Lidé se “díky” covidu přestali bát změnit práci. Jdou i za lepším

112
praci
Foto: Pixabay.com

Před příchodem pandemie personalisté odhadovali, že je v Česku více než 300 tisíc lidí, kteří nejsou spokojeni ve svém zaměstnání. Kvůli obavám, že si změnou pohorší, v práci zůstávají. Covid-19 ale mnohé z nich donutil změnit názor.

Zatímco v druhé polovině loňského roku změnilo práci jen 13 procent lidí, letos na jaře si jinou práci aktivně hledala až čtvrtina zaměstnanců. Tradičně se přitom přesuny na trhu práce v době před pandemií pohybovaly na úrovni 20 procent. Motivací ke změně je ale nejčastěji touha po jistotě a lepším výdělku. Alespoň to vyplývá z průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad.

„Během letošního jara už se ale díky všeobecnému rozvolňování a restartu ekonomiky trh práce opět dostal do pohybu a počet lidí, kteří hledají lepší nebo zajímavé pracovní příležitosti se vrací na předpandemické hodnoty, a dokonce je překonává,“ tvrdí ředitel poradenské společnosti Jacek Kowalak.

Situaci nahrává i hlad firem pro pracovnících. Problémy se sháněním zaměstnanců hlásí 96 procent českých firem, jak nedávno uvedla Hospodářská komora ČR [HK ČR].

Češi jsou raději zaměstnanci, podnikání nemají v krvi

Kowalak dodává, že k největším pohybům na trhu práce docházelo při první vlně pandemie v první polovině loňského roku. V té době přišla řada pracovníků z oblasti gastronomie a cestovního ruchu o obživu a hledali uplatnění v oborech, které fungovaly. Tedy v logistice, výrobě a e-commerce.

Jaké důvody vedou ke změně zaměstnání

Větší polovina [54 %] českých zaměstnanců se aktuálně nebojí ztráty práce. Pětina se nicméně obává, že k tomu dojde, a to již v letošním roce. O něco větší strach pociťují lidé v nejmladší věkové skupině, tedy ve věku od 18 do 24 let. Odpovídá to skutečnosti, že právě tito lidé museli v době pandemie častěji čelit propouštění.

„Obavy o ztrátu zaměstnání jsou největší v oblasti Prahy a Liberce a nejnižší na Vysočině. V případě hlavního města se projevuje zkušenost z pandemie, která tvrdě zasáhla obory, které tu dominovaly. Na Liberecku zase pracovní příležitosti zásadně ovlivňuje velký počet subdodavatelů v automobilovém průmyslu. Ten byl a stále je utlumen,“ říká Kowalak.

V následujících šesti měsících má podle něj v plánu změnit zaměstnání 28 % respondentů. To jsou převážně ti, kteří mají strach ze ztráty práce.

Podnikatelé a živnostníci ubývají, přibývají zaměstnanci

Nejčastějšími důvody pro změnu zaměstnavatele byly letos na jaře podle respondentů průzkumu získání lepších pracovních podmínek [31,6 %], organizační důvody [26,3 %], osobní důvody [15,8 %], anebo touha po změně [pouze 10,5 %].

Poslední dva důvody jsou zhruba na poloviční úrovni než v předchozích letech. Je tedy patrné, že lidé práci mění stále spíše z praktických důvodů, a ne z vlastního rozmaru. Ukazuje to také na vyšší loajalitu ke stávajícímu zaměstnavateli.

Přes osobní kontakty hledají práci dvě pětiny Čechů

Nového zaměstnavatele lidé nejčastěji nacházejí prostřednictvím pracovních portálů [43 %] a s pomocí osobních kontaktů [39 %]. Mladí ve věku 18 až 24 let zase mnohem častěji najdou práci prostřednictvím sociálních sítí [30 % oproti 18 % u průměrného českého zaměstnance]. Rozdíl panuje i v tom, kde [kromě pracovních portálů] si novou práci hledají tzv. modré a bílé límečky. Ti první ve stejné míře spoléhají na své osobní kontakty, ale také hledání na internetu a sociálních sítích. Lidé se středním vzděláním daleko více spoléhají na své známé. Vysokoškoláci oproti tomu cíleně navštěvují kariérní stránky konkrétních firem.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here