Evropská komise minulý týden zveřejnila návrh obchodní doktríny, jež minimalizuje možnosti, aby Čína ovlivňovala evropskou ekonomiku. Dále brání firmám z EU, aby do Číny vyvážely strategické technologie, které by zneužila.
Uvádí to list The New York Times [NYT] v článku “E. U. Takes Aim at China in Proposed Economic Strategy“. Podle něj se tato evropská strategie teprve rodí. Už ale ukazuje, jakým způsobem Evropská unie společným postupem podpoří Spojené státy, které omezují přístup Číny na citlivé trhy a k průmyslovým tajemstvím. Rovněž odráží rostoucí znepokojení ze sbližování Pekingu a Moskvy.
Brusel oznámil tyto záměry v minulém týdnu. Ten byl ve znamení diskuzí o evropsko-čínských vztazích. Čínský premiér Li Čchiang navštívil Německo, kde se setkal s kancléřem Olafem Scholzem a představiteli průmyslu. Následně odjel na návštěvu Francie. Do Číny zase dorazil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Tato iniciativa podle NYT rovněž ilustruje jak se Evropská unie, jedna z největších světových ekonomik a klíčový obchodní partner Číny i Spojených států, pokouší omezit svoji ekonomickou závislost na Pekingu a vyhnout se přitom přerušení obchodních styků, jako se Evropa odřízla od Ruska v důsledku jeho vpádu na Ukrajinu.
Co vymyslela Evropská komise
Evropská komise [EK] ve svém 14stránkovém dokumentu uvádí, že špatná koordinace mezi členskými státy a nedostatečná obchodní pravidla mohou ohrozit některé evropské země a jejich firmy.
„Více než jindy je naše národní bezpečnost vázána na naši schopnost dosáhnout ekonomické bezpečnosti a odolnosti,“ píše v dokumentu Komise.
Strategie Čínu jako takovou stejně jako žádnou jinou zemi nezmiňuje, ale spíše se odvolává na „zájmové skupiny, které využívají civilně-vojenskou strategii.“
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, ve svém komentáři pro tisk uvedla, že tato politika je „geograficky neurčitá“. A tak nemíří ani na revizi spolupráce unijního bloku s hospodářskými velmocemi.
„Spíše se zaměřujeme na sektor citlivých technologií. A zde si chceme být jistí bezpečností vojenských kapacit před některými zeměmi,“ vysvětlila.
Jde jednoznačně o Čínu ve vztahu k EU
Evropští diplomaté avšak neskrývají názor, že tato navržená ekonomická strategie se zjevně Číny týká. Uvádějí, že Komisi čekají ještě měsíce debat, než realizuje první kroky vedoucí k ochraně ekonomických zájmů před narušováním unijní bezpečnosti.
Diplomaté ale tvrdí, že největší unijní ekonomiky – Německo, Francie, Itálie a Holandsko – nejsou vzhledem k jejich hospodářským stykům s Čínou příliš nakloněny bruselskému opatření. Což by mohlo vést k zamítnutí návrhu Komise.
Jednání čínských představitelů v Německu ukázalo jeho závislost na Číně, poznamenává NYT. Přímo na ní závisí více než milion pracovních míst v SRN. A polovina německých výrobců spoléhá na dodávky součástek z Číny. Po skončení jednání sice následovalo setkání s tiskem, na němž se přečetlo prohlášení, ale bez možnosti klást otázky.
„Přímý dialog, osobní jednání a výměna názorů, to vše je ještě mnohem důležitější než obvykle v tomto čase naplněném globálními výzvami a krizemi,“ uvedl kancléř Scholz, když se vyhnul ožehavým tématům a místo toho převedl pozornost na klima a zelenou energii.
„Nemáme zájem Čínu ekonomicky izolovat,“ řekl Scholz, aniž by zmínil nutnost omezit rizika vyplývající ze vztahů s ní.
Čínský premiér Li Čchiang se k tématu později ještě vrátil ve vyjádření pro tiskovou agenturu DPA: „Zavádění diskriminačních opatření z důvodu omezení rizika. Bránit jiným zemím nebo je vylučovat. To vše je v rozporu s tržními principy, pravidly svobodné konkurence a pravidly Světové obchodní organizace.“
Co stojí v návrhu EU
Návrh ekonomické bezpečnosti EK uvádí, že by unie měla potenciálně nebezpečné země a jejich společnosti držet dál od kritické infrastruktury. Jako jsou přístavy a produktovody. Také navrhuje zákaz společnostem z Evropské unie vývoz high-tech výrobků používaných pro vojenské využití.
Dokument chce zajistit, aby dodavatelské řetězce bezpečnostně citlivého zboží nezávisely na těchto zemích. Zároveň chrání před “uniky” evropských technologií využívaných pro umělou inteligenci, výrobu čipů nebo biotechnologii.
EK již vypracovala sadu pravidel, která odpovídají takovým požadavkům. Také už uvedla, že potřebuje lepší a přísnější pravidla, která se stanou standardem pro všech 27 zemí EU. Komise podle dokumentu usiluje, aby se žádný případný narušitel nedostal do unie zadními vrátky a neohrozil evropskou bezpečnost.
„Nutnost rychlejší a koordinovanější akce na úrovni Evropské unie v oblasti kontroly vývozu je urgentní,“ uvádí návrh Komise.
„Nekoordinované rozšiřování kontroly v jednotlivých státech EU by mohlo vést ke vzniku skulin,” dodává.
Některé evropské země už proto omezily obchodní vztahy s Čínou. Například Holandsko letos zakázalo firmě ASML z bezpečnostních důvodů vyvážet technologii na výrobu čipů.
Unie rovněž zvažuje sankce na čínské firmy, které Rusku dodávají čipy používané ve zbraních nasazených proti Ukrajině.
Michal Achremenko
Když dva dělají totéž (USA a EU), není to totéž. Mám obavy, že když začne s Čínou něco dělat EU, tak aby to na rozdíl od USA nakonec neskončilo tak, že to, co se proti Číně udělá, bude jen to, aby ji Čína levnými dovozy neházela vidle do jejích zelených plánů. Ale to, co by EU proti ní řešit měla a co problémem opravdu je, se nějak obejde vzletnými řečmi. Nakonec jak se v článku píše: („Přímý dialog, osobní jednání a výměna názorů, to vše je ještě mnohem důležitější než obvykle v tomto čase naplněném globálními výzvami a krizemi,“ uvedl kancléř Scholz, když se vyhnul ožehavým tématům a místo toho převedl pozornost na klima a zelenou energii.) Jeví se mně, že to ještě nezačalo a už se to vyvíjí podle rčení, že když to chodí jako kachna, když to kváká jako (zelená) kachna a když to i vypadá jako kachna, tak to kachna taky je.