Státní rozpočet v červnu srazil deficit na 215,4 miliardy korun. Jde o snížení schodku z května o 56 miliard korun [271,4 mld. Kč]. Ke snížení schodku státního rozpočtu přispělo inkaso daně z příjmů právnických osob ve výši 67,9 mld. korun.
Informaci zveřejnilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Podle něj po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek stejných 251,4 miliardy korun. Právě i příjmy z EU zlepšily spolu s inkasem daně z příjmů právnických osob hospodaření státního rozpočtu. Ty dosáhly 47,3 miliardy korun. Z toho 44,5 miliardy bylo do rozpočtu zapojeno z Národního plánu obnovy. Ten dosud znamenal pro rozpočet pouze výdaje na předfinancování projektů. Naopak za meziročním zhoršením salda o 32,4 miliardy korun stál především nárůst výdajů:
- V sociální oblasti: +69,2 mld. Kč.
- Pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií: +44,4 mld. Kč.
- Obsluha státního dluhu: +14,5 mld. Kč.
- Investice: +11,0 mld. Kč.
„Růst daňového inkasa byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 12,8 miliardy korun z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků je naplánována až v září a následně v prosinci,“ uvádí ve zprávě MF ČR.
Co říká ministr financí Zbyněk Stanjura
„Červnové hospodaření rozpočtu přineslo oproti tradičně slabému květnu výrazné zlepšení o rovných 56 miliard korun. […] Potvrdil se předpoklad z předchozích měsíců, že vývoj plnění rozpočtu není lineární a výrazně jej ovlivňují skokové platby,“ okomentoval výsledky ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Příkladem dal ještě v srpnu mimořádně vysokou dividendu skupiny ČEZ, v září splatnost záloh na windfall tax za první tři čtvrtletí letošního roku.
„S premiérem Fialou jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za letošní rok,“ dodal.
Šetření se odkládá: Platy státních zaměstnanců vláda nesníží
Premiér Petr Fiala [ODS] uvedl: „Pokles schodku o 56 miliard je bezesporu dobrou zprávou. Pokles schodku jsme očekávali, nicméně vláda zůstává dál obezřetná. A nic se nemění ani na potřebě šetřit a hlídat všechny výdaje.”
Cílem kabinetu podle něj je, aby se na konci roku deficit co nejméně odchýlil od schváleného rozpočtu. Ten počítá se schodkem 295 miliard korun. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda očekává, že ve druhé polovině roku tempo růstu deficitu státního rozpočtu skutečně zbrzdí. Což podle něj ale neznamená, že vláda dodrží svých plánovaných 295 miliard deficitu.
„Deficit bude činit citelně více než 300 miliard korun,“ řekl v minulém měsíci.
Podle jeho názoru deficit překoná třísetmiliardovou hranici už v červnu. Za celý letošek ho odhaduje na zhruba 350 miliard korun.
Rozpočet v červnu podrobně
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci června růstu 16,5 % [+130,2 mld. Kč]. Na inkaso daně z příjmů právnických osob [+23,8 %, +20,9 mld. Kč] podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [-18,8 %, -0,6 mld. Kč] měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2022.
Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 12,8 mld. Kč.
Do inkasa daně z přidané hodnoty [+6,1 %, +9,8 mld. Kč] se pozitivně promítá růst cen. Naopak negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani na dva miliony korun. Ten platí od ledna 2023.
Inkaso spotřebních daní [-7,6 %, -5,6 mld. Kč] zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit.
[Zdroj: MF ČR]
Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 162,6 miliardy korun [+16,8 %]. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů [+16,8 %, +151,7 mld. Kč].
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+16,8 %, +62,5 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+19,8 %, +56,5 mld. Kč]. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení [+4,4 mld. Kč]. Rostly i přídavky na děti [+1,3 mld. Kč]. Naopak klesly dávky nemocenského pojištění [-1,2 mld. Kč] a rodičovský příspěvek [-0,9 mld. Kč].
Výrazněji vzrostly běžné transfery podnikatelům [+128,2 %, +43,7 mld. Kč] ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům. Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 25,4 mld. Kč [+16,5 %].
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 37,5 mld. Kč [+14,5 mld. Kč]. Meziroční nárůst o 63,2 procenta souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů.
Kapitálové výdaje [+16,1 %, +11,0 mld. Kč] stát navýšil u transferů státním fondům, které zatím tvoří téměř polovinu podpory investic vyplacené ze státního rozpočtu.
–DNA–
