Svaz německého průmyslu [BDI] zhoršil výhled ekonomiky SRN na letošní rok. Nově očekává, že německý hrubý domácí produkt [HDP] klesne o 0,4 procenta. To ale není jediná nedobrá zpráva od našich západních sousedů.
Odhad propadu německé ekonomiky BDI, který dosud předpovídal „jen“ hospodářskou stagnaci, zveřejnil ve své aktuální analýze. A není jediný. S poklesem německé ekonomiky letos počítají také přední hospodářské instituty. Podle Ifo to bude o 0,4 procenta a podle Leibnizova institutu pro výzkum hospodářství v Halle [IWH] půjde o pokles o 0,5 procenta.
„Vývoz do Číny a Spojených států výrazně klesl. […] Německé hospodářství po recesi v zimním pololetí postává na místě,” uvedli zástupci BDI s tím, že kvůli slabým růstovým impulsům by mohl německý export klesnout o půl procenta.
Problémy přináší i omezení exportu do Ruska a vysoké ceny energií. Růst podle BDI zpomaluje rovněž soukromá spotřeba, když reálné mzdy tři roky klesají a zotavují se jen pomalu. A i spotřebitelé se chovají stále opatrněji.
Návrat k růstu BDI očekává až v příštím roce. A obdobně hodnotí situaci hospodářské instituty. Podle Ifo by se HDP mohl příští rok zvýšit o 1,4 procenta a v roce následujícím o 1,2 procenta. Oživení na přelomu let 2023 a 2024 předpokládá také zpráva německého ministerstva hospodářství.
Německý průmysl významně ovlivňuje celou unii
Německá ekonomika, která je největší v Evropě a na které je závislých mnoho českých firem, ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stagnovala. A situace se nelepší, dokládají celková data za Evropskou unii.
Průmyslová výroba v unijních zemích v červenci podle sezonně přepočtených údajů klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 1,1 procenta. V červnu naopak o 0,4 procenta vzrostla. Ve své zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat, podle kterého se v České republice výroba snížila o 2,6 procenta po růstu o 1,4 procenta v červnu.
Stejný vývoj jako v celé EU vykázaly podle úřadu i země platící eurem. Průmyslová výroba v nich rovněž meziměsíčně klesla o 1,1 procenta po červnovém růstu o 0,4 procenta. Co se týče Německa, v něm průmyslová produkce klesla o necelé tři desetiny procenta.
Vůbec největší pokles vykázalo Dánsko [-9,1 %]. V Irsku se výroba snížila o 6,6 procenta a v Litvě o 4,4 procenta. Naopak ze zemí EU, u nichž jsou údaje již k dispozici, se výroba meziměsíčně nejvíce zvýšila ve Švédsku [5,1 %], na Maltě [3,4 %] a v Maďarsku [2,9 %].
Další špatná zpráva z Německa pak míří na pokles přímých zahraničních investic. Ty se aktuálně dostaly na nejnižší úroveň za posledních dvacet let. Jejich objem klesl na 3,5 miliardy eur [cca 85,7 mld. Kč] z 34,1 miliardy eur [cca 835,1 mld. Kč] před rokem. Vyplývá to z dat, která zveřejnila spolková centrální banka.
Investice v Německu ano, ale jen díky dotacím
„Když kancléř a ministr hospodářství chválí údajnou atraktivitu Německa jako místa pro podnikání, nemůže se to týkat první poloviny roku 2023,” řekl vedoucí oddělení výzkumu globálních a regionálních trhů Německého ekonomického institutu [IW] Jürgen Matthes.
Pokud jsou hlavním důvodem špatných čísel pochybnosti o kvalitě lokality, je podle něj nepravděpodobné, že by se to ve druhé polovině roku změnilo.
„Téměř nikdo ze zahraničí už tu nechce investovat, podmínky lokality jsou na to zřejmě příliš špatné,” řekl Matthes.
Německé ministerstvo hospodářství přesto uvádí, že se připravují přímé zahraniční investice za 80 miliard eur [cca 1,96 bil. Kč]. Kancléř Olaf Scholz prohlásil, že vidí “velkou budoucnost” Německa jako průmyslové lokality. Argumentoval červnovou smlouvou s americkým výrobcem čipů Intel o výstavbě dvou závodů na výrobu čipů v Magdeburku v hodnotě více než 30 miliard eur [cca 735 mld. Kč].
