Růst polské ekonomiky ve III. čtvrtletí pozitivně překvapil

0
140
polske
Foto: Pixabay.com

Meziroční růst polské ekonomiky činil dle tamních statistiků v letošním III. čtvrtletí 5,1 %. Přitom již ve II. čtvrtletí dosáhl 11,2 %. A i když teď zaznamenal pokles, rostlo Polsko bezmála dvakrát rychleji než Česko.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] meziročně stoupla o 2,8 procenta, proti předchozímu čtvrtletí pak o 1,4 procenta. Nejvíce si polepšil obchod a služby. Naopak průmysl zaznamenal další propad. Ještě ve druhém čtvrtletí rostla česká ekonomika v meziročním srovnání o 8,1 procenta.

Růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí zpomalil z 8,1 % na 2,8 %

Naopak polská ekonomika v letošním druhém letošním čtvrtletí rostla o 11,2 procenta. Což bylo meziročně nejvyšší tempo v historii Polska. Odhady analytiků překonal i aktuální odhad růstu polského statistického úřadu za třetí čtvrtletí ve výši 5,1 procenta. Analytici čekali tempo růstu 4,7 procenta.

Růst polské ekonomiky překonává odhady analytiků

Loni polské hospodářství v důsledku pandemie covidu-19 zaznamenalo první celoroční pokles od roku 1996. Ve srovnání s jinými evropskými ekonomikami byl ale útlum v Polsku relativně mírný. Lidé se po odeznění náporu covidu vrátili do nákupních center, restaurací a vyhledávali další služby.

Výhoda polské ekonomiky spočívá i v menším napojení na automobilový průmysl, než je tomu třeba v případě Česka. Přesto i Polsko přes aktuálně slušné ekonomické výsledky naráží na problémy.

Růst HDP v zemích EU má být podle EK nejslabší v SRN a ČR

„Sice očekáváme solidní nárůst jak u spotřebitelských výdajů [+5,8 %], tak u investic [+6 %], ale třeba rozsah oživení zůstává mírný,” uvedl analytik Polského ekonomického institutu Jakub Rybacki.

Podle něj spotřeba a investice hospodářský růst podpořily, ale čistý vývoz měl na konečný údaj o růstu negativní dopad. Polsku se stejně tak jako Česku propadá obchodní bilance.

I Polsko bojuje s inflací

Polská centrální banka zvýšila počátkem listopadu svou základní úrokovou sazbu o překvapivě výrazných 0,75procentního bodu na 1,25 procenta. Tím se stejně jako Česká národní banka [ČNB] snaží bojovat s inflací. Šlo o vůbec nejvýraznější zvýšení této sazby od roku 2000. Guvernér centrální banky Adam Glapiński nevyloučil, že úroky se budou zvyšovat i nadále.

„Uděláme vše potřebné a možné, abychom ve středně dlouhém období dostali inflaci zpátky k cíli centrální banky,” prohlásil.

ČNB proti všem? Centrální banku nekritizuje jen premiér Babiš

Meziroční míra inflace v Polsku v říjnu podle odhadu tamního statistického úřadu činila 6,8 procenta a proti září se zvýšila o jeden procentní bod. Inflace se tak nachází vysoko nad cílovým rozpětím centrální banky, které činí 1,5 až 3,5 procenta. Analytici navíc očekávají další růst, a to na sedm až osm procent.

Centrální banka předpokládá, že v celém letošním roce polská inflace dosáhne 4,8 až 4,9 procenta. V červenci přitom letošní inflaci odhadovala pouze na 3,8 až 4,4 procenta. V příštím roce pak počítá s nárůstem inflace v rozpětí 5,1 až 6,5 procenta.

Plány polské vlády počítají s růstem o 4,9 procenta

Polský premiér Mateusz Morawiecki [PiS] uvedl, že polská ekonomika si v letošním roce povede lépe, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt [HDP] by se měl dle jeho slov zvýšit o 4,8 až 4,9 procenta místo dosud odhadovaných čtyř procent. V září oznámil i úpravy rozpočtu, za kterými stojí překvapivě vysoké rozpočtové příjmy.

Letošní rozpočtový schodek by podle úřadu premiéra měl činit 40,4 miliardy zlotých [zhruba 222 mld. Kč]. To je méně než polovina ve srovnání s dříve předpokládaným deficitem 82,3 miliardy zlotých [cca 444 mld. Kč].

V oblasti ekonomiky nová vláda nabízí jen málo nového

Vláda navíc očekává, že rozpočtové příjmy letos dosáhnou 483 miliard [cca 2,6 mld. Kč] zlotých, místo dosud předpokládaných 404,5 miliardy zlotých [cca 2,2 mld. Kč].

Rozpočtové výdaje proto hodlá zvýšit na částku 523,4 miliardy zlotých [cca 2,8 mld. Kč], zatímco dosud plánovala 486,8 miliardy zlotých [2,6 bil. Kč]. Podle premiéra budou dodatečné výdaje směřovat například do zdravotnictví a výzkumu.

Polsko hodlá investovat i do jaderné energetiky

Polsko se chce po investicích do své infrastruktury soustředit také na energetický sektor. Tamější ministr klimatu koncem srpna 2021 zřídil Radu pro vývoj technologie pro vysokoteplotní reaktory chlazené plynem [HTGR]. Tyto reaktory jsou považovány za jednu z nejlepších možností mezi technologiemi reaktorů generace IV.

Polský plán rozvoje jaderné energie uvádí, že výstavba prvního reaktoru začne v roce 2026. Ještě letos má být rozhodnuto o použité technologii. O umístění elektrárny bude rozhodnuto v roce 2022. Odborníci z Polského ekonomického institutu odhadují, že výstavba elektrárny vyjde na 105 miliard zlotých [cca 590 mld. Kč].

Jaderná energie má být důležitý prvek polské energetické transformace. Plány předpokládají zprovoznění šesti bloků o celkové kapacitě nejméně 3,9 GW do roku 2040. To bude představovat přibližně 16 procent čisté výroby elektřiny právě v roce 2040.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here