Srážky z prázdninové brigády určí pracovní poměr i výše příjmu

0
77
srazky_z_prazdninove_brigady

Srážky z prázdninové brigády určí studentům druh pracovního poměru a výše jejich měsíčního výdělku. Případné odvody na zdravotní a sociální pojištění za ně vyřizuje jejich zaměstnavatel.

Povinné srážky z prázdninové brigády v ČR určuje druh uzavřeného pracovního poměru. Nejčastěji studenti pracují na dohodu o provedení práce [DPP]. U ní je horní hranice výdělku, kdy nevzniká studentovi povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění, 10 000 Kč.

Výrobní firmy poptávají brigádníky. Ti ale chtějí do kanceláří

Pokud student v měsíci překročí tuto částku, pak ho musí zaměstnavatel přihlásit k jeho zdravotní pojišťovně a odvést za něj pojistné pro tento měsíc. Stejně tak ho registruje k místně příslušné správě sociálního zabezpečení a odvede za něj i pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.

„Povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení plní za studenta vždy jeho zaměstnavatel,“ upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] ve své zprávě.

Stejně tak platí odvodová povinnost z příjmů u zdravotního pojištění. A to i v případě, že si student svou „prázdninovou brigádu“ ponechá i po skončení období prázdnin.

Jak je to u DPČ

Druhý typ studentského pracovního poměru u nás bývá dohoda o pracovní činnosti [DPČ]. U ní se pak srážky z prázdninové brigády odvádějí při smluvně sjednaném výdělku ve výši alespoň 3 500 korun za měsíc.

„Pokud takto příjem sjednán nebude a výdělek v některém měsíci dosáhne 3 500 Kč, zaměstnavatel v tomto měsíci odvede pojistné na sociální pojištění,“ doplňuje ČSSZ.

Zdravotní pojištění si musí hlídat i studenti. Hlavně ti pracující

V podstatě stejně postupuje zaměstnavatel i v případě, že se studentem uzavře klasickou pracovní smlouvu. Což však nebývá u prázdninových brigád příliš obvyklé.

Srážky z prázdninové brigády u DPP a DPČ

Studenti s výdělkem do deseti tisíc korun u DPP a 3 500 u DPČ nejsou vlastně nemocensky a důchodově pojištění, protože splňují podmínky soustavné přípravy na budoucí povolání. Nemohou proto čerpat ani výhody, které běžným zaměstnancům z takového pojištění náleží. V podstatě jde hlavně o nemocenské dávky v prvních 14 dnech nemoci.

V praxi se může stát, že student pracuje pouze část prázdnin, například jeden měsíc v červenci. Zároveň ale v tomto měsíci překročí hranici pro odvod na sociální ani zdravotní pojištění. V takové situaci pak nehradí pojistné na zdravotní pojištění stát a odvede ho zaměstnavatel, který ho i k pojišťovně pro tento měsíc přihlásí.

Pokud již student v dalším měsíci nebude pracovat nebo nedosáhne stanovených částek výdělku, stává se opět nezaopatřeným dítětem a zdravotní pojištění opět hradí stát. Sociální pojistné pak neodvádí ani student ani zaměstnavatel. Student ale nesmí čerpat podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.

Co dělat, když zaměstnavatel neplatí zdravotní pojištění

Student nesmí zapomenout své zdravotní pojišťovně nejpozději do 10. dne následujícího měsíce ohlásit, že již není zaměstnanec, ale nezaopatřené dítě. V září se pak situace odvíjí od toho, jestli student pokračuje v denním studiu nebo se stává zaměstnancem, OSVČ, OBZP [osoba bez zdanitelného příjmu] či se přihlásí na úřad práce.

Studentské podnikání o prázdninách

Není výjimka, že studenti začnou o letních prázdninách podnikat a stávají se osoba samostatně výdělečně činná [OSVČ]. I tady mají studenti určité výhody. Jejich podnikání při denním studiu, kdy jsou nezaopatřeným dítětem, se považuje jako vedlejší samostatná činnost. V první roce živnosti tak nemusí platit minimální zálohy na důchodové pojištění ani příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

„Pokud v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za tento rok souhrnný příjem nepřesáhne rozhodnou částku, nevznikne účast na důchodovém pojištění. A tudíž ani povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za tento rok,“ potvrzuje ČSSZ.

V roce 2021 činí rozhodná částka celkem 85 058 Kč s odpočtem 7 089 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém student podnikatelskou činnost nevykonával.

Studenti a letní brigáda v zahraničí

Studenti, kteří nejsou v Česku výdělečně činní a pojistné na sociální zabezpečení neplatí, nemají vůči České správě sociálního zabezpečení ani žádné povinnosti. A to ani při vycestování do zahraničí na stáž, studijní pobyt či za prací.

„Nemusí ČSSZ v těchto případech zároveň nic hlásit,“ potvrzuje správce důchodů.

Jak se [ne]platí zdravotní pojištění při pobytu v zahraničí

Upozorňuje však, že i při studentské brigádě v unijních státech je třeba vědět, ve kterém státě se nechávají pojistit. Účast pracovníka na systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění se pak řídí předpisy o sociálním zabezpečení daného členského státu. Podle jeho právních předpisů se pak odvádí i pojistné, případně čerpají dávky.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here