Lidé masivně přeskupují peníze v rámci spořicích produktů

80456
penize
Foto: Pixabay.com

Lidé intenzivně hledají možnosti, jak co nejlépe zúročit volné peníze. Tlak na přesuny peněz například ze stavebního, ale i penzijního spoření zejména na spořicí účty a termínované vklady hlásí jak stavební spořitelny, tak penzijní fondy.  

Důvodem jsou rostoucí úroky na bankovních depozitních produktech. Ať už se to týká běžných účtů, spořicích účtů nebo termínovaných vkladů. Vyšší úročení banky nabízejí díky vyšší základní úrokové sazbě České národní banky [ČNB]. Ta je aktuálně na sedmi procentech. Zástupci centrální banky tvrdí, že vyšší úroky podrží zřejmě po delší dobu.

Kdybychom se spolu třeba o termínovaném vkladu bavili před dvěma roky, tak bych vám tvrdila, že termínovaný vklad je mrtvý produkt. Teď ale můžu říci, že se znovu narodil,“ říká pro FinTag.cz například šéfka retailového bankovnictví Max banky [dříve Expobank CZ, pozn. red.] Irena Jandíková.

Podle ní je to přirozené. Lidé vidí, jak se vše zdražuje, a hledají možnosti, jak peníze alespoň nějak ochránit před inflací. Aktuálně 6,11% úrok na ročním korunovém termínovaném vkladu nebo 6,01% úrok na spořicím účtu, které její banka nabízí, jsou pak podle jejích slov pro mnohé pádným argumentem. To přesto, že část z připsaného výnosu jim vezme stát v podobě 15% daně z příjmu.

„Lidé o tyto produkty mají zájem. A tak to zaznamenávají i stavební spořitelny nebo penzijní fondy,“ doplňuje Jandíková.

Skutečností je, že stavební spořitelny nyní intenzivně přidávají v nabídce svých motivačních klientských programů. Jako je uzavření smlouvy zdarma, odpuštění poplatků a podobně. A i ony zvedají úroky. Obdobně postupují penzijní fondy. Asociace penzijních společnosti ČR dokonce nedávno přímo varovala klienty penzijních fondů před zbrklým odchodem z penzijního spoření.

Ministerstvo financí plánuje nižší příspěvky na penzi

Argumentovala tím, že penzijní spoření je dlouhodobý produkt, zatímco úroky na bankovních depozitních produktech začnou klesat okamžitě poté, kdy ČNB začne s ustupující inflací snižovat základní úrokové sazby. Poukázala i na to, že s předčasným výběrem penzijního spoření lidé vrací státní příspěvek a zdaňují úlevy spojené s penzijním spořením.

Bankovní statistiky ukazují, jak lidé přesouvají peníze

Nárůst obliby spořicích účtů a termínovaných vkladů potvrzuje aktuální průzkum Garančního systému finančního trhu [GSFT]. Ten zjistil, že zatímco v roce 2017 využívalo spořicí účty 41 procent Čechů, letos už je to 65 procent.

„Spořicí účet je oblíbený finanční produkt k flexibilnímu uložení finančních prostředků. Většinou se na něj nevztahují žádné podmínky, za jakých je možné úspory vybírat. Jako je tomu třeba u termínovaných vkladů,“ komentuje výsledky průzkumu ředitelka GSFT Renata Kadlecová.

Nutno ale dodat, že jakkoli se na výběry peněz ze spořicích účtů nevztahují žádné podmínky, mnohé banky atraktivní úroky podmiňuji limity na spořicích částkách či využíváním platebních karet v různé intenzitě. Podle Kadlecové pro spořicí produkty ale hovoří další z hlediska klientů ne nepodstatný fakt.

„A co je nejdůležitější – na vklady na spořicích účtech se vztahuje zákonné pojištění vkladů. Takže v případě krachu finanční instituce získají lidé své úspory zpět, a to až do výše ekvivalentu 100 000 euro,“ dodává s tím, že v přepočtu částka aktuálně vychází na necelých 2,5 milionu korun.

Odkazuje i na další výsledky aktuálního průzkumu. Podle něj se zvýšil i počet těch, kteří využívají termínované vklady. To z šesti procent na 14 procent a o sedm procent stoupl počet uživatelů běžných účtů.

I za tím je ale třeba hledat přesun peněz na spořicí účty. Banky totiž chtějí po svých nových klientech se zájmem o spořicí či termínovaný vklad často otevření i běžného účtu. A už i na něm lidé mohou dostat atraktivní úrok. Například u zmíněné Max banky to je 4,61 procenta. Což je sice méně, než kolik celkem dá například stavební spoření, jehož zhodnocení se se státním příspěvkem pohybuje kolem šesti procent, na druhé straně ale není vázáno šestiroční lhůtou. Tedy lhůtou, po níž lidé, aby toto zhodnocení dostali, nesmějí peníze ze stavebka vybrat. Doplní-li běžný účet lidé spořicím účtem, jsou na tom samém jako ve stavebku.

Jak je to u stavebního spoření

„Stavebko jsem teď zrušila po třech letech spoření. Přišla jsem o příspěvek a zaplatila poplatky, ale i tak se mi to, myslím, vyplatí. Inflace je vysoká a nikdo neví, co se stane za šest let. Peníze jsem dala na termínovaný vklad, kde mám víceméně stejný úrok jako na stavebku,“ popisuje svoji strategii paní Eva, která vzhledem ke své profesi, v níž řeší nabídku finančních produktů denně, rozhodně nepatří k té části finančně negramotné populace.

Podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého i takové případy stavební spořitelny nyní zaznamenávají. Podle jeho slov jich je ale minimum.

„Potvrzuji, že lidé, kterým končí stavební spoření, mnohdy následně zvolí spořicí účet, kam si převedou peníze právě ze stavebka. Ale nepotvrzuji, že by lidé nějak masivně vypovídali stavebko v době spoření, protože tím by přišli o státní příspěvek. A to nikdo nechce. Pokud se toto děje, je to spíše z toho důvodu, že lidé potřebují rychle peníze, takže využijí úspory na stavebku,“ říká pro FinTag.cz. Jiří Šedivý.

Podle něj sice je stavební spoření aktuálně v ostřejší konkurenci se spořicími účty, ale stále má navrch. Tvrdí, že celkový 6% úrok [v něm je i státní příspěvek, pozn. red.] na stavebku zůstává stále atraktivnější než zhruba 5% úrok, který nyní v průměru nabízí většina tuzemských bank u spořicích účtů.

„Navíc i stavební spořitelny zvyšují úročení na zhruba 2,5 až tři procenta, zatímco v minulosti to bylo zhruba jedno procento. A to se se státním příspěvkem již vyplatí,“ říká Šedivý s tím, že mnoho lidí, kteří dokončují stavebko, v něm proto dál pokračuje.

Proč spořitelny nedají stejné peníze, co dají banky

Tajemník AČSS odpovídá i na otázku, proč, když banky dávají lidem úrok v průměru pět procent, stavební spořitelny nabízí maximálně tři: „To má své vysvětlení. Zatímco banky mohou zvyšovat a snižovat úroky na spořicích účtech z měsíce na měsíc, stavební spořitelny úrok musí kalkulovat na šest let. A tak musejí být ve své nabídce mnohem obezřetnější.“

Obezřetnější podle něj musejí být kvůli případnému poklesu inflace. Na což centrální banka okamžitě zareaguje snížením základních úrokových sazeb, od nichž se odvíjí úročení spořicích produktů. A komerční banky se vzápětí vydají stejnou cestou.

Vláda si protiřečí ve věci stavebního spoření

Přesto i on připouští, že na trhu se spořicími produktu dochází k významným posunům. To je podle něj přirozené a odpovídá to aktuální situaci definované vysokou inflací a úrokovými sazbami centrální banky.

„Avšak i stavebním spořitelnám současná situace nahrává. Úložky na stavebním spoření rostou,“ dodává.

Jeho slova potvrzuje průzkum GSFT. Podle něj aktuálně stoupl počet lidí, kteří využívají stavební spoření o jedenáct procent.

Podle čeho si lidé vybírají banku

Zajímavé v souvislosti s přesunem peněz v rámci spořicích produktů je zjištění průzkumu GSFT, podle čeho si lidé vybírají finanční instituci, do níž své peníze vloží.

„Za nejdůležitější atributy při výběru finanční instituce dotazování Češi považují pověst a důvěryhodnost dané instituce. Následuje výše poplatků a nabízená výše úroků nebo výnosů z investice. Mezi další důležité atributy patří výše rizika spojená s investicí a fakt, zda je produkt, kam člověk své peníze ukládá, pojištěn,“ vyjmenovává Renata Kadlecová.

Naopak jako méně důležité podle ní lidé označují to, zda má instituce sídlo v České republice [53 %]. Zda jsou lidé již klientem finanční instituce [42 %] a zda jim finanční instituci doporučil někdo známý nebo příbuzný [37 %].

„Z hlediska pojištění vkladů doporučujeme sledovat, zda je finanční produkt, kam lidé své peníze ukládají, pojištěn. Informace o tom získají přímo od dané finanční instituce. Ta je povinna klienta o pojištění nabízeného produktu informovat. Anebo je získají na webu Garančního systému,“ dodává Kadlecová.

Důležité je podle ní i vnímání limitu pojištění vkladů – ekvivalent 100 000 euro. Pokud mají lidé k uložení více než 100 000 euro, doporučuje částku rozdělit mezi více finančních institucí. To proto, aby se limit pojištění vkladů vztahoval na celou výši částky. Smysluplnost jejího doporučení potvrzuje nedávný krach ruské Sberbank, jejíž „likvidaci“ má právě GSFT na starosti.

–DNA–

4 KOMENTÁŘE

  1. Vklady jsou pojisteny 100 000 € už asi 20 let, jak to, že nikdy nedošlo ke zvýšení vzhledem ke kontinualnimu růstu mezd, životní úrovně, ifnlace???

    • No já bych si tipl, že za nezvyšování, tedy pokud by to nějakého politika napadlo, ho zaktualizovat, lobují samy banky. Je to nakonec pojištění a jako u každého platí, že čím kvalitnější plnění, tím vyšší pojištění. A proč by ho banky zbytečně vynakládaly. Ukrajovalo by jim to ze zisku. Ale jsem si jist, že na to časem dojde. Avšak možná by bylo efektivnější, než jim vymýšlet různé sektorové daně, jelikož si teď mastí kapsu, důkladně zrevidovat kvalitu jejich služeb a utáhnout jim citelně šrouby. Protože ta různá zlepšení by přetrvala. Neměly by totiž odvahu je později zrušit. A sektorovou daň použít jako hrozbu, kdyby se tomu nápadu moc vzpouzely.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here