [na fotografii členové NRR: Zleva Richard Hindls, Eva Zamrazilová, Jan Pavel, pozn. red.] znovu zvyšovat schodek státního rozpočtu už nyní není vhodné. Rada se naopak domnívá, že vzhledem k nejistotě ohledně budoucího ekonomického vývoje by bylo vhodné s případným dalším navyšováním deficitu nad rámec stávajících 300 miliard korun vyčkat. A to zejména na to, až budou známy předběžné údaje o vývoji ekonomiky za druhé čtvrtletí. Taktéž i předstihové ukazatele na druhou polovinu roku. Tato data budou k dispozici již na přelomu července a srpna.
„Proto NRR považuje vládní návrh na další navýšení schodku státního rozpočtu pro rok 2020 za předčasný, nadměrný a neopodstatněný,“ uvádí NRR ve svém prohlášení.
Podle NRR lze sice akceptovat argument, že výkon ekonomiky bude letos natolik slabý, že skutečně bude muset dojít k vyššímu než dosud plánovanému propadu příjmů státního rozpočtu. Na druhou stranu také správně poukazuje na to, že samotná změna očekávaných příjmů by znamenala zvýšení deficitu státního rozpočtu pouze o 63 miliardy korun. Nikoli o celých 200 miliard korun, protože zbývající část [137 mld. Kč] totiž vláda plánuje použít jako svou rozpočtovou rezervu. Aniž by vymezila konkrétní účel.
K čemu potřebuje vláda rezervu 137 miliard korun?
Právě ve věci vládní rozpočtové rezervy by podle NRR bylo více než žádoucí, aby vláda při žádosti o navýšení výdajů specifikovala jejich účel. To včetně rámcových analýz dopadů do ekonomiky.
„Uvolnění takto vysoké částky bez uvedení konkrétního využití snižuje transparentnost veřejných výdajů a omezuje parlamentní kontrolu,“ uvádí ve svém stanovisku NRR.
Dodejme, že v rozhovoru pro FinTag.cz ještě před covidovou krizi předsedkyně NRR Eva Zamrazilová charakterizovala výkon vlády ve vztahu k vývoji veřejných financích takto: …co se týče dlouhodobé vize udržitelných veřejných financí, bych čekala od vlády více. Zvlášť, když se hned na začátku uvedla jako vláda rozpočtové odpovědnosti.”
Podle NRR by nyní bylo rovněž vhodné provést analýzu již zavedených stabilizačních opatření z hlediska jejich efektivnosti. NRR se totiž domnívá, že některé již přijaté nástroje mohou brzdit oživování ekonomiky. Podle NRR jde například o prodlužování ošetřovného. Tedy v době, kdy už je většinou možné umístit děti do školských, sociálních a jiných zařízení.
„Rozvíjet a prodlužovat by se pak měla pouze ta opatření, u kterých bude prokázána jejich účinnost a efektivita. A to z hlediska stabilizace ekonomických subjektů zasažených koronavirovou krizí,“ uzavírá NRR.
–DNA–
