Odborových subjektů je v Česku hodně a málokterý z nich by při svých nákladech dokázal vyžít pouze z příspěvků svých členů. Ale díky majetku ROH, který na ně byl bezúplatně převeden v 90. letech, odborářské centrály stále spravují nemalé jmění. Jak fungují odbory v ČR, si ukažme na příkladu Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb – UZO.

Začněme pohledem do jednoho z odborových subjektů, konkrétně Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb [UZO]. To je právnická osoba a člen Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS]. UZO vzniklo v roce 2018, když pohřbilo někdejší Odborový svaz pracovníků obchodu [OSPO] z roku 1990. Cíl lidí, kteří se podíleli na zániku odborového subjektu a vzniku nového, bylo rozšíření působnosti. A fakt je, že UZO v současnosti patří k těm odborovým subjektům, které zakládají nejvíce nových místních organizací [cca 13 ročně].

„Ano, jsme překvapeni tím, že v našem podniku vznikla nová odborová organizace UZO, protože jsme o tom nevěděli. Také jsme překvapeni, že ji vedou vedoucí směn, kteří i když nadávali, tak se dosud nikdy sami nijak neangažovali,“ říká Tomáš Formánek, předseda místní odborové organizace Kovo ve společnosti Jusda Europe, která zajišťuje logistiku pro kutnohorský Foxconn a zaměstnává cca 400 lidí.

Podle něj je to problém, protože při vyjednávání o kolektivní smlouvě s její finální podobou musí vyjádřit souhlas všechny odborové subjekty v daném podniku. Když shodu nenajdou, kolektivní smlouvu nelze uzavřít. Zaměstnavatel přitom ale už musí vyjednávat s každou odborovou organizací, která u něj vznikne. Což potvrzuje i personální ředitelka společnosti Jusda Europe Jitka Kratochvílová: „Zaměstnavatel je ze zákona povinen plnit povinnosti, jako je informování, projednání aj., vůči všem odborovým organizacím u zaměstnavatele.“

„Nová odborová organizace UZO se také rozhodla vstoupit do jednání o nové kolektivní smlouvě,“ dodává s tím, že vznik nových odborů bylo překvapení i pro vedení firmy.

Co na to UZO v Jusda Europe

„Proběhlo kolektivní vyjednávání, kde zaměstnavatel prezentoval vlastní návrh pro úpravu kolektivní smlouvy, který ale pravděpodobně povede ke sporu,“ říká jen pár týdnu od vzniku základní organizace UZO v Jusda Europe její předseda inženýr Michal Jelínek.

Dodává, že UZO Jusda Europe vznikla v červnu a má padesát členů. Dát je dohromady bylo prý snadné. Mnozí prý pociťovali nespokojenost se situací ve firmě i činností odborů Kovo. Proč si vybrali za zastřešující odborovou organizaci právě UZO, odpovídá, že je nenapadl nikdo jiný. UZO prý dělá i do logistiky a to rozhodlo. A to přesto, že v Česku působí hned několik odborových svazů, jež se zaměřují na dopravu. S výběrem je Jelínek spokojený, založení organizace šlo hladce, UZO dle jeho slov poskytuje profesionální služby.

Avšak Tomáš Formánek z Kovo odborů v Jusda Europe nabízí jiný pohled. Říká, že podle jeho informací měly v době svého vzniku odbory UZO v Jusda Europe pět členů. Což je akorát tolik členů, kolik je potřeba k založení odborového výboru, jehož členové už mají jako odboráři zvýšenou ochranu proti propuštění.

„Tak to víte, kvůli covidu je velice obtížná situace a ekonomické problémy lze očekávat, stejně jako propouštění,“ tvrdí Formánek s tím, že vysvětleních, proč vznikly ve firmě o 400 zaměstnancích nové odbory může být více. Přitom si netroufá odhadnout, který je ten pravý.

