Slovenský HDP roste. Slováci zvládají využít zdroje EU

538
slovensky
Foto: Pixabay.com

Slovenský hrubý domácí produkt [HDP] v letošním prvním čtvrtletí stoupl meziročně o jedno procento, mezičtvrtletně o 0,3 procenta. To je o 0,1 procenta lepší mezičtvrtletní a meziroční výsledek, než původně uvedl slovenský statistický úřad.

Pro srovnání: Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí stagnovala [0,0 %] a meziročně klesla o 0,4 procenta. I přes korekci růstu slovenského HDP směrem nahoru rostla slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí nejpomaleji za poslední dva roky. Ještě ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku rostla o 1,2 procenta. Stejný výsledek dosáhla i ve třetím loňském čtvrtletí. Loni přidala 1,7 procenta, předloni 4,9 procenta.

Slovenský HDP ve stálých cenách [kvartálně v %]

[Zdroj: ŠSSR]

Za relativně solidním letošním výsledkem slovenské ekonomiky podle analytiků stojí lepší výsledky zahraničního obchodu a větší objem investic. Dolů HDP naopak táhne pokles spotřeby domácností kvůli vysoké inflaci. Slovenské ministerstvo financí letošní růst HDP odhaduje na 1,3 a 1,5 procenta. To je o 0,7 procenta více než odhadovalo na začátku roku. Odhad zvýšilo i kvůli pozitivnímu vývoji čerpání peněz z evropských fondů.

V této oblasti Česká republika prozatím ale zaostává, což negativně ovlivňuje i vývoj deficitu státního rozpočtu. To přesto, že premiér Petr Fiala [ODS] slibuje, že situace se zlepší v druhé polovině roku. A dodržení letos plánovaného schodku ve výši 295 miliard korun při aktuálním schodku 271,4 miliardy korun podle něj není nemožné.

Slovensko má nejvyšší inflaci v eurozóně

„Slovenská ekonomika si i na začátku roku udržela mírný růst. Na začátku roku ji táhly automobilky, ale brzdila ji nízká spotřeba,“ uvedl analytik UniCredit Bank Ľubomír Koršňák.

Podle něj hrubá přidaná hodnota v sektoru výroby dopravních prostředků ve stálých cenách v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o necelých 34 procent. Naopak se podle něj nedařilo potravinářům, elektrotechnickému a chemickému průmyslu. Propady vykázaly administrativní služby a oblast nemovitostí.

„Indikátory sentimentu naznačují, že si ekonomika udrží růst i v příštích měsících. Jeho akceleraci ale nadále zabrání slábnoucí spotřeba,“ upřesnil Koršňák.

Průměrná měsíční mzda na Slovensku v prvním letošním čtvrtletí po zohlednění inflace reálně meziročně klesla o 4,9 procenta. Na konci loňského roku poklesla o 7,6 procenta. V nominálním vyjádření o 9,5 procenta vzrostla a dosáhla 1 327 eur [cca 31 264 Kč].

Mzdově-inflační spirála je nesmysl, ukázal další pokles reálné mzdy

Inflace na Slovensku patří k nejvyšším v eurozóně. Letos v květnu činila 12,3 procenta. Stejně vysokou inflaci mělo Lotyšsko. Lotyšsko a Slovensko mělo v květnu vůbec nevyšší inflaci v zemích eurozóny. Doplňme, že inflace v Česku v dubnu činila 12,7 procenta.

Slovenský hrubý domácí produkt a jeho vývoj

Ekonomové spoléhají na to, že slovenské ekonomice v následujících měsících pomohou státní investice. Z velké části financované právě ze zdrojů Evropské unie. V kondici se podle nich udrží i slovenský automobilový průmysl.

„Vyšší veřejné investice by mohly více než plně vykompenzovat slábnoucí spotřebu domácností i investice podniků,“ říká Koršňák.

Přesto očekává, že letošní růst slovenského HDP klesne z 1,7 procenta loni na jedno procento letos. Oživení ekonomiky očekává v závěru letošního roku. Ozývají se ale i optimističtější hlasy. Analytik Slovenské spořitelny Michal Horňák má za to, že slovenský HDP letos vzroste o 1,5 procenta.

„Odhadovaný letošní růst na úrovni 1,5 procenta se stále ukazuje jako realistický scénář,“ říká analytik.

I podle něj o dalším vývoji HDP rozhodnou poslední měsíce letošního roku. To hlavně proto, že dojde k akumulaci zdrojů z Evropské unie.

„Schopnost Slovenska je využít zásadně ovlivní vývoj v příštím roce. Tak jako tak evropské finanční zdroje vnímáme jako hlavní zdroj ekonomického růstu v letošním roce,“ dodal.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here