Volby v Německu se blíží. Klíčové budou pro celou Evropu

0
64
volby_v_nemecku
Foto: SPD

Již 26. září se v Německu uskuteční parlamentní volby. Podle ekonomů bude jejich výsledek klíčový pro celou Evropskou unii. Situaci však komplikuje fakt, že volby v Německu nemají jasné favority s čitelnými programy.

Volby do Německého spolkového sněmu se budou v roce 2021 konat v neděli 26. září od 8 do 18 hodin. Jde o volby v řádném termínu čtyř let od těch posledních, které se konaly v roce 2017. Volby v Německu budou klíčové nejen pro samotnou zemi, ale i pro stabilitu Evropské unie [EU]. Shodli se na tom ekonomové, které v minulém týdnu na fóru The European House – Ambrosetti oslovila televize CNBC.

„Nejsou to normální volby. […] Nemáme úřadujícího kandidáta, nemáme nikoho, kdo by obhajoval funkci, a proto mají všichni šanci stát se kancléřem,“ uvedl šéf Institutu Waltera Euckena Lars Feld.

Budoucnost mladých lidí v Evropě je nejistá, varuje OECD

Upozornil, že současná kancléřka Angela Merkelová je ve funkci více než 15 let a znovu již nekandiduje. Průzkumy veřejného mínění navíc nenaznačují žádný jednoznačný výsledek. Naopak z nich vyplývá, že potenciálních koalic by po volbách mohlo být více.

„Má to rozhodně naprosto zásadní důležitost. V německé vládě potřebujeme jednoznačnou stabilitu, aby pokročili a udrželi v Evropě tu dynamiku, která je teď velmi silná,“ řekl šéf ekonomického fóra The European House – Ambrosetti Valerio De Molli.

Volby v Německu: Kdo má šanci na úspěch

Na začátku předvolební kampaně se zdálo, že nástupce Merkelové Armin Laschet jako šéf konzervativní strany směřuje k tomu, aby se stal příštím kancléřem. Pak se ale na více frontách setkal s rostoucí konkurencí dalších kandidátů. Nejprve to bylo zvolení Annaleny Baerbockové jako kandidátky Zelených. Později přijal kandidaturu Olaf Scholz ze sociální demokracie [SPD], který je nyní spolkový ministr financí.

Němci navýšili schodek státního rozpočtu na 240,2 mld. eur

Nejnovější průzkumy ukazují, že volby by nyní vyhrála Scholzova SPD se ziskem 24 procent odevzdaných hlasů, za ní by s 21 procenty skončila konzervativní aliance CDU/CSU. Zelení by byli se 17 procenty naopak třetí. Političtí experti upozorňují, že vzhledem k nynějším preferencím lze uvažovat minimálně o třech různých vládních koalicích.

„Možná to teď také potrvá tři, čtyři nebo pět měsíců, protože budeme mít koalici tří stran a dát je dohromady nebude snadné,“ řekl Lars Feld o povolebních vyjednáváních.

A ve hře jsou i ekonomické otázky. Někteří se domnívají, že podle toho, jak volby dopadnou, je ve hře i možnost, že sedmadvacítka unijních zemí zůstane u společných dluhopisů. Ty přitom výjimečně zavedla kvůli koronavirové krizi a hradí z nich nejen takzvané národní plány obnovy, ale i další podporu z programu Next Generation EU.

Budoucnost Next Generation EU

„Ten plán nazvaný Next Generation EU přišel s neuvěřitelnou rychlostí a v neuvěřitelných rozměrech,“ uvedl Valerio De Molli.

Zmíněný plán, kterému se někdy říká Next Generation EU a někdy jen „koronadluhopisy“, má na obnovu unijní ekonomiky pomoci zajistit až 800 miliard eur [20,3 bil. Kč]. S přidělováním peněz jednotlivým zemím už se začalo. A Německo přitom bylo jednou z vůdčích sil v loňském rozhodnutí vydat společné evropské dluhopisy. Bylo to klíčové rozhodnutí pro unii v krizi vyvolané pandemií.

„Všichni si uvědomili tu ohromnou moc Evropy a Evropské komise. Navzdory mnoha těm byrokratickým překážkám a těžkostem, které přetrvávají,“ připomněl De Molli okamžik, kdy se EU rozhodla pro společné dluhopisy.

Evropa se nesmí vrátit do minulosti, musí se změnit, zní z ECB

„Když tady bude vláda v čele s Olafem Scholzem a v koalici se Zelenými a Levicí, pak je dost pravděpodobné, že tyto evropské ‚koronadluhopisy‘ už zůstanou navždy. A budeme mít i delší dobu možnost vydávat státní dluhopisy na úrovni EU,“ doplnil kolegu Lars Feld.

Jedním dechem však dodal, že sami Němci si nemyslí, že by to bylo užitečné. Ostatně s myšlenkou společných dluhopisů napříč EU se vždy pojily kontroverze. Skepticky se k nim stavějí hlavně konzervativnější státy, kterým se nechce podporovat ty velmi zadlužené. Váhavost ale nakonec převálcovala pandemie a její dopady na unijní ekonomiku.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here