V oblasti ekonomiky nová vláda nabízí jen málo nového

0
274
vláda
Ilustrační foto: Pixabay.com

Opoziční strany, jež se brzy stanou stranami vládnoucími, představily svou koaliční smlouvu. V oblasti ekonomiky, podnikání, penzí, trhu práce, bydlení, ale i jinde toho vznikající vláda moc nového nenabízí.

Vyplývá to z analýzy redakce FinTag.cz koaliční smlouvy z ustanovení, jež se dotýkají tuzemské ekonomiky. V mnoha bodech koaliční smlouva uvádí jako novinky plány, které již dávno běží. A v některých bodech překvapuje i svým přístupem, který by od takzvaně pravicové vlády jen málokdo čekal. Což platí například pro proklamaci, že to bude stát a veřejná správa, která bude na trhu práce lídrem v tom, jak má vypadat produktivita práce zaměstnanců spolu s péčí o tyto zaměstnance.

Z analýzy ekonomické politiky nově vznikající vlády dále vyplývají až překvapivé shody s ekonomickou politikou vlády současné. V některých bodech pak nová vláda jako součást svých řešení přímo uvádí opatření, která už zavedla dosluhující vláda. To platí třeba v napojení ČR na unijní kosmický výzkum nebo ve využití účtu dlouhodobých investic u penzí.

Pro jistotu uveďme, že cílem redakce FinTag.cz není stranit končící vládě, anebo za každou cenu kritizovat vládu nastupující. Výše uvedené vychází čistě z analýzy koaliční smlouvy a jejích ekonomických bodů. Viz níže:

Konsolidace veřejných financí

V zájmu zdravých veřejných financí se nová vláda zavazuje k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií. To je hlavně daná výše celkového dluhu vůči HDP, schodku státního rozpočtu a daná výše inflace [cenová stabilita]. Zde chce nová vláda zavést pravidlo, aby nebylo možné zvyšovat vládní výdaje bez ohledu na rezervy a hospodářskou situaci. A chce nově vytvořit takzvané pravidlo daňové brzdy, která by bránila zvyšovat daně za účelem pokrytí nadměrných výdajů státu. Konkrétně to chce udělat stanovením takzvaného stropu daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučeno. Kterých daní se to konkrétně bude týkat, už ale koaliční smlouva neuvádí. Nová vláda chce stejně jako ta stávající investovat. Plánuje ale postupovat předvídatelněji. Kapitálové výdaje budou tvořit alespoň deset procent z celkového státního rozpočtu.

K čemu novou vládu zavazuje koaliční smlouva v oblasti veřejných financí
  • Snížení odvodu na sociální pojištění zaměstnavatelů o 2 p. b. To ale za předpokladu konsolidovaných veřejných financí.
  • Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč.
  • Výhodnější podmínky pro firmy v případě reinvestic jejich zisku [dividendy] v ČR.
  • Snížení počtu odepisovaných skupin a zkrácení doby odepisování.
  • Odstřihnutí firem z daňových rájů od veřejných peněz.
  • Prověření možnosti zrušení nesystémových daňových výjimek.
  • Rozšíření možnosti obcí při stanovení koeficientu základní sazby daně z nemovitosti.
  • Zrušení EET a parametrická úprava kontrolních hlášení.
  • Jednotná veřejná evidence dotací.

Nová vláda chce podpořit snížením odvodů sociálního pojištění částečné úvazky. Také chce zavést valorizaci slev na poplatníka. Plánuje možnost odečíst si z daní platby za pečovatelské služby, to ale jen do určitého limitu. Nová vláda podporuje globální minimální daň z příjmů právnických osob u globálních firem. Vznikající vláda se zavázala k motivaci firem k ekologickému provozu. Zde chce zvážit možnost snížení DPH u všech ekologických výrobků. Naopak spotřební daň by měla zohledňovat škodlivost zboží. Jak konkrétně, už koaliční smlouva neuvádí. Nová vláda chce zavést i pravidla transparentního doložení skutečných majitelů společností, které čerpají dotace, investiční pobídky a získávají veřejné zakázky.

Nová vláda a plány v podnikání a energetice

V oblasti podnikání se nová vláda zavázala vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Což už ostatně mnoho tuzemských firem dělá. Exportérům pak chce otevírat dveře do třetích zemí, aby více diverzifikovala český vývoz. Jak jinak je bude otevírat, než se to děje dnes, koaliční smlouva opět nepřibližuje.

K čemu novou vládu zavazuje koaliční smlouva v oblasti podnikání
  • Automatizace zakládáních účetních výkazů do Sbírky listin.
  • Dotvoření struktury inovačních center.
  • Administrativně jednoduchý systém zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU.
  • Zatraktivnění vydávání zaměstnaneckých akcií.
  • Zvyšování konkurence na telekomunikačním trhu.
  • Modernější programy pro rozvoj dlouhodobé kvalifikace.

Koaliční smlouva se pak blíže věnuje energetice. Zde uvádí, že nástup obnovitelných zdrojů energií [OZE] „bere vážně“. Jedním dechem ale dodává, že odmítá rezignovat na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost. Stejně jako dosluhující vláda pak vidí budoucnost české energetiky v kombinaci jaderné energie, decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách a ve zvyšování energetické účinnosti. V taxonomii udržitelných financí EU bude nová vláda prosazovat, aby jádro získalo statut bezemisního zdroje a plyn statut přechodného zdroje.

Oproti končící vládě nový kabinet akceptuje takzvaný Green Deal. Podle něj je pro Česko příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření modernizovat českou ekonomiku.

K čemu novou vládu zavazuje koaliční smlouva v oblasti energetiky
  • Udržení centrálního zásobování teplem za přijatelné ceny.
  • Získání podílu na terminálu LNG v sousední zemi.
  • Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech, ale bez účasti Ruska a Číny.
  • Výzkum a vývoj menších modulárních jaderných reaktorů.
  • Posílení práv obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu.
  • Nová fotovoltaická zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025.
  • Nový energetický zákon.
  • Legislativní vylepšení fungování dohledu státu při prodeji a distribuci elektrické energie.
  • Výhodné podmínky pro dodávání energie do sítě za férovou cenu malými výrobci.
  • Podpora rozvoje chytrých energetických sítí.
  • Jednání o navýšení prostředků v Modernizačním fondu pro ČR.
  • Podpora zavedení uhlíkového cla EU.

Podle koaliční smlouvy jsou dané limity těžby uhlí v Česku konečné a neprolomitelné. Avšak uhelné elektrárny budou odstavovány s podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit. Zde chce nová vláda přesto dřívější odklon od uhlí než v roce 2038. Zemní plyn nová vláda stejně jako ta stará vnímá jako přechodný zdroj k vyrovnávání výkyvů na trhu s energiemi. Avšak za podmínky, že „růst jeho podílu Česko geopoliticky neohrozí“. Opět chybí návrh, “jak neohrozí”, je-li tu řeč o ponížení závislosti na Rusku.

Plány na zlepšení dostupnosti bydlení

V oblasti zlepšení dostupnosti bydlení nová vláda příliš konkrétních řešení nenabízí. Chce ale přijmout nový zákon o podpoře bydlení. Ten by měl nabídnout obcím soubor volitelných nástrojů, jež jim umožní systematicky řešit bytovou situaci obyvatel. Zákon bude formulovat způsob a pravidla financování. Konkrétnější už ale nová vláda není.

Přesto slibuje, že zavede nové finanční nástroje na výstavbu dostupných nájemních bytů formou půjčky od EIB a garancí státu za úvěry. Čtvrtý rok volebního období touto formou tak prý vybuduje deseti tisíce nájemních bytů ročně navíc.

K čemu novou vládu zavazuje koaliční smlouva v oblasti bydlení
  • Snížení DPH u výstavby či rekonstrukce bytů a domů.
  • Sestavení cenové mapy pro výpočet obvyklého nájemného na úrovni ORP.
  • Více peněz pro Státní fond podpory investic [dříve Státní fond rozvoje bydlení] a forem financování výstavby.
  • Zkrácení odpisové doby na 20 let investorům u výstavby nájemního bydlení.
  • Zvýhodněné hypotéky na první bydlení [prvohypotéky některé banky již nabízejí].

Nová vláda má dále v plánu uvolnit pozemky v držení státu a převést je obcím za účelem bytové výstavby a související infrastruktury. Zde chce posílit roli samospráv v územním plánování a podpoře bydlení. Také chce podpořit nákup a případně zbourání zchátralých budov v intravilánech měst a obcí, pokud místo nich vzniknou nové domy pro bydlení. Dále uvádí, že senioři a osoby se zdravotním postižením si budou moci volit mezi bydlením v běžné domácnosti a komunitním bydlením s dostupnými službami.

Trh práce a důchodová reforma

V oblasti trhu práce chce vláda zavést širokou paletu možností zkrácených pracovních úvazků, včetně výhodného zdanění. Kratší pracovní úvazky chce podpořit úlevami na pojistných odvodech. Za cíl si pak klade vyšší flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců. Zde si pak stanovuje skutečně ambiciózní cíl.

„Veřejná správa a organizace půjdou příkladem v nabídce slaďování práce a péče pro své zaměstnance,“ uvádí nová vláda v koaliční smlouvě.

K čemu novou vládu zavazuje koaliční smlouva v oblasti trhu práce
  • Jednotný portál veřejné správy pro online podporu zaměstnavatelů.
  • Rozšíření nabídky služeb péče o děti, včetně zachování dětských skupin.
  • Rodičovský příspěvek budou moci dostávat i prarodiče.
  • Zvýšení limitu pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti.
  • Automatická valorizace minimální mzdy.

V oblasti důchodů pak nová vláda slibuje: „Realizujeme skutečnou důchodovou reformu, která nastaví stabilní systém férových důchodů.“

Důchod se podle ní bude skládat ze dvou hlavních složek a třetí dobrovolné. Základní garantovaná složka má být vyšší. Zásluhová složka bude vycházet z odvodů do systému a počtu vychovaných dětí. Podoba třetí dobrovolné složky je prozatím neznámá. Zde ale zvažuje zřízení státního či veřejnoprávního fondu pro dobrovolné spoření nad rámec povinného sociálního pojištění. Podporuje přitom dobrovolné soukromé penzijní spoření například ve formě účtu dlouhodobých investic, který zavedla dosluhující vláda.

Nová vláda představila směřování českého zdravotnictví

Velice zajímavý je bod, který uvádí, že vláda zkrátí dobu pojištění potřebnou pro dosažení nároku na důchod. Bohužel ale není doplněn o přesné určení věku potřebného pro možnost čerpání starobní penze. Přičemž podle stávajících výpočtů a názorů ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady nynější vláda zanedbala posunutí doby odchodu do penze s ohledem na udržitelnost financování penzí.

K čemu novou vládu zavazuje koaliční smlouva v oblasti penzí
  • Vylepšení [již fungující] důchodové kalkulačky.
  • Zkrácení doby potřebné pro dosažení nároku na důchod.
  • Vrácení standardní doby studia do náhradní doby pro započítání penze.
  • Dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích za větší odpovědnosti zaměstnavatelů.
  • Bonus za vychované děti dostanou již dnešní důchodkyně.
  • Dobrovolný společný vyměřovací základ manželů.
  • Zvýšení vdovských a vdoveckých důchodů.
  • Možnost platit 1 % svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům.

Nová vláda a plány v dopravě

V oblasti dopravy chce nová vláda posílit roli železnice. Její priorita tak je výstavba sítě vysokorychlostních tratí, včetně jejich rozšíření o další větvě. Její představa je pak taková, že uvolněnou kapacitu koridorů [poté, až jich bude více, pozn. red.] využije pro nákladní železniční dopravu. Zároveň chce budovat kolejová spojení pro lehká kolejová vozidla v městských aglomeracích a zřizování přestupních uzlů s P+R a B+R parkovišti.

K čemu novou vládu zavazuje koaliční smlouva v oblasti dopravy
  • Zákon pro výstavbu vysokorychlostních tratí.
  • Dostavba Pražského okruhu, dálnice D35 a dokončení D1.
  • Zefektivnění fungování Státního fondu dopravní infrastruktury [SFDI].
  • Investice do silnic II. a III. tříd od roku 2023 ve výši minimálně 6 mld. Kč ročně.
  • Kde to bude možné, povolit rychlost na dálnicích na max. 150 km/h.
  • Konec prací na kanálu Dunaj–Odra–Labe a zrušení územní rezervy v dotčených obcích.
  • Modernizace lokomotiv a vagónů na tuzemských tratích.
  • Urychlení stavby železničního napojení Letiště Václava Havla.
  • Dokončení procesu odstranění nelegálních billboardů u dálnic.
  • Stanovení harmonogramu a financování bezpečnostního železničního systému ETCS.

K dalším plánům nové vlády patří zvýšení kapacity vybraných silnic I. třídy tam, kde intenzita provozu nepotřebuje dálnici. Nová vláda chce pokračovat v budování obchvatů obcí a měst trpících tranzitní dopravou. Součástí dálnic pak mají být odstavné plochy pro kamiony. Pro jejich výstavbu chce přednostně využívat plochy typu brownfield. Zde chce vláda zefektivnit a rozšířit dynamické vážení kamionů a rozšířit mýtné tak, aby se tranzitní nákladní dopravě nevyplatilo objíždět zpoplatněné úseky. Nová vláda je otevřena i PPP projektům, zde chce vyhodnotit zkušenost s PPP projektem u D4. Na závěr v oblasti dopravy uveďme, že nová vláda stejně jako ta stávající chce pokračovat v českém zapojení do evropského kosmického průmyslu.

Nová vláda a plány v digitalizaci

„Důsledně budeme vymáhat, aby mezi úřady obíhala data, nikoli občan,” stojí v koaliční smlouvě. Cíl je nabídnout co nejvíce digitálních služeb v oblasti veřejné správy, celkově pak její plná digitalizace nejpozději k 1.2. 2025. Nová vláda chce taktéž zrušit povinnost nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak [eDokladovka].

K čemu novou vládu zavazuje koaliční smlouva v oblasti digitalizace
  • Realizace zákona o právu na digitální služby.
  • Nový bezplatný Portál podnikatele pro komunikaci s veřejnou správou.
  • Poskytování digitálních služeb v otevřených formátech.
  • Jednotný standard pro elektronickou spisovou službu a „digitální“ archivnictví.
  • Vznik digitální mapy veřejné správy a krajských technických map.
  • Zákon o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí [BIM].

Koaliční smlouva vládu zavazuje k vytvoření nového digitálního tržiště [Digital Marketplace – eGovg]. V něm budou moci orgány veřejné správy poptávat a nakupovat komoditní služby ICT pro zajištění digitálních služeb státu. Vláda se zavázala i k vytvoření podmínek pro zajištění stabilního, rychlého a cenově dostupného internetového připojení na základě tržní nabídky komerčních poskytovatelů.

Plány pro české zemědělství

V oblasti zemědělství chce vláda účinněji podporovat rodinné farmy, malé, střední, začínající a ekologické zemědělce [včetně pronájmu státní půdy]. Zemědělské podniky nemají být zatíženy zbytečnou či duplicitní administrativou. Nová vláda pak podporuje takzvanou platbu na první hektary a zastropování dotací pro největší firmy.

Vláda se pak chce zasadit o zkracování odbytových řetězců. To je motivovat zemědělce k tomu, aby suroviny dokázali sami zpracovat a dodat na místní trh [obchody, farmářské trhy, prodej ze dvora].

K čemu novou vládu zavazuje koaliční smlouva v zemědělství
  • Investiční dotace [PRV, PGRLF] budou jen pro zemědělce, jejichž příjmy ze zemědělské činnosti budou min. 30 % včetně propojenosti podniků.
  • Modernější evidence využití zemědělské půdy [LPIS] a jeho propojení s dalšími systémy.
  • Čtvrtina zemědělské půdy se do roku 2030 přesune do režimu ekologického zemědělství.
  • Minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu.
  • Ukončení podpory biopaliv 1. generace a bioplynových stanic na technické plodiny.
  • Návrat vodohospodářské infrastruktury do vlastnictví samospráv.
  • Výjimečné budování nových vodárenských nádrží.
  • Podpora biopotravin a nutričně bohaté stravy ve veřejném stravování.
  • Ustavení investičního fondu pro vstup dodavatelů do zpracovatelských firem.
  • Revizi postoje Česka vůči Společné zemědělské politice EU.

„Na úrovni EU nedovolíme dovoz potravin ze třetích zemí, které nesplňují naše přísné standardy. […] Česko bude bio. Nejen z hlediska kvality potravin, ale i životních podmínek zvířat,“ stojí dále v koaliční smlouvě.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here