Úrokové sazby již zvedla i kanadská centrální banka

0
496
kanadska
Guvernér Bank of Canada [BOC] Tiff Macklem popisuje rizika poptávkové inflace i vysvětluje hledání neutrálního úroku. / Foto: BOC

Kanadská centrální banka tento týden zvedla základní úrokovou sazbu o 0,5 bazických bodů na jedno procento. Je to nejvyšší nárůst sazby za více než 20 let. Míra inflace v Kanadě v únoru činila 5,7 procenta, v březnu 6,7 procenta.

Inflační cíl kanadské centrální banky jsou dvě procenta. Podle guvernéra Bank of Canada [BOC] Tiff Macklema aktuální zvýšení sazeb není zřejmě poslední.

„Válka na Ukrajině vnesla do globálního výhledu nový hlavní zdroj nejistoty a zvyšuje již tak vysokou inflaci v mnoha zemích, včetně Kanady,“ uvedl Tiff Macklem se slovy: „naše srdce patří ukrajinskému lidu“.

Dodal, že válka vedla k vyšším a nestálejším cenám energií, narušila obchod, zvýšila nejistotu a způsobila volatilitu na finančních trzích. Což dopadne na globální růst, zejména pak, jak řekl, ve východní Evropě.

Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB

„Dopad války na růst v Kanadě bude pravděpodobně malý ze dvou důvodů. Za prvé, naše ekonomické vazby na Ukrajinu a Rusko jsou velmi omezené. A za druhé, zatímco válka celkově snížila globální růst, zvýšila poptávku a ceny po komoditách, které vyrábíme a vyvážíme, jako je ropa, uhličitan draselný a pšenice,“ upřesnil.

Podle něj Kanada do současné situace vchází s prosperující a silnou ekonomikou. Na druhé straně ji ale ohrožuje rychlá poptávková inflace, která si vynucuje zásah centrální banky v podobě vyšších úrokových sazeb. Kanaďané tak dle jeho slov mají očekávat i další navyšování úrokových sazeb.

Rozhodování BOC podrobně

„Dovolte mi rozvést každé z těchto tří – ekonomika, inflace, úroky – témat,“ řekl Macklem a pokračoval: „Nedávné údaje naznačují, že kanadská ekonomika přestála variantu omikron pozoruhodně dobře a ekonomika má ve druhém čtvrtletí značnou dynamiku.“

Odvolal se na silný růst počtu nových pracovních míst, nízkou míru nezaměstnanosti a růst mezd, jenž je na předpandemické úrovni. Dle jeho slov všechno v letošním roce tak naznačuje  na silný růst hrubého domácího produktu.

„Podnikatelské investice a export rostou a vyšší ceny mnoha komodit, které Kanada vyváží, přinášejí do země vyšší příjmy,“ dodal s odkazem na vyšší spotřebu domácností i stabilní růst na realitním trhu a v oblasti vlastního bydlení.

Ceny benzinu v USA jsou na maximu. Litr stojí cca 26 Kč

„Když si to všechno dáme dohromady, banka předpovídá, že kanadská ekonomika letos poroste o 4,25 % a poté zmírní na 3,25 % v roce 2023 a 2,25 % v roce 2024,“ dodal.

Tiff Macklem se pak zaměřil na inflaci. Uvedl, že invaze na Ukrajinu vyhnala nahoru ceny energií a dalších komodit znovu narušila globální dodavatelské řetězce. Výsledek je, že dvě třetiny indexu spotřebitelských cen v Kanadě aktuálně vzrostly o tři procenta – od plynu, potravin až po nájem.

„Inflace v Kanadě dosáhla v únoru maxima za tři desetiletí 5,7 procenta. Nyní očekáváme, že inflace bude v první polovině roku 2022 v průměru téměř šest procenta a během tohoto roku zůstane výrazně nad naším inflačním pásmem jedno až tři procenta,“ uvedl.

Ruská inflace činí 17,5 %. Rubl ale je na předválečné hodnotě

Snížení inflace na 2,25 procenta očekává v druhé polovině příštího roku. 2% inflace bude dle něj až v roce 2024. Upozornil, že zvýšení základní úrokové sazby je hlavní nástroj, který má banka ke zmírnění poptávky, zabránění trvalému narůstání domácích cenových tlaků a udržení inflačních očekávání ukotvených na 2% cíli.

Dopady zvýšených úroků

Macklem dále shrnul dopady rozhodnutí banky. Upozornil, že zdraží úvěry pro domácnosti i podniky, ale zároveň zvedne úroky u spořicích produktů.

„To znamená, že dražší úvěry a výhodnější spoření, utlumí výdaje a sníží celkovou poptávku v ekonomice. Přičemž my ve chvíli, kdy poptávka v ekonomice začíná převyšovat nad nabídkou, potřebujeme, aby došlo k tomu, aby se ekonomika dostala do rovnováhy a zchladila domácí inflaci,“ vysvětlil.

Kanaďané by dle jeho slov měli očekávat, že úrokové sazby nadále porostou směrem k normálnějšímu nastavení. Normálnější značí v rozsahu, který BOC považuje za neutrální úrokovou sazbu. Tedy sazbu, která ani nestimuluje, ani nezatěžuje ekonomiku.

„Neutrální úroková sazba není něco, co můžeme měřit přímo. Musíme to odhadnout. A náš odhad je mezi dvěma až třemi procenty. Teď jsme zvýšili základní úrokovou sazbu na jedno procento, stále výrazně pod neutrální úrovní. A také pod předpandemickou sazbou 1,75 procenta. Je důležité si uvědomit, že máme inflační cíl, nikoli cíl úrokových sazeb,“ uvedl šéf kanadské centrální banky.

Podle něj je bankéřům jasné, že vyšší úroky zdraží mnohým Kanaďanům hypoteční splátky a další náklad na půjčky, a proto budou vývoj situace dále pozorně sledovat.

„Avšak možná budeme muset po určitou dobu nastavit sazby mírně nad neutrální úroveň, abychom dostali poptávku a nabídku zpět do rovnováhy a inflaci zpět k našemu cíli,“ tipoval budoucí měsíce.

Kanadská centrální banka a kvantitativní uvolňování

Tiff Macklem se na závěr vyjádřil k programu kvantitativního uvolnění BOC. Uvedl, že v posledních dvou letech pandemie banka vrhla dostatečné množství likvidity na trhy. Čímž rozšířila svou bilanční sumu. Ale již loni v listopadu zastavila navyšování držby vládních dluhopisů Kanady a od té doby je už en ve fázi reinvestic. Tento týden BOC přitom vstoupila do další fáze, jejíž podstatou je kvantitativní zpřísňování neboli QT.

FED zvýšil úroky i oznámil prodej aktiv v jeho držení

„S platností od 25. dubna přestaneme nakupovat dluhopisy kanadské vlády. Takže naše bilanční suma se zmenší. To vyvine tlak na růst výpůjčních nákladů na výnosové křivce a doplní naše opatření v podobě zvýšení základní úrokové sazby,“ uzavřel Macklem.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here