Aktuální zpráva z Jusda Europe zní: „Platnost kolektivní smlouvy již skončila, ale nová smlouva ještě uzavřena nebyla pro neshody při jejím vyjednávání. […] Kolektivní vyjednávání stále pokračuje. Bylo otevřeno asi 30 bodů z nichž na polovině jsme se již s firmou shodli. V podstatných bodech však zatím dohody dosaženo nebylo.“

Členové ČMKOS se nesmějí vyjadřovat

Podle předsedy OS Kovo Jaroslava Součka není situace v Jusda Europe ojedinělá. Stává se, že v podniku vzniknou odbory, které zastřešuje jiná odborová centrála než ta, která už v podniku působí. Avšak také dodává, že z UZO zástupce OS Kovo nikdo nekontaktoval s tím, že v Jusda Europe založí nové odbory.

„S vedením odborového svazu UZO jsme se zatím nespojili. Máme menší komunikační problémy,“ vysvětluje. 

Na otázku, proč mají komunikační problémy s UZO, pak odpovídá, že má někdy pocit, že UZO nehájí zájmy odborů. Rozcházejí se i v názoru na majetkové otázky odborových svazů. Zdůrazňuje, že blíže nemůže celou věc komentovat, protože pokud by se vyjádřil negativně, poruší pravidla daná ČMKOS, jíž je OS Kovo stejně jako UZO členem. Pravidla ČMKOS přitom stanoví, že odborový subjekt nesmí zasahovat do dění v jiném odborovém subjektu. To proto, aby nepoškodil pověst odborů a neodrazoval od jejich zakládání.

Avšak není to poprvé, kdy odboráři sdružení v OS Kovo řeší obdobné problémy se vznikem nového odborového subjektu v podniku, kde dlouhodobě působí. Letitý problém je v jejich koexistenci s Odborovým svazem ECHO, který je dokonce předmětem soudního sporu. Nebo jiný příklad v Dopravním podniku Praha, kde hledá shodu u kolektivního vyjednávání o mzdách bezmála 30 odborových organizací.

UZO jako zachránce pracovníků v obchodě

Pracovní doba se zaměstnancům UZO, pokud jsou v práci, táhne jako kolomaz. V době jarní krize covid-19, kdy pracovníci v obchodě zůstali stejně jako mnohé jiné profese bez ochranných zdravotnických pomůcek, se pak v sídle UZO nepohnul ani list.

„Být prodavačkou, tak takovým zástupcům pracujících v obchodě nedám ani korunu,“ říká jeden z nájemců kanceláří v křídle budovy na pražském Senovážném náměstí [někdejší majetek ROH], které patří právě UZO.

Nespokojenost s rolí UZO vyjadřují i zaměstnavatelé a paradoxně z hlediska zaměstnanců.

„Oficiálně vám řeknu, že v UZO pracují profesionálové, s nimiž perfektně spolupracujeme. Aniž byste mě ale citoval, tak vám řeknu, že ta realita je samozřejmě jiná. Zeptejte se odborářů v řetězcích, jak se o ně UZO stará, jak je školí, jaký jim poskytuje servis. Kašlou na ně,“ říká zástupce zaměstnavatelů, jež si ovšem nepřeje být jmenován kvůli případným budoucím problémům.

Fakt je, že při jarní krizi covid-19, kdy zaměstnanci v obchodu začasté zůstali docela bez ochranných zdravotnických pomůcek, se za ně vzaly hlavně zaměstnavatelské svazy. Jako je například Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [SOCR ČR], Svaz průmyslu a dopravy [SP ČR] nebo Hospodářská komora ČR [HK ČR]. Upozornily na dodržování zákoníku práce a apelovaly na vládu, aby do obchodů dodala roušky a respirátory. Případně zrušila problematický zákaz prodeje ochranných zdravotnických pomůcek firmám.