Americký výrobce čipů Wolfspeed v únoru také oznámil, že v Německu postaví továrnu na výrobu čipů a výzkumné a vývojové centrum. Matthes ale řekl, že tyto projekty ještě ani nebyly zahájeny a že “všichni víme, jak dlouho stavební projekty trvají”.
„Investice zahraničních polovodičových společností nesouvisí ani tak s atraktivitou Německa jako místa pro podnikání, jako spíše s přemrštěnými dotacemi, které jim Německo nabízí,“ vyjasnil.
–ČTK/RED–
Víte, co je na současné situaci to nejhorší. Že se nejedná o klasický hospodářský cyklus poklesu ekonomické aktivity, který je zákonitě vystřídán jejím opětovným vzrůstem. Prostě ve smyslu někdy je člověk nahoře a někdy zase dole a to se v součtu vyrovnává. Dnes se naopak jedná o hledání nové rovnováhy ve zcela nové ekonomicko-geopolitické situaci, která bude desítky let přetrvávat. A právě to je ta potíž. Stejně jako při hře škatule, škatule, hýbejte se. Na někoho pak meta nemusí zbýt. A Evropa je na nejlepší cestě, aby to byla ona. To však neznamená, že se v Evropě bez té pomyslné mety přestane vyrábět, spotřebovávat, vyvážet, dovážet, jezdit na dovolenou, stavět byty, domy, přestane chodit do školy. To bylo za fašizmu i za komunismu a bude tomu tak i za zeleného komunismu, pokud se ho zavčas nepodaří jako škodnou z lesa odstranit. Diametrální rozdíl oproti světu ovšem bude právě v tom, co a jak efektivně se bude vyrábět. Co se bude vyvážet a za kolik. Co se bude dovážet a také za kolik. Kolik a jakých bytů a jak velkých se bude stavět a kde a kolik škol a hlavně třeba kolik v nich bude žáků na jednoho učitele. Pak kam a k čemu budeme jezdit na dovolenou a samozřejmě i v tomto případě za kolik a také jestli jen s příručním zavazadlem, nebo jako dříve s vybavením jako kdyby to byla cesta do pustiny. Toto vše už nyní tak polehounku poodhaluje tento článek. Co to pro nás znamená? Evropská unie, ta hospodářská, tu byla už za středověku a bude tu i nadále. Ekonomika je totiž věčná. Jenže na ní je nutně navázána ta politická unie. Každý celek je nutné trochu koordinovat. A jak začne velký problém, tak začnou tlaky na revizi unijních smluv ve smyslu dalšího oklešťování pravomocí národním státům. Je to zákonitý politický proces, že když to půjde do kopru, že to pojede stylem, že je potřeba více Evropy. Rudí komouši to měli v osmdesátých let to stejné. Nástupem mikroelektroniky jim došel ekonomický dech, tak bych vám mohl dlouze vyprávět, jaké veletoče zkoušeli ve vylepšování nefunkčního systému socialisticky řízené ekonomiky a samozřejmě jak jinak, než že to dopadlo stylem vymámit z jalové krávy tele. Jinými slovy, když politici, které si příští rok zvolíme do Evropského a pak poději do čela našeho státu, situaci nepochopí a nechají se vlákat do této pasti, můžeme dopadnout v politické a následně v ekonomické rovině úplně stejně, jako dnes dopadá nešťastná Ukrajina, která se nechala vlákat do pasti soupeření globálních politických celků. Prostě jak uslyšíte něco o revizi unijních smluv, tak si buďte jisti, že se tím nic nevyřeší úplně stejně, jako nic nevyřeší nový nátěr na shnilé dřevo. Protože svět si ekonomicky jede a pojede podle svého a my nemáme jak se ekonomickému střetu s ním na globálním trhu vyhnout. A tak hrozí, že jen draze zaplatíme poznání, že tudy ekonomická cesta nevede. Co se týká poznání o nemožnosti cesty, dopadli takto po druhé světové válce Němci, my po roce 1989 a dvacátá léta tohoto století mohou být jen dalším staronovým poznáním téhož, tentokrát ovšem pro Evropu celou.