Nízká nezaměstnanost v Česku je problém, ne přednost

1845
nezamestnanost
Foto: Pixabay.com

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla z březnových 3,7 procenta na 3,6 procenta. Na jedno volné pracovní místo v dubnu připadalo 0,9 uchazeče, ještě v březnu to byl jeden uchazeč. Data zveřejnil Úřad práce ČR [ÚP ČR].

Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem poklesl o 11,8 tisíce na 261,7 tisíce. Ve srovnání s dubnem 2022 byl počet vyšší o 18 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně stoupl o pět tisíc na 284,5 tisíce. Počet neobsazených pozic stále zůstává nejnižší od poloviny roku 2018.

„Co se týká nízké nezaměstnanosti, držíme si stále nejlepší postavení v Evropě. To nám dodává určité sebevědomí, že má česká ekonomika pevné základy a je schopna čelit současným výzvám. Čísla ukazují, že z hlediska nezaměstnanosti je optimistický i výhled do budoucna,“ okomentoval výsledky minstr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

Česko si tak dlouhodobě udržuje nejnižší nezaměstnanost v Evropě. I když dostupné údaje Eurostatu jsou pouze za březen, vyplývá z nich, že míra nezaměstnanosti v Česku činí 2,6 procenta. Sousední Polsko a Německo vykazují míru nezaměstnanosti 2,9 procenta. Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti hlásí Španělsko [13,3 %], Řecko [11,5 %] a Itálie [8,1 %]. Evropský průměr činil letos v březnu 6,1 procenta.

Nízká nezaměstnanost je problém, shodují se ekonomové

I když politici nízkou nezaměstnanost v Česku chválí, ekonomové na ni dlouhodobě nabízejí docela jiný pohled. Upozorňují i na to, že klesající nezaměstnanost neodpovídá kondici české ekonomiky. Ta byla celé druhé loňské pololetí v recesi. A i v prvním letošním čtvrtletí se pohybovala na její hraně, když vzrostla o pouhých 0,1 procenta.

„Takto nízká nezaměstnanost je stále nezdravá. Ekonomika by potřebovala nezaměstnanost alespoň o jeden procentní bod vyšší,“ míní hlavní ekonom skupiny CFG Vladimír Pikora.

A říká proč: „Ta stávající totiž ukazuje, že je po zaměstnancích obrovský hlad. To vytváří tlak na růst mezd. Což zase roztáčí inflační spirálu. V boji s inflací by tedy potřebovala ekonomika nezaměstnanost vyšší.“

Obdobně situaci hodnotí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Vývoj na trhu práce nabízí podle jeho slov „alarmující signály” pro Českou národní banku.

Silná vyjednávací pozice zaměstnanců totiž pravděpodobně povede k dalšímu tlaku na růst mezd. Návrat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli se tedy jeví jako čím dál obtížnější,“ tvrdí.

Česko je ve slepé uličce, ukázal střet Michla s Fialou

Jsou tu podle něj další vyplývající problémy. Nízká nezaměstnanost se negativně projevuje v tom, že si zaměstnavatelé nemohou vybírat mezi uchazeči o pracovní místa.

„Když na pohovor přijde jen jeden kandidát a firma nutně nového zaměstnance potřebuje, nemůže si příliš vybírat. To se pak negativně projevuje v produktivitě práce. Neberou se ti nejlepší, ale ti, kteří zrovna jsou,“ vysvětluje.

A ani tím negativa tuzemského trhu práce nekončí. U 71,7 procenta z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním nebo nižším vzděláním. Ekonomika tedy volá po imigrantech, kteří by tyto pozice obsadili.

„Bohužel tyto pozice nejsou tím, co moderní ekonomika potřebuje. Potřebujeme vyšší přidanou hodnotu. Musíme změnit strukturu ekonomiky od skladů a montoven ke službám, protože na nich stojí budoucnost,“ vysvětluje Vladimír Pikora.

Trh práce v dubnu podrobně

Zvláštní fakt je i to, že situace na trhu práce se nehorší ani přes příliv pracovníků z Ukrajiny. Těch u nás v březnu [údaje za duben ještě nebyly zveřejněny] podle evidence úřadů práce bylo zaměstnáno 261 tisíc, to ve srovnání se 186 tisíci ve stejném období roku 2021.

Ale ani tak skvělá nezaměstnanost, jakou hlásí Česká republika, není bezchybná. V Česku jsou okresy, kde je nezaměstnanost dlouhodobě vysoko nad průměrem. ÚP ČR uvádí, že ze srovnání jednotlivých okresů vychází tradičně nejhůře Karviná s mírou nezaměstnanosti 8,3 procenta. Za ní následuje Most [7,0 %] a Chomutov [6,4 %]. Na jedno volné pracovní místo připadá v okresech Karviná 10,8 pracovníka, v Bruntále 5,4 pracovníka a v Mostu 4,8 pracovníka.

Naopak nejnižší čísla hlásí tradičně Praha-východ [1,5 %], Pelhřimov [1,6 %] a Praha-západ [1,7 %]. V Praze-východ připadá na jedno pracovní místo 0,2 pracovníka, v Mladé Boleslavi 0,3 pracovníka a stejně tak v okrese Praha-západ.

Trh práce: Mladí se přeceňují a staří mají zatuhlou mysl

Změny trendu na tuzemském trhu práce ekonomové nečekají ani v blízké budoucnosti. Naopak dlouhodobě napjatý trh práce ještě nejspíš přidá na své „zabetonovanosti“. Podíl nezaměstnaných díky dalšímu nástupu sezonních prací ve stavebnictví a zemědělství a očekávanému dalšímu růstu ekonomiky letos zřejmě stoupne jen nepatrně.

–DNA–

3 KOMENTÁŘE

  1. Já bych to tak dramaticky neviděl. Bohatství lidí a státu, tedy hodnoty potřebné k životu, vznikají z práce lidí a práce strojů lidmi vymyšlených. Takže čím víc lidí dělá, tím lépe. Spíše bych viděl jako závažný problém v tom, že zaměstnanci této skutečnosti přes odbory řádně nevyužívají k většímu tlaku na růst mezd. Dle mého názoru je nízká nezaměstnanost důsledkem toho, jak zahraniční, hlavně německé, firmy racionalizují, tedy snižují náklady, takže rozvíjejí výrobu za hranicemi, kde jim ty hodnoty lidé s podobnými schopnostmi a vzděláním udělají za hrst rýže. Následkem toho tlaku na růst mezd by bylo, že to vzdají ti čeští podnikatelé, kteří rádi mizerně zaplacené zahraniční zakázky berou a pak směrem ke vládě kňučí, že potřebují pracovníky ze zahraničí, protože aby se vlezli do požadované konečné ceny výrobku, tak mohou platit skutečně jen tou hrstí rýže za den. Tím se spláchnou dvě věci najednou. Vzrostou mzdy směrem k těm západním a zvýší se nezaměstnanost, jak po tom volají ekonomové. Inflaci bych zase tak moc neřešil, protože tou globalizací a hlavně jednotným trhem EU, mohou ceny vzrůst jen zhruba na úroveň, jaká je na západ od našich hranic. Jak prosté, že?

  2. Bohužel si nikdo zadarmo dělat dovolit nemůže. Pokud mu nabízená mzda nepokryje ani nájem a základní životní potřeby ,tak tady ani cizinec za hrst rýže makat nebude , když ten samý cizinec může dělat v Německu za trojnásobek

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here