„Víte problém je v tom, že prodavačky mají jiné starosti, než řešit to, kdo je prezidentka, kdo viceprezidentka, jak pracuje centrála UZO. Ty mají starost o to, aby uživily své rodiny,“ říká v této souvislosti předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy [OSPZV] Bohumír Dufek, jenž dodává, že s UZO má korektní vztahy a je bez problémů.

UZO zlepší situaci v sociálních službách

Ve chvíli, kdy jarní krize covid odezněla, sídlo odborářů v obchodu ožije. Na začátku července prezidentka UZO Renáta Burianová [na úvodní fotografii, pozn. red.] směle oznámí, že UZO zakládá novou odborovou organizaci pracovníků v sociálních službách. Kvůli krizi covid-19 si zaslouží ochranu. Což dokládá průzkumem o tom, kterak tvrdě krize covid-19 v sociálních službách postihla její členy.

„Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče se zaměřuje na státní organizace, my jsme spíše zaměřeni na tu privátní sféru,“ vysvětlí v čem se bude lišit odborová organizace zaměřená na sociální služby pod UZO od již v Česku fungujícího Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZS ČR] viceprezidentka UZO Kateřina Kavalírová.

Avšak podle předsedkyně OSZS ČR Dagmar Žitníkové není tak úplně pravda, že se její svaz zaměřuje pouze na státní organizace. Dle jejích slov naopak sdružuje pracovníky ze všech typů poskytovatelů sociálních služeb. Tedy i z privátní sféry či neziskového sektoru. Vznik nových odborů zaměstnanců v sociálních službách je pro ní novinka.

„V obecné rovině není dobře, když se odborové svazy vzájemně neinformují o věcech, v nichž se překrývají,“ dodává.

Jak se porovnávají konkurenční odbory v jedné firmě

Podle odborářských předáků není konkurence mezi odbory ničím výjimečným. Není běžná, ale děje se. Odborové organizace mají zájem na tom, aby disponovaly co největším vlivem a mocí. Ať už se to týká jejich pozice v soukromých či státních informací. Někteří z odborářů uvádějí, že pravidlem bývá to, že nově vzniklá organizace okamžitě zastává nereálné požadavky na zvýšení platů a mezd, s nimiž však většinou neuspěje.

„My obyčejně postupujeme, že nově vzniklé odborové organizaci dáme prostor, aby se ukázala při prvním kolektivním vyjednávání. Jak je zdatná. Většinou nastaví takové podmínky, že kolektivní smlouva nedopadne. Při dalším vyjednávání kolektivní smlouvy, pak začne většinou spolupracovat,“ vysvětluje předseda ASO ČR a OSPZV Bohumír Dufek.

Obavy ze vzniku nových odborů ve firmách, kde již odbory působí, vyjadřuje i předseda Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy [OS Dosia]. V případě UZO, s nímž má společnou dopravu, říká: „My jsme se naštěstí s UZO v žádném z podniků nepotkali. Avšak v momentě, kdy by se tomu tak stalo, okamžitě to řeším jako problém. To proto, že zkušenosti s UZO a zejména s její prezidentkou nemají kolegové nejlepší. O tom slyším velice často.“

Sami odboráři by si nevydělali ani na chleba

Praxe ukazuje, že členské příspěvky odborářů se liší. Někde členové platí pouhou korunu měsíčně, jinde necelé dvě stokoruny. Obecně se tvrdí, že měsíční příspěvek odborům by měl být jedno procento z čisté měsíční mzdy. Což platí i v případě UZO, kde je výše členských příspěvků stanovena minimálně jedno procent z čistého příjmu zaměstnance. Protože je ale UZO člen Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS], odvádí část z inkasovaných peněz na chod ČMKOS, které šéfuje Josef Středula. Do ČMKOS přitom většinou plyne z odborářských příspěvků i polovina celého měsíčního příspěvku.

Odboráři loni prodali Radost. A prodávat budou dál

Stačí zevrubný orientační propočet a je jasné, že si centrála UZO na svůj pohodlný život z členských příspěvků nevydělá. Podle dostupných informací mělo k 30. 6. 2019 celkem 4 668 členů [oproti roku 2018 mu ubylo -10,14 % členů]. Z nichž ale bylo 782 penzistů. Počet členů odvádějících měsíční poplatky tak činil 3 886 z celkem 142 organizací. UZO na příspěvcích celkově vyinkasuje zhruba 582 900 korun, z nichž ale podstatná část zůstane v místních odborových organizacích a část skončí u ČMKOS.

„Z členských příspěvků by nevyžily žádné odbory v Česku. Mají tu výhodu, že disponují majetkem od ROH. To je obrovská výhoda, kterou třeba v zahraničí odboráři nemají. Ti si musejí skutečně svou ekonomickou nezávislost vybudovat svou prací a jistým členským zázemím,“ vysvětluje Dufek.

Zároveň dodává, že někdejší majetek ROH, který byl převeden na odbory, nyní tvrdě vydělává na živobytí odborářských funkcionářů zastřešujících svazů a odborových subjektů.

UZO je v pohodě. Disponuje 10% podílem v MSDU OS

Což platí i pro UZO. To totiž nejenže vlastní část někdejší odborářské budovy na Senovážném náměstí v Praze, ale drží i druhý největší, více než 10%, podíl na někdejším majetku ROH v jiné odborářské organizaci. Tou je Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů [MSDU OS]. Ta svým 20ti majitelům ročně vydělá na pronájmech majetku, který spravuje, cca sto milionů korun. Přidají-li se k tomu prodeje tohoto majetku, tak za pět let svým majitelům odvedla na takzvaných delimitacích přes miliardu korun. Do UZO šlo z těchto peněz přes deset procent. Jen pro ilustraci o něco větší podíl v MSDU OS než UZO má zmiňované OS Kovo [27,202%]. To má však oproti UZO s jeho 3 886 platících členů, více než 80 tisíc platících členů.

Ale ani tím příjem UZO nekončí. Aktuálně MSDU OS nakládá s majetkem za zhruba pět miliard korun. Přitom již loni prodala Dům odborových svazů [někdejší dům Radost] na Praze 3 za bezmála miliardu korun. Letos tak UZO, jehož vedení se skládá ze dvou osob, vyinkasuje cca 64 milionů korun. Což odpovídá deseti procentům z 640 milionů korun, které si mezi sebou odboráři sdružení v MSDU OS rozdělí. Na odbory s necelými čtyřmi aktivními členy jde o fantastický bezpracný výsledek.

A další prodeje majetku MSDU OS přitom budou následovat. Prodávat se bude pražský hotel Olšanka, Imperial a další budovy. To jest majetek za cca pět miliard korun. I zde UZO bude inkasovat po deseti procentech. Bez zajímavosti přitom ale není, že jako jedna z mála odborových organizací je proti dalšímu rozprodávání majetku. Naopak jej chtěla udržovat a dále z něj dlouhodobě čerpat peníze.

Bohumír Dufek z ASO ČR kritizuje prodej odborového majetku

O publicitu nemáme zájem

Pro úplnost dodejme, že redakce FinTag.cz, která po určitou dobu sídlila v prostorách UZO, položila otázky i samotným zástupcům UZO. To neshledalo důvod, aby na ně odpovědělo.

„Vážený pane, neshledali jsme důvod, abychom Vám zpracovali odpovědi na Vaše dotazy. FinTag.cz ani ZdraveZpravy.cz [sesterský deník FinTag.cz, pozn. red.] nejsou relevantní ani z hlediska odborové problematiky, ani z hlediska naší členské základny. Děkujeme za nabídku publicity, ale o článek nemáme zájem,“ uvedlo prostřednictvím svého asistenta komunikace Martina Svojše.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here