Tchajwanské prezidentské volby vyhrál předseda Demokratické pokrokové strany William Laj. Potenciální sjednocovací snahy s pevninskou Čínou se tak odsunují na neurčito. To ale neznamená, že by dál snad nevisely ve vzduchu.
Výsledek prezidentských voleb na Tchaj-wanu nepotvrdily podle mnohých příznivý trend z obecních voleb v roce 2022, které s přehledem vyhrála opoziční nacionalistická strana Kuomintang. Kandidát Kuomintangu Chou Jou-i, který se dlouhodobě zasazuje za zlepšení vztahů s Čínou, teď naopak uznal porážku. William Laj, jehož inaugurují letos 20. května 2024, se profiluje opačným směrem. Požaduje větší nezávislost Tchaj-wanu na Pekingu a těsnější spolupráci se Západem. Nicméně ani Laj nevylučuje rozhovory s Čínou.
„Chci vést rozhovory i s Čínou, ale na základě rovnoprávnosti a důstojnosti obou stran,“ uvedl Laj ihned poté, kdy volby vyhrál.
Podle pozorovatelů ale za výsledkem, že strana Kuomintang nyní utrpěla porážku, nestojí jen napjaté vztahy Tchaj-wanu s Čínou. To potvrzuje i analytik a poradce předsedy Kuomintangu Alexander Huang.
„Nemyslím si, že za prohrou Kuomintang je problém s identitou Tchaj-wanu, protože všichni jsme Tchajwanci. Problém představuje skutečnost, že Kuomintang voličům dostatečně jasně nevysvětlil rozdíly mezi jím a dalšími stranami. To, co se těžko vysvětluje pouze v rámci volebních sloganů,“ říká.
Pro Čínu to dobrá zpráva ale není. Ta setrvává ve své pozici, v níž vnímá jakékoli snahy o nezávislost Tchaj-wanu jako separatistické. Ve