Chleba v Česku patří k nejlevnějším v Evropské unii

2
2770
chleba
Foto: Pixabay.com

Stejně jako rostou ceny většiny potravin, roste i cena konzumního kmínového chleba. Aktuálně vyjde kilogram chleba na cca 28 Kč. Je tak zhruba o korunu dražší než loni v září, kdy stál vůbec nejvíce v historii Česka.

Tehdy byla průměrná cena za kilogram chleba podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] 27 korun. Poté došlo k poklesu jeho ceny až na 25,56 koruny za kilogram v červenci 2021, kdy cena chleba začala opět růst. Poslední dostupný údaj je za listopad 2021, kdy zákazník za kilogram konzumního kmínového chleba zaplatil v průměru 26,89 koruny.

„Cena konzumního chleba v Česku se v minulých letech pohybovala kolem 23 korun za kilogram. V roce 2017 došlo ke skokovému růstu ceny až na 24,2 koruny za kilogram. […] Cena konzumního chleba rostla i v následujících letech a v září 2020 byla ve výši 28,1 koruny za kilogram,“ říká analytik České spořitelny [ČS] Tomáš Kozelský.

Průměrné spotřebitelské ceny chleba, pečiva a mouky v ČR [v Kč za kg]

[Pozn.: měsíční data po čtvrtletích / Zdroj: ČSÚ]

Průměrný Čech podle Svazu pekařů a cukrářů ČR [SPC ČR] měsíčně utratí za chléb asi 120 korun. Avšak cena mouky od jara meziročně vzrostla o čtvrtinu, olej je dražší o 65 procent, cena cukru stoupla o 15 procent. Projevují se i rostoucí ceny energií a pohonných hmot. Pekárny své výrobky do obchodů rozvážejí i třikrát denně. Dalším zásadním nákladem jsou pak stoupající mzdy zaměstnanců. Podle zástupců SPC ČR tak může v následujících měsících chléb zdražit až o 30 procent.

Inflace je 6 %. Bez prominutí DPH u energií by byla 7 %

Podle Kozelského cena prodaného čerstvého chleba patří v České republice k nejnižším v celé Evropské unii. Nejvyšší cena chleba byla loni v Rakousku [2,22 eur/cca 55,6 Kč za kilogram čerstvého chleba]. V Německu stál chleba 2,09 eur, což je při dnešním kurzu 52,3 Kč za kilogram. Naopak v Polsku a na Slovensku stojí chleba podobně jako v Česku.

Srovnání cen za kilogram čerstvého chleba ve státech EU [2020; v eurech]

[Zdroj: Eurostat]

Podobný průběh vývoje cen lze podle Kozelského pozorovat také u pšeničného bílého pečiva. To však nejvyšších cen dosahovalo v době hospodářské krize v roce 2008.

„Aktuální nárůst cen pečiva je mimo jiné zapříčiněn i zvyšujícími se cenami vstupů. Pšeničná mouka hladká byla zatím nejdražší v listopadu v roce 2021, kdy stála 14,36 korun za kilogram,“ upřesňuje analytik ČS.

Produkce a spotřeba chleba v Česku

Podle statistik produkce chleba v Česku postupně mírně klesá. Ze zhruba 350 tisíců tun v roce 2005 klesla na 253 tisíc tun v roce 2019. Produkce chleba u nás ale i tak v praxi znamená denní várku o hmotnosti okolo 700 tun. Což představuje více než 750 tisíc pecnů chleba.

„Dochází ale postupně ke změně sortimentu pekárenství, kdy klasický pšeničný chléb postupně nahradily výrobky i z jiných druhů mouky. To je například žitné, celozrnné, vícezrnné a speciální, které obsahují kromě pšenice a žita další složku, jako jiné obiloviny, olejniny, luštěniny,“ říká Kozelský s odkazem na různé kombinace mouky.

Ještě v 60. letech minulého století byla spotřeba v tehdejším Československu na obyvatele přes 80 kilogramů chleba za rok [87,4 kg/obyv. v roce 1950]. V roce 1990 to bylo už o 20 kilogramů méně a v posledních letech se spotřeba chleba ustálila na hodnotě 39 kilogramů na obyvatele za rok [38,2 kg na obyvatele v roce 2020].

Zajímavé pak je, že u pšeničného pečiva dochází k opačnému trendu. Před rokem 1990 se jeho spotřeba dlouhodobě pohybovala mezi 30 a 35 kg za rok na obyvatele. Po rozdělení Československa to už bylo přes 40 kilogramů a v posledních letech je to kolem 50 kilogramů pšeničného pečiva na obyvatele za rok [51,3 kg v roce 2020].

Změna spotřeby souvisí s rostoucí nabídkou pekárenských výrobků, která je dnes bohatší. Chléb v jídelníčku postupně nahradily jiné druhy pečiva, ale také těstoviny, cereálie, müsli a další potraviny.

Jak si stojí české pekárenství

České pekárenství zažívá v posledních letech podle statistik poměrně slušné nárůsty tržeb, které činí od roku 2013 v průměru čtyři procenta ročně. V roce 2019 dosahovaly celkové tržby přes 45 miliard korun. To představuje meziroční nárůst o 9,8 procenta. Z celého potravinářského oddílu patří právě pekárenství k nejnáročnějším oborům na zaměstnanost, ač se průměrný počet pracovníků v něm stále snižuje. V roce 2019 zaměstnávalo pekárenství v průměru 29 432 osob.

„Způsobuje to charakter této skupiny, která je náročná na pracnost, na pracovní dobu, noční směny, navíc s rozličnými technologiemi, a které je charakterizováno množstvím menších firem zastoupených po celé ČR,“ tvrdí Kozelský.

A dodává, že obvykle jde o nepříliš kvalifikované pracovní pozice. O čemž svědčí i výše průměrné mzdy v odvětví. Ta v roce 2019 činila 23 437 korun. To bylo hluboko pod mediánem a průměrem zpracovatelského průmyslu, ale i pod průměrnou hrubou mzdou celého českého hospodářství.

–DNA–

2 KOMENTÁŘE

  1. Jistě, vyrábí jej lidé co mají nejnižší platy v EU a tak je logické, že náklady jsou nízké a tudíš i výsledná cena je nižší. Možná je to jen tlak mocných a bohatých , ještě více vydělat na úkor spoluobčanů, ať platí , zní jejich heslo !

  2. Opravdu je 500 g cibulového chleba za 55 kč to nejlevnější co nás může v únii potkat? Je to ovšem jeden z mála jedlých výrobků.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here