Euro zdraží v červenci, oznámila ECB po svém jednání  

0
32395
ECB
Foto: Pixabay.com

Již příští měsíc začne Evropská centrální banka [ECB] s největší pravděpodobností zvedat základní úrokové sazby. ECB to uvedla po včerejším [9.6.] jednání Rady guvernérů, která prozatím ponechala úrokové sazby na nule.

Jde o zásadní oznámení, protože ECB základní úrokové sazby nezvýšila jedenáct let. Depozitní sazbu [pro komerční banky] drží ECB zápornou [-0,50 %] od roku 2014. A další zpráva z ECB zní: Od 1. července ukončí dlouho avizovaný nákup aktiv na finančních trzích. Což značí konec programu APP [Asset Purchase Programme]. Ten ECB zavedla v reakci na finanční krizi v roce 2008 kvůli dostatečnému zajištění likvidity do ekonomiky.

Avšak zpět k úrokům. ECB ve své zprávě uvádí: „Rada guvernérů zamýšlí na svém měnovém zasedání v červenci zvednout základní úrokové sazby o 25 bazických bodů.“

Pokud inflace, která v eurozóně v květnu vystoupila na 8,1 procenta, ve střednědobém výhledu přetrvá nebo se ještě zhorší, ECB zvedne úrokové sazby ještě v září. A zřejmě razantněji než o 25 bazických bodů. A přetrvá-li inflace i poté, utahování měnové politiky bude dle ECB dále pokračovat. Depozitní sazbu plánuje ECB do konce třetího čtvrtletí dostat na nulu nebo mírně nad ni.

„Je spravedlivé říci, že ECB je transparentní, jak jen může být. Máme zmapovaný jasný scénář růstu sazeb,“ okomentoval sdělení banky hlavní ekonom XTB Jiří Tyleček.

Zvýšení sazeb přišlo pozdě, zní z Německa

Celkem ostrý komentář k boji s inflací ze strany ECB zazněl z Německa od profesora Friedricha Heinemanna z ekonomického institutu ZEW Mannheim.

„ECB byla v minulosti vždy velice rychlá v boji proti nízké inflaci, to všemi dostupnými prostředky. Ale teď v boji s inflací, která je velice vysoká, je skutečně velice pomalá,“ uvedl profesor Heinemann.

Podle něj utažení měnové politiky ECB přichází pozdě. Nákup aktiv měla dle jeho názoru ECB ukončit už minimálně letos v březnu. Zároveň upozornil na propad cen státních dluhopisů v eurech. Podle něj právě v něm lze najít vysvětlení, proč se ECB odhodlala po mnoha promarněných příležitostech k aktivním krokům.

„Vyhlídka na opatrný obrat v měnové politice již způsobil, že spread u italských dluhopisů opět vzrostl přes 200 bodů,“ upřesnil a pokračoval: „Strach z nové dluhové krize eura ECB pořád paralyzuje a poškozuje její důvěryhodnost. Svou daň si vybírá, že eurozóna dosud nenašla důvěryhodnou strategii, jak se vypořádat s předluženými státy.“

Nový šéf Bundesbanky se opřel do ECB v den svého jmenování

Skutečnost je, že spread mezi italskými a německými výnosy u dluhopisů vzrostl na nejvyšší úroveň od května 2020. Rozdíl mezi oběma zeměmi jako jejich emitenty je v jejich zadlužení. Prezidentka Christine Lagardeová po jednání Rady slíbila, že Evropská centrální banka využije všechny dostupné prostředky, aby zajistila takzvanou transmisi měnové politiky. To v praxi může vypadat tak, že například znovu sáhne po nákupu státních dluhopisů některé ze zemí, které se dostanou do problému v momentě, kdy jim vyšší úroky zdraží obsluhu státního dluhu.

Inflaci dostaneme na dvě procenta, tvrdí ECB

Rada guvernérů Evropské centrální banky se vyjádřila i k vysoké inflaci: „Zajistíme, aby se inflace ve svém střednědobém cíli vrátila ke svému 2% cíli.“

Zároveň opět zvýšila svůj odhad inflace na letošek z 5,1 procenta na 6,8 procenta. A až v příštím roce počítá se zmírněním inflace na 3,5 procenta a v roce následujícím až na 2,1 procenta.

„I tak ale na tiskové konferenci Lagardeová uvedla, že rizika inflační prognózy jsou stále vychýlena směrem vzhůru,“ uvedl k výsledkům jednání ekonom Komerční banky Jaromír Gec s tím, že trhy k včerejšímu odpoledni očekávaly růst úrokových sazeb v souhrnu o téměř 1,5 procentního bodu do konce roku.

V tom jasno sice není, ale to, že centrální banka úroky zvedne a euro zdraží, jisté už nejspíše je. Překvapení se tak nekoná. Čemuž dle jeho slov odpovídá i jejich včerejší poměrně mírná reakce trhů.

„Euro odpoledne k americkému dolaru ztrácelo zhruba 0,6 % [1,065 USD/EUR], přestože eurová tržní výnosová křivka vzrostla o přibližně 5-12 bb, zatímco americké sazby se zvýšily zhruba v polovičním rozsahu,“ uvedl.

Závěrem dodejme, že včera korekcí prošla i koruna, která v odpoledních hodinách oslabila až na 24,70 za euro. Čímž smazala svůj mírný zisk, který inkasovala po středečním jmenování nových tuzemských centrálních bankéřů. Jaromír Gec to vysvětlil tím, že nová bankovní rada ČNB zatím na trh uklidnění nepřinesla.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here