Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla oproti třem předchozím měsícům o 2,6 procenta. Čínský hrubý domácí produkt [HDP] v meziročním srovnání vzrostl o 0,4 procenta. Uvedl to čínský statistický úřad [NBS].
V prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt Číny [HDP] v meziročním srovnání zvýšil o 4,8 procenta proti růstu o čtyři procenta v předchozím čtvrtletí. Současný meziroční růst o 0,4 procenta ve druhém čtvrtletí je ale podstatně nižší, než očekávali analytici. Zároveň jde o nejnižší růst od začátku roku 2020, kdy začala pandemie covidu. Podle NBS za slabý výkon ekonomiky mohou lockdowny z dubna a května, které Čína zaváděla kvůli šíření covidu.
V posledních měsících se ale zdá, že se situace uklidnila. Čínské finanční centrum Šanghaj je bez covidu déle než dva měsíce. V Pekingu se děti vrátily do škol, kam nechodily od května. Což se odráží i na ekonomických datech. V červnu Čína potvrdila 1% zrychlení exportu z květnových 16,9 procenta na 17,9 procenta. Dovoz dle čínského celního úřadu stoupl o 5,1 procenta. Přičemž dovoz z Ruska do Číny v červnu meziročně vzrostl o 56 %.
Čínská ekonomika má problém s produktivitou
Podle ekonomů čínská ekonomika pocítí globální ochlazení ekonomiky. Sama země se pak potýká s vlastními problémy. Časy skokových růstů tak mohou vzít za své.
„Čína má problém. Produktivitu, respektive její růst. Rozvíjející se ekonomiky, jež takzvaně dohání ty vyspělé, tak rostou rychleji. Jejich růst obvykle zpomaluje s tím, jak je ekonomika blíž a blíž těm vyspělým,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Podle něj se přitom „ekonomická dohánění“ realizují prostřednictvím růstu produktivity.
„Nicméně v Číně růst produktivity zpomalil výrazně dřív ve srovnání s ostatními rozvíjejícími se ekonomikami v Asii. HDP na obyvatele v paritě kupní síly je v Číně na 28 procentech úrovně USA. Pro srovnání, Korea je na 71 procentech a ostrov, o kterém se nesmí mluvit dokonce na 90 procentech úrovně USA,“ vysvětluje Navrátil.
Čína pořádá minuty nenávisti proti H&M, Nike i dalším firmám
Podle něj v Číně „něco drhne“. A z tohoto pohledu je pak dle jeho slov Si Ťin-pching neúspěšný prezident. Argumentuje přitom tím, že růst produktivity za jeho éry patří k nejpomalejším za několik dekád.
„Pokud strana a Si není schopen přinášet růst životní úrovně, tak ztrácí relevanci = společenské napětí,“ dodává.
Čímž nepřímo odkazuje k takzvanému tradičnímu činskému „mandátu nebes“. Ten vládce historicky centrálně řízené Číny buď má, nebo nemá. Ale vždy ve chvíli, kdy o něj přijde, takzvaně ztratí tvář, je zralý na výměnu.
Čína svých cílů dosáhne, uvedl čínský prezident
Písek v soukolí si ale uvědomují i v samotné Číně. Jinak by čínský prezident Si Ťin-pching na nedávném summitu předních rozvíjejících se ekonomik BRICS nemohl uvést: „Posílíme naši podporu a ekonomická opatření, abychom minimalizovali dopady covidu a splnili cíle hospodářského a sociálního rozvoje na celý rok“.
Čínská vláda plánuje maximální nezaměstnanost 5,5 procenta ve svých velkých městech., inflaci kolem tří procent a roční výkonnost ekonomiky mezi pěti až šesti procenty.
Analytici jsou však skeptičtí. Letošní hospodářský růst Číny odhadují mezi třemi až čtyřmi procenty. Japonská banka Nomura tipuje 3,3 procenta, americká banka Goldman Sachs čtyři procenta. V tomto ohledu sehraje klíčovou roli růst v ostatních zemích. Mezinárodní měnový fond nyní ale opět srazil odhad růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta z ještě nedávných 4,4 procenta.
–DNA–
