Evropská komise [EK] bude financovat ekonomický restart unijních zemí po krizi covid-19 dotacemi a zvýhodněnými úvěry v objemu 750 miliard euro. Ty si půjčí na finančních trzích. Ručit za ně bude i unijním rozpočtem na příštích sedm let v předpokládané výši 1,1 bilionu eur. Pro financování dluhu i rozpočtu chce EK zavést nové daně a poplatky. A právě z nich mají obavy tuzemské firmy.

Firmy prostřednictvím Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] obecně mají k plánu EK, tak jak ho prozatím navrhla, mnoho výhrad. V plánu obnovy jim chybí důraz na zjednodušení nadměrné regulace, která představuje obrovskou zátěž pro evropský průmysl.

„Dále pak důraz na efektivnější fungování vnitřního unijního trhu. Nesmíme také zapomenout na ambiciózní exportní politiku, která umožní podnikům proniknout na nové trhy. Na to je nyní potřeba klást podstatně větší důraz,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

EK chce podpořit unijní ekonomiku hlavně nevratnými dotacemi

Dodejme, že ČR by měla z mimořádného balíku 750 miliard eur dostat 19,2 miliardy eur [cca 550 miliard korun]. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.

Nové daně a poplatky

Firmy prostřednictvím SP ČR dále varují před cílem EK zavést nové daně a poplatky. Obávají se toho, aby nové daně a poplatky, včetně využití výnosů z nich, nedostalo evropskou ekonomiku do ještě větších nesnází.

„Hledat nové zdroje financování EU u firem je problematické, pokud chceme zároveň posilovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v globální konkurenci. Problém je také v tom, že Evropská komise zatím neposkytla detaily, jak si některé nové vlastní zdroje představuje,“ říká viceprezident SP ČR Radek Špicar.

Podle dostupných informací chce EK rozšířit své příjmy z prodeje emisních povolenek v letectví a námořní dopravě. Podle zástupců SP ČR by ale bylo chybou, pokud by větší část příjmů z prodeje emisních povolenek skončila v unijním rozpočtu. Tyto peníze naopak musí směřovat zpět do investic na modernizaci průmyslu a energetiky. A to v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, kterou ostatně EU považuje za součást plánu obnovy.

„ČR je jedna ze zemí, které by tyto peníze velmi chyběly,“ upozorňuje Radek Špicar.

K dalším novým zdrojům příjmu EK má patřit i zavedení takzvaného uhlíkového vyrovnávacího poplatku. Ten by měl zohledňovat cenu uhlíku a fungovat v podstatě jako clo. I když mechanismus cla není dosud navržen, zkráceně jde o to, že by se vztahovalo na všechny mimounijní výrobky, které nebudou vyráběny ekologickým způsobem.

„Toto clo sice může ochránit některá evropská odvětví před konkurencí ze třetích zemí. Tedy těch zemí, které dosud nezavedly poplatky za vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, ale takto vybrané peníze by měly sloužit k podpoře exportu z těchto odvětví,“ trdí Radek Špicar s tím, že toto ale není nikterak dané, natož jisté.

Kontroverzní je podle zástupců SP ČR i digitální daň s předpokládaným výnosem až 1,3 miliard eur ročně. Podle nich je s nastavením této daně, která míří zejména na americké globální IT firmy, jimž USA vyjadřují podporu, je třeba zacházet obezřetně. To znamená, ji využít pouze, pokud bude fungovat globálně na základě shody v OECD.

Podle SP ČR je pro konkurenceschopnost EU nebezpečné také zavádění nových firemních daní. Ať už má jít o blíže nespecifikovanou daň z operací firem, které nejvíce profitují z vnitřního trhu EU.

Kdo a co dostane

Zástupci SP ČR rovněž upozorňují i na důležitost nastavení mechanismu pomoci. Prozatím se ví, že 500 miliard euro chce EK rozdělit mezi unijní státy formou přímých plateb, dotací, 250 miliard euro pak formou zvýhodněných úvěrů. Debatu o tom povede česká vláda na Evropské radě 18. – 19. června. I zde panuje mnoho rozepří o tom, jak budou peníze přerozdělovány. Největšími příjemci mají být Španělsko a Itálie. Návrh je dál vstřícný k Francii, Polsku, Německu, Rumunsku a Portugalsku.

„Svaz průmyslu uznává, že je třeba pomoci nejvíce postiženým zemím s obnovou jejich hospodářství. Česko jako velmi exportní země bude z oživení těchto zemí profitovat. Nicméně je třeba podpořit ekonomický růst investicemi také v ostatních zemích, zejména s ohledem na plnění evropských cílů v oblasti klimatické a energetické politiky, životního prostředí, výzkumu a vývoje či digitalizace,“ tvrdí Jaroslav Hanák.

Podle SP ČR se nepředpokládá, že by rostly příspěvky, které státy posílají do rozpočtu EU. Což ovšem zdaleka není jisté, zvlášť poté, kdy do unijního rozpočtu přestala přispívat Velká Británie. Což na začátku letošního roku, kdy se začalo vyjednávat o novém unijním rozpočtu, potvrdila i česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

„Ať už bude nakonec jakýkoliv, kvůli mezeře v rozpočtu způsobené brexitem budou muset všichni přispívat o něco víc. Slevy z příspěvků čistých plátců by neměly vést k nefér nárůstu příspěvků chudších států,“ uvedla tehdy.

Příspěvky do unijního rozpočtu se zvýší pro všechny země

Na druhou stranu je možné, že krize covid-19 přiměje i Evropskou unii k úsporám minimálně v tom smyslu, že nebude vyžadovat navýšení příspěvků do unijního rozpočtu od svých členských států.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here