Proč jsou potraviny v Evropě tak drahé, diví se v Americe

9708
potraviny
Foto: Pixabay.com

„Pokles cen potravin v Evropě je nepravděpodobný, pravděpodobné je pouze snížení tempa jejich růstu v druhé polovině tohoto roku,“ píše v článku o tom, proč potraviny v EU zdražují více než v USA, The New York Times [NYT].

Článek Why Are Food Prices So High in Europe? pro NYT připravil jeho londýnský zpravodaj Eshe Nelson. A začíná vůbec jednou z nejzákladnějších potravin ve Velké Británii – bílým toastovým chlebem. Ten letos v březnu stál 1,39 libry [cca 38 Kč] a meziročně tak podražil o 28 procent.

Ceny potravin ale rostou i v dalších evropských zemích. Například v Itálii cena špaget a ostatních těstovin, základních položek italského jídelníčku, stoupla za poslední rok téměř o 17 procent. Italská vláda kvůli jejich cenám dokonce krizově zasedala. V Německu, jehož ekonomika platí v Evropě za nejsilnější, vzrostla cena sýra o téměř 40 procent a brambory stojí o 14 procent více než před rokem. V Česku ministr zemědělství zase bojuje s obchodníky kvůli cenám cukru, který loni od září do prosince zdražil o 77 procent.

„Pro srovnání, ceny potravin v USA v posledním roce v průměru stouply o 7,7 procenta,“ uvádí Eshe Nelson a do protikladu staví evropskou statistiku.

V Evropské unii vzrostly za dvanáct měsíců maloobchodní ceny potravin v průměru téměř o 17 procent. Což je nejvyšší růst za posledních 25 let. Nejhorší situace podle něj v porovnání západních zemí panuje v Británii. Cena potravin a nealkoholických nápojů tam vzrostla ročním tempem o 19 procent. Čímž inflace u cen potravin v zemi trhla rekord za posledních 45 let.

[Pozn. red.: Inflace v USA letos v dubnu zpomalila na 4,9 procenta z březnových pěti procent. Míra inflace tím klesla desátý měsíc za sebou. A dostala se nejníže za dva roky.]

Proč jsou potraviny v Evropě tak drahé, ptá se NYT

Londýnský zpravodaj NYT uvádí, že přetrvávající růst cen potravin trápí nízkopříjmové domácnosti a znepokojuje evropské politiky. Pokládá si tak logickou otázku. Proč ceny potravin v Evropě rychle stouply a proč se nadále udržují na vysoké úrovni. Otázka je podle něj o to více znepokojující kvůli tomu, že v posledních měsících výrazně klesly náklady na energie. A kvůli tomu, že od loňského února a března, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu a ceny zemědělských komodit dosáhly cenových rekordů, jsou dnes tytéž ceny výrazně níže.

Šetření vysokých cen potravin nic nepřineslo. Kde je problém?

Zpravodaj amerického listu do protikladu staví rostoucí náklady. Spolu s vyššími cenami energií to jsou podle něj rostoucí evropské mzdy a platy v důsledku vysoké inflace. A jsou to i vyšší náklady na obalové materiály, zpracování, skladování a dopravu potravin. Problém jsou – opět v důsledku vysoké inflace – úrokové sazby centrálních bank, které podvazují růst ekonomiky a firmám zdražují úvěry. Nelson zmiňuje i podezření na šroubování marží v celém „potravinovém řetězci“.

Stojí za zdražováním chamtivost?

Takzvané inflaci z nenasytnosti, greedflation, věnuje ve svém článku zvýšenou pozornost. Podle něj stoupá podezření spotřebitelů, odborů, úřadů i některých ekonomů, že k inflaci přispívají výrobci a obchodníci neúměrným zvyšováním cen nad jejich náklady. Odvolává se na Evropskou centrální banku [ECB], která na konci loňska poukázala, že jsou to i vysoké korporátní zisky, které přispívají k růstu inflace. Nutno dodat, že ECB již ale neuvedla, ve kterých sektorech konkrétně tyto zisky rostly nejvíce.

Proti výrobcům a obchodníkům v oblasti potravin se vyslovují i někteří ekonomové. Eshe Nelson cituje hlavního ekonoma německé pojišťovny Allianz Ludovice Subrana. Podle něj totiž stojí za růstem cen potravin v Evropě touha po vyšším zisku.

„Část inflace cen potravin prostě jinak vysvětlit nelze,“ říká Subran.

Nelson pak jmenuje několik příkladů. Jedním z nich je ten, že švýcarský gigant, firma Nestlé, v dubnu oznámil, že jeho letošní zisk bude stejně vysoký jako loni. To znamená, že vzroste o 17 procent. Jedním dechem ohlásil i další zvýšení cen v prvním čtvrtletí o deset procent. A je tu další čerstvý příklad. Výrobce sladkostí Haribo zase rozvázal spolupráci s německým řetězcem Lidl, protože Lidl odmítl prodávat jeho výrobky za vyšší ceny, jež si určil.

Oxfam: Covid i válku korporace zneužily pro zvyšování cen

I když mnozí ekonomové připouštějí, že po pandemii covidu část výrobců a obchodníků skutečně zdražila víc [obdoba tzv. válečné inflace, pozn. red.], než musela, dodávají, že dobu pocovidovou dávno vystřídala „doba válečná“. Proto mnozí z nich odmítají, že za zdražováním potravin v Evropě stojí „jen“ zneužití situace.

Za růst cen potravin mohou hlavně energie

Jedním z nich je Michael Saunders, ekonom Oxford Economies a bývalý člen bankovní rady Bank of England [BoE]. Ten odmítá názor, že inflace z nenasytnosti je viníkem vysokých cen potravin v Evropě. Hlavním důvodem zdražování potravin jsou podle něj vyšší ceny energií a ostatních komodit.

„Spíše než by vzrostl celkový zisk britských nefinančních společností, kromě energetického, ropného a plynařského průmyslu, loni klesl,“ argumentuje.

Vládní stropy cen energií jsou vysoko, ale smysl mají

Odvolal se i na britského regulátora hospodářské soutěže, který uvedl, že neshledal v potravinářském sektoru důkazy o existenci kartelové dohody. Ke stejnému závěru dospěl i český antimonopolní úřad. A stejný závěr učinily všechny evropské antimonopolní úřady, které se snažily přijít vysokým cenám potravin na kloub.

Podle britského ekonoma z Oxfordu spočívá základní problém vysokých cen potravin ve válce na Ukrajině. Kvůli ní vzrostly ceny energií, protože EU musela nahradit ruský plyn dodávkami z jiných zdrojů. Což výrazně přispělo ke zvýšení cen produkce potravin, jejich dopravy a skladování, tvrdí.

Potraviny a další vývoj

Ludovic Subran je toho názoru, že ceny potravin v následujících měsících opět klesnou. Argumentuje zlevněním energií. Maloobchodníci ale varují, že uplyne dlouhá doba, možná i rok, než zlevnění výrazně pocítí zákazníci. To kvůli tomu, že kontrakty na dodávky energií mnozí podepsali před několika měsíci, kdy ještě platily vysoké ceny. To si myslí i guvernér BoE Andrew Bailey.

„Zdá se, že to bude trvat delší dobu, než se to projeví v cenách potravin a než jsme očekávali,“ říká.

Válka na Ukrajině zdraží potraviny i v příštím roce

Do té doby tak zůstanou podle autora The New York Times Evropané svědky podstatně rychlejšího růstu cen za potraviny, než jaké se odehrálo ve Spojených státech. To přesto, že některé vlády napříč kontinentem intervenují ve prospěch zastropování cen základních potravin, případně nižšími daněmi. Což platí i pro českou vládu, která ve svém úsporném balíčku snížila daň z přidané hodnoty [DPH] z 15 na 12 procent. Přehnaná vděčnost však není namístě, protože i přes toto snížení má Česko i nadále jednu z nejvyšších sazeb DPH na potraviny v EU. Pro Čechy tak platí to, co konstatuje Eshe Nelson v případě celé Evropy. Totiž, že mnohá vládní opatření některým spotřebitelům skutečně mohou pomoci, vcelku Evropany ale uspokojit nemohou.

Michal Achremenko

3 KOMENTÁŘE

  1. Na všech ekonomických školách se učí, že nejdůležitějším úkolem firem je maximalizace zisku. Tedy hlavní činností těch firem je hledat co nejvyšší možnou cenu, kterou ještě zákazník zaplatí. Je to samozřejmě velmi účinné u „zboží“, které musíme kupovat a nelze ho nahradit (energie, potraviny, voda, poplatky dané zákonem jako DPH nebo daň na paliva,…). Až společnost postaví na první místo jné hodnoty než peníze (zisk), může dojít ke změně. Do té doby budou všichni ždímaní (nově za pomoci umělé inteligence) tolik kolik vydrží (někteří to nevydrží, ale to ty firmy nezajímá = hledá se optimální počet zákazníků co ty ceny akceptují).

  2. Několik let jsem žila v USA a vím, že něco jako je u nás DPH nemají. Každý stát má svou místní daň (local tax), která slouží pro potřeby toho, kdo ji vybírá. Federálně se bere pouze daň z příjmu. Žádné velké přerozdělování jako u nás tam není. Tato místní daň se účtuje při nákupu a připočítává se k výsledné ceně. Pohybuje se v rozmezí cca 6-9% dle rozhodnutí daného státu. Pouze ceny pohonných hmot jsou uvedené včetně daně. Základní potraviny jsou dokonce bez daně. Možná i tohle způsobuje, že ceny potravin a tím i jejich růst je v USA nižší než v Evropě. V době mého pobytu v USA (2001-2010) byla na Floridě minimální mzda cca 900 dolarů měsíčně a na jídlo člověk potřeboval zhruba 25-30% této částky. Zkuste si to přepočítat, zda by se u nás do tohoto limitu člověk vešel… Přeji hezký den všem.

    • …já bych s takovými výzvami byl opatrnější – záleží především na konkrétních podmínkách! Protože bez ohledu na ně bych vám měl odpovědět že ‚v pohobě a ještě 3x tolik ušetřím!‘ (z důchodu 16tis mám výdaje na potraviny cca 1500 KIč měsíčně plus další 1000 Kč na baštu pro hafana… návštěvu kamarádovy cukrárny 4x měsíčně do toho nepočítám.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here