Spojené státy a Čína slibují stabilizaci vzájemných vztahů

381
Cina
Americký ministr zahraničí Antony Blinken a čínský prezident Si Ťin-pching. / Foto: Xinhua/Li Xueren

Spojené státy a Čína se zavázaly stabilizovat narušené vztahy. Stalo se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který se v pondělí [19.6.] setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

O setkání referuje agentura AP. Ta uvádí, že kromě ochoty jednat chyběly náznaky, že by obě strany výrazně slevily ze svých pozic v tématech, v nichž se rozcházejí. K nim patří vzájemný obchod, otázka Tchaj-wanu, lidská práva v Číně a v Hongkongu, čínská vojenská přítomnost v Jihočínském moři nebo neutrální pozice Číny v ruské válce na Ukrajině.

Přesto jednání přineslo ovoce. Čínský prezident Si na setkání s Blinkenem vyjádřil potěšení nad výsledky předcházejících jednání mezi čínskými a americkými diplomaty. Uvedl, že obě země souhlasí se zahájením programu porozumění, na kterém se Si a prezident Joe Biden dohodli na loňském setkání na Bali.

„Čínská strana svoji pozici vyjasnila a obě strany se dohodly na pokračování výsledků jednání na Bali,“ řekl čínský prezident.

Vzájemnou agendu v minulých měsících ohrozilo únorové sestřelení čínského průzkumného balonu. Dále pak vystupňovaná vojenská aktivita Číny v Tchajwanském průlivu a Jihočínském moři. Jako problematické se jeví i produkce a pašování opiátových léků do USA a otázka lidských práv v Číně. Přesto prezident Si uvedl, že to nejhorší mezi oběma zeměmi by se mohlo dát překonat.

„Obě strany dosáhly pokroku a dohody v některých specifických oblastech. To je velmi dobré,“ uvedl podle záznamu uvolněného americkým ministerstvem vnitra.

Ochotu k jednání dokládá i další z jeho vět: „Doufám, že během návštěvy, pane ministře, přijdete s pozitivními příspěvky ke stabilizaci čínsko-amerických vztahů.“

Spojené státy a jejich pozice

I přes svůj pobyt v Číně Blinken a ostatní američtí činitelé bagatelizovali naděje na podstatnější zlom ve většině citlivých záležitostí, kterým čelí dvě největší ekonomiky světa. Avšak i zdůraznili význam navázání a udržování dobrých vztahů mezi oběma zeměmi.

„Spojené státy a Čína mají závazek a povinnost udržovat své vztahy,“ uvedl ministr Blinken v projevu k čínskému prezidentovi během pětatřicetiminutového setkáni.

A dodal: „Spojené státy se k tomu zavazují. Je to v zájmu Spojených států a rovněž i v zájmu Číny a konečně i v zájmu celého světa.“

Blinken je nejvyšší americký představitel, který od nástupu Joe Bidena do prezidentské funkce navštívil Čínu. A první ministr za poledních pět let. Jeho návštěva směřuje k otevření dalšího kola návštěv amerických a čínských činitelů. Spekuluje se i o setkání čínského a amerického prezidenta během příštích měsíců.

Svá předchozí jednání s čínskými diplomaty popsal Blinken jako „otevřená a konstruktivní.“ Před schůzkou s čínským prezidentem jednal tři hodiny s čínským vrcholným diplomatem Wang Iem. Wang I v letech 2013 až 2022 působil jako čínský ministr zahraničních věcí. Od letošního ledna vykonává funkci ředitele kanceláře Komise pro zahraniční věci Ústředního výboru Komunistické strany Číny.

V prvním kole nedělního setkání s čínskými představiteli Blinken jednal téměř šest hodin s čínským ministrem zahraničních věcí Čchingem Kangem. Po něm se obě země dohodly na pokračování jednání na nejvyšší úrovni. Zřejmě však bez výsledků v případě zmiňovaných sporných otázek.

Fentanyl si v USA vyžádal další oběť. Mexiko žádá o pomoc Čínu

Podle dostupných informací Blinken tlačil na Čínu, aby propustila uvězněné americké občany a podnikla opatření k omezení výroby a vývozu fentanylu, který se prodává v USA

Jaká je čínská pozice

Čínský ministr zahraničních věcí Čchin Kang v prohlášení uvedl, že se Blinkenova návštěva „kryje s kritickým okamžikem čínsko-amerických vztahů“.

„Je nezbytné volit mezi dialogem a konfrontací a spoluprací a konfliktem,“ zdůraznil.

USA přesto obvinil z „chybného chápání Číny, což vedlo k nesprávné politice vůči ní“. I to podle něj způsobilo „ochlazení“ vzájemných vztahů. Což podle něj znamená, že USA mají odpovědnost za „prudký pokles čínsko-amerických vztahů”.

Wang I požádal, „aby USA zastavily zdůrazňování čínského nebezpečí“. Požádal rovněž o zrušení podle jeho názoru nezákonné jednostranné sankce vůči Číně. Jimiž USA ohrožují čínský technologický rozvoj. USA by podle jeho slov měly upustit od vměšování se do vnitřních čínských záležitostí.

Přesto Wang I a Čchin Kang přijali od Blinkena pozvání k návštěvě Washingtonu. To je podle nich o to cennější, když se „čínsko-americké vztahy nalézají na nejnižší úrovni od té doby, co byly navázány.“

Předcházení konfliktu je v zájmu obou zemí

To, že čínsko-americké vztahy se nacházejí na „nejnižší úrovni od té doby, co byly navázány“, si ostatně myslí i američtí činitelé. Americké ministerstvo zahraniční zdůraznilo důležitost konkurenceschopnosti mezi Čínou a USA. Také ale uvedlo, že jen otevřené komunikační linky zajistí, aby tato konkurenceschopnost nepřerostla v konflikt.

Podle agentury AP vzájemné schůze představitelů USA a Číny bránil nezájem čínských představitelů. Americký prezident Biden přístup označil jako hlavní problém ve znovunastartování a udržování kontaktů na nejvyšší úrovni. Zároveň vyjádřil naději, že se s čínským prezidentem osobně setká, aby společně vyřešili spory, které obě země rozdělují.

Od zrušení únorové cesty Blinkena do Číny už proběhlo několik setkání na vysoké úrovni. Šéf CIA William Burns navštívil Čínu v květnu a čínský ministr obchodu navštívil USA. Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan se setkal v květnu ve Vídni s čínským poradcem Wangem Iem.

Si naznačil vůli napětí snižovat a na pátečním setkání se spoluzakladatelem Microsoftu Bill Gatesem uvedl, že USA a Čína mohou spolupracovat na „přínosech pro obě země.“

USA se diví Evropě, když větší hrozba pro ni je Rusko než Čína

Na druhé straně podle agentury AP výsledky schůzek poznamenalo vzájemné obviňování v otázce Tchaj-wanu, situací v Indo-Tichomoří a odmítnutí Číny odsoudit Rusko za jeho válku proti Ukrajině. Dále pak podezření Washingtonu, že Peking hodlá posílit své sledovací kapacity, a to i na Kubě. A také to, že počátkem června čínský ministr obrany rázně odmítl požadavek amerického ministra obrany Lloyda Austina na setkání při příležitosti bezpečnostní konference v Singapuru.

Michal Achremenko

2 KOMENTÁŘE

  1. Jsou to složitá jednání, která nemohou přinést zásadní obrat ve vzájemných vztazích. USA nejsou solventni a nechce se jim platit dluhy a Čína má své zkusenosti z dob kolonialismu. Jde to zjednodušit, čínský komunista vymáhá dluhy na stryckovi Samovi, který je insolventni. Česko se opět nějak priblble mota okolo Tchai-wan, zdravý rozum říká, poděkovat a
    odejít. Těžko se hleda USA nějaký spojenec, který by nesl tíhu konfliktu s Čínou. Na Ukrajine je to konflikt s Ruskem. Německo již tuší hospodářskou krizi, rusky plyn nejde nahradit bez propadu ekonomiky. A tak se motame v kruhu, který se snaží USA limitovat. Neřešitelné.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here