Polsko i Maďarsko zvedlo úroky. ČNB bojuje o kurz koruny

0
1676
uroky
Foto: Pixabay.com

Středoevropské měny čelí tlaku na oslabování. Důvodem je odchod investorů k dolaru. Centrální banky Česka, Maďarska a Polska proto zvyšují úroky a stále více intervenují proti oslabování kurzu svých měn.

Včera [7.7.] zvýšily základní úrokové sazby centrální banky Polska a Maďarska. Zatímco maďarský forint posílil, polský zlotý oslaboval.

„Maďarská centrální banka [MNB] zvýšila týdenní depozitní sazbu o 200 bb na 9,75 procenta, zatímco trhy očekávaly její nárůst o 50 bb. Nejedná se sice o klíčovou měnově-politickou sazbu, MNB ale již oznámila, že se obě sazby budou pohybovat na stejných hodnotách,“ uvádí ke kroku MNB analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.

Dle jeho názoru trhy naopak zklamala polská centrální banka, která svou klíčovou sazbu zvýšila o 50 bb na 6,50 procenta. Analytici čekali zvýšení na 6,75 procenta.

Zatímco maďarský forint ve výsledku posílil o zhruba 1,4 % na 403,4 HUF/EUR, polský zlotý naopak odpoledne lehce ztrácel. Pod tlak se dle analytika KB regionální měny dostávají i v důsledku přesunu investorů k dolaru. Což souvisí s rostoucím rizikem dlouhodobějšího přerušení dodávek ruského plynu do Evropy a celkovou nejistotou ve vztahu k vývoji globální ekonomiky.

Polsko se obává ekonomické recese

Polská centrální banka zvýšila základní úrok o půl procentního bodu na 6,5 procenta. Zvýšení úrokové sazby je podle agentury Bloomberg nižší, než čekali analytici. Banka totiž musí vyvažovat nutnost zvedat úroky oproti rostoucím obavám ze zpomalování ekonomiky.

Polská burza otevře clearingové centrum pro střední Evropu

Někteří ekonomové se domnívají, že Polsko by se letos mohlo dostat do technické recese. Tak ekonomové nazývají alespoň dva mezičtvrtletní poklesy hrubého domácího produktu [HDP] po sobě. Vzhledem k vysoké inflaci většina z nich ale tvrdí, že další zpřísňování měnové politiky je nevyhnutelné.

„Věřím, že je to od centrální banky velmi rozumné rozhodnutí. Pokud bude zlotý trvale pod nadměrným tlakem s negativními důsledky pro střednědobý výhled inflace, stále bude možnost reagovat. Reagovat na hrozbu recese by bylo mnohem obtížnější,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti PKO BP Piotr Bujak.

Inflace v eurozóně je na 8,6 %. Švýcaři předpovídají stagflaci

Inflace v Polsku bude letos v rozmezí 13,2 až 15,4 procenta a v roce 2023 mezi 9,8 a 15,1 procenta, uvedla banka ve svém aktuálním odhadu. Růst hrubého domácího produktu [HDP] banka odhaduje na 3,9 až 5,5 procenta v letošním roce, na 0,2 až 2,3 procenta v roce 2023 a 1,0 až 3,5 procenta v roce 2024.

Polská centrální banka začala zvyšovat úroky už loni v říjnu. Připojila se tak k centrálním bankám Česka a Maďarska, které začaly úroky zvyšovat loni v červnu. Rumunská centrální banka ve středu [6.7.] zvýšila úrokové sazby nejvíce za dobu delší deseti let.

Nejvyšší úroky stále drží Maďarsko

Dlouhodobě nejvyšší základní úrokovou sazbu v Evropské unii má Maďarsko. Tamní centrální banka ji již koncem června zvýšila o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta. A ve zvyšování úroků pokračovala i včera. Svou týdenní depozitní sazbu zvýšila o nevídané dva procentní body na 9,75 procenta.

Podle analytiků se tak snaží oslabit pád forintu, který se po červnovém zvýšení základního úroku, který trhy zaskočil, propadl tento týden na rekordní minima. Maďarská vláda se národní měnu snaží podpořit prohlášením, že udrží na uzdě rozpočtový schodek. Maďarský forint letos odepsal asi devět procent. Dolů maďarskou měnu tlačí nejen vysoký rozpočtový deficit, ale i spory kolem financí z fondů Evropské unie. Po dnešních komentářích posílil ze svého středečního dosavadního minima.

Polsko s Maďarskem se soudí s EK o výklad právního státu

Míra inflace v Maďarsku v červnu vystoupila na 11,7 procenta. To je o procentní bod více než v květnu. Nejvíce se zvyšovaly ceny potravin, dražší je ale i zboží dlouhodobé spotřeby. Maďarsko začalo už koncem loňského roku využívat zastropování cen pohonných hmot a letos platnost tohoto opatření prodloužilo. Teď má nejnižší inflaci z Visegrádské skupiny [V4], jejíž součástí je i Česká republika, Polsko a Slovensko. Na začátku února maďarská vláda také snížila ceny základních potravin, například vepřového masa, oleje a mouky, na úroveň z poloviny loňského října.

Maďarsko víc zdaní banky, řetězce, energetické i farma firmy

Maďarská centrální banka odhadla letošní míru inflace na 11 až 12,6 procenta z dříve předpokládaných 7,5 až 9,8 procenta. V příštím roce očekává růst spotřebitelských cen v rozmezí od 6,8 do 9,2 procenta. Inflace by tak měla i napřesrok zůstat vysoko nad tříprocentním cílem centrální banky. Banka rovněž předpověděla, že růst maďarské ekonomiky letos dosáhne 4,5 až 5,5 procenta a napřesrok zpomalí na dvě až tři procenta.

ČNB se poprvé sešla v novém složení

Ve čtvrtek 7. července vůbec poprvé zasedla bankovní rada České národní banky v novém složení. Na zasedání rozdělila kompetence jednotlivým členům. Nový guvernér Aleš Michl povede sekci kancelář, sekci správní a samostatné odbory interního auditu a lidských zdrojů. Nová viceguvernérka Eva Zamrazilová povede sekci měnovou a samostatný odbor restrukturalizace sekce rozpočtu a účetnictví.

Zeman jmenoval Zamrazilovou viceguvernérkou ČNB

Další viceguvernér Marek Mora bude řídit sekci regulace a mezinárodní spolupráce a sekci informatiky. Člen bankovní rady Oldřich Dědek převezme kompetence v sekci peněžní a sekci řízení rizik a podpory obchodů. Další člen Tomáš Holub povede sekci licenčních a sankčních řízení, sekci statistiky a datové podpory. Karina Kubelková zastane sekci finanční stability a sekci dohledu nad finančním trhem II. Jan Frait bude řídit sekci dohledu nad finančním trhem a sekci bankovních obchodů.

I ČNB se potýká s vysokou inflací a tlakem na oslabování koruny. Situaci řeší zvyšování úrokových sazeb, které jsou aktuálně na sedmi procentech, ale i intervencemi na devizových trzích ve prospěch kurzu koruny. Aktuální cíl je, aby ten nestoupl přes 25 koruna za euro. Jaromír Gec odhadl, že intervence ČNB za květen a červen již mohly přesáhnout sedm miliard eur [cca 173,4 mld. Kč].

„Na základě dnes [7.7.] zveřejněné desetidenní bilance ČNB ze závěru června odhadujeme, že tuzemská centrální banka mohla na obranu koruny před oslabením za celý červen vynaložit zhruba pět miliard eur,“ uvedl analytik KB.

Prezident Zeman tvrdě sepsul exguvernéra Jiřího Rusnoka

Pět miliard eur je cca 124 miliard korun, přičemž již v květnu dle něj ČNB intervenovala ve prospěch kurzu koruny v objemu zhruba 2,5 miliardy eur [cca 62 mld. Kč].

„Tomu, že intervence pokračují i po obměně bankovní rady na začátku července, podle nás nasvědčují v prostředí zvýšené averze k měnám rozvíjejících se trhů nejen minimální pohyby spotového kurzu, ale i denní data o likviditě v tuzemském bankovním sektoru,“ upřesnil Jaromír Gec.

–ČTK/DNA–

Pozn. red.: Dle dnes [8.7.] zveřejněných dat v květnu na obranu koruny Česká národní banka intervenovala ve výši 3,5 miliardy eur [cca 86,7 mld. Kč].

Přehled devizových obchodů v květnu 2022 [v milionech eur]
Uzavřené spotové operace Uzavřené termínové operace Nevypořádané operace Klientské operace
-3492,000 0,000 -460,000 -266,444

[Zdroj: ČNB]

Devizové rezervy za květen a červen v souhrnu poklesly o více než pět procent. V korunách činily devizové rezervy na konci června téměř 3,74 bilionu Kč. Meziročně byly vyšší zhruba o 160 miliard korun, meziměsíčně se snížily přibližně o 123 miliard. V dolarech se devizové rezervy meziročně i meziměsíčně snížily zhruba o deset miliard na 157,1 miliardy Kč.

Stav devizových rezerv České národní banky
Ke dni V mld. USD V mld. Kč V mld. EUR
30. června 2022 157,093 3742,117 151,258
31. května 2022 167,556 3865,510 156,435
30. června 2021 167,059 3581,566 140,536

[Zdroj: ČNB]

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here