FED zvýšil základní úrok i pokračuje v prodeji dluhopisů

585
FED
„Inflace je příliš vysoká a inflační tlaky přetrvávají," řekl Jerome Powell s tím, že FED jedná rychle, aby mu inflace „neutekla“. / Foto: FED

Americká centrální banka [FED] naplnila očekávání analytiků a na svém včerejším zasedání zvýšila základní úrokové sazby o půl procentního bodu. Základní úrokové sazby FED jsou tak v rozmezí 0,75 procenta až jedno procento.

Měnový výbor FED zvýšil základního úrokovou sazbu nejvýše za posledních 22 let. FED zároveň oznámil, že pokračuje ve snižování své bilanční sumy. To znamená, že bude dál pokračovat v prodeji jím držených dluhopisů a státní pokladniční poukázky.

„Bilanční suma FED je nyní ve srovnání s rokem 2018 dvojnásobná, zhruba 8,8 bilionu USD. Zároveň je ale průměrná délka splatnosti dluhopisů v portfoliu centrální banky kratší. Což umožní americké centrální bance snižovat bilanci rychleji, než tomu bylo v minulém období, uvedli analytici Komerční banky [KB] Jana Steckerová a Jaromír Gec.

Snižováním bilanční sumy a zvyšováním úroků FED reaguje na rychle rostoucí inflaci, která je v USA nejvyšší za posledních 40 let. V březnu vzrostla na 8,5 procenta. Ceny v Americe rostou šestý měsíc za sebou 6% tempem. Naposledy v USA ceny takto rychle stoupaly v květnu roku 1981.

Ceny benzinu v USA jsou na maximu. Litr stojí cca 26 Kč

Nejvíce zdražují energie, náklady na bydlení a potraviny. Energie meziročně podražily o 32 procent, potraviny o 8,8 procenta a rostou i ceny pohonných hmot. Jen ceny benzinu v březnu oproti únoru vzrostly o 18,3 procenta. A průměrná částka 4,33 dolaru [cca 98 Kč] za galon [3,8 litru] benzinu je historické maximum. Litr benzinu tak nyní v USA vychází v přepočtu na cca 25,8 koruny. Přičemž meziročně pohonné hmoty v USA v březnu zdražily o 48,3 procenta.

FED snižuje bilanční sumu

FED na svém zasedání potvrdil pokračování ve snižování bilanční sumy ve výši 8,8 bilionu dolarů [cca 204 bil. Kč]. Ta stoupla hlavně v posledních letech, kdy FED dodával prostřednictvím nákupu amerických dluhopisů likviditu do ekonomiky.

„Výbor hodlá předvídatelným způsobem průběžně snížit vlastnictví cenných papírů, a to především úpravou částek reinvestovaných z plateb jistin přijatých z cenných papírů držených v Systemu Open Market Account [SOMA],“ uvádí FED ve své zprávě.

Vývoj bilanční sumy FED od roku 2013

[Zdroj: SG Cross Asset Research]

V praxi to bude znamenat, že FED po dobu tří měsíců rozprodá státní dluhopisy a státní pokladniční poukázky za 30 miliardy dolarů každý měsíc. Následně měsíční prodej zvýší o 30 miliard dolarů na 60 miliard. U takzvaných agenturních dluhů a cenných papírů zajištěných hypotékami stanovil FED počáteční limit na 17,5 miliardy dolarů měsíčně. Po třech měsících ho zvýší na 35 miliard dolarů měsíčně.

To znamená, že FED hodlá svou bilanci snižovat až o 1 bilion dolarů ročně. Což je samo o sobě výrazné utahování měnové politiky.

„Ve stejné situaci jako nyní se FED nacházel i v letech 2017-2018, kdy také snižoval bilanci a zároveň zvyšoval úrokové sazby. Vliv redukce bilanční sumy ale podcenil a v roce 2019 již musel přistoupit k trojímu snížení úrokových sazeb. Tomu se podle našeho názoru bude chtít vyhnout. Což je i důvod, proč předpokládáme, že FED se zvyšováním klíčové úrokové sazby přes její neutrální úroveň [2,5 %] nakonec nepůjde,“ uvedli analytici KB.

Zvýšení úroků analytici očekávali

Rozhodnutí o zvýšení úroků bylo podle banky jednomyslné. šéf FED Jerome Powell uvedl, že spotřeba domácností zůstává stabilní a investice vysoké. Inflaci dle jeho slov akceleruje válka na Ukrajině a šíření koronaviru v Číně.

„Inflace je příliš vysoká a inflační tlaky přetrvávají,“ řekl Powell s tím, že FED jedná rychle, aby mu inflace „neutekla“.

Úrokové sazby již zvedla i kanadská centrální banka

Zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu ale není dle něj aktuální, to ve smyslu zasedání výboru v červnu a červenci. Zdůraznil, že stejně jako mnohé jiné centrální banky – s výjimkou Evropské centrální banky – FED hledá neutrální výši základních sazeb. To je taková výše, která ochladí ekonomiky a zabrání růstu inflace a zároveň neohrozí výkon hospodářství a trh práce. Naznačil, že neutrální sazba je někde kolem 2,4 procenta do konce letošního roku.

Americká ekonomika v I. čtvrtletí překvapivě klesla

Do rozhodování americké centrální banky promlouvá překvapivý pokles americké ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Ta propadla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Jde o první pokles od roku 2020, kdy do vývoje americké ekonomiky promluvila pandemie covidu-19. Výsledek je navíc v ostrém kontrastu s 6,9% růstem ekonomiky USA v loňském čtvrtém čtvrtletí. Analytici se shodují, že výsledky za letošní první čtvrtletí jsou zkreslující, protože americká ekonomika vykazuje ve všech svých parametrech stabilní výkon. Spotřeba domácností je vysoká, trh práce stabilní a rostou investice.

Kvůli inflaci zvažují USA snížit cla na dovozy z Číny

Tradičním americkým problémem tak zůstává obchodní bilance. Deficit zahraničního obchodu USA v březnu stoupl na rekordních 109,8 miliardy USD [cca 2,6 bil. Kč] z 89,8 miliardy USD v předchozím měsíci. Dovoz do USA rostl mnohem rychleji než vývoz. Zajímavé jsou v této souvislosti úvahy administrace prezidenta Joe Bidena snížit cla na dovoz vybraného čínského zboží. To však s ohledem na zvládání inflace.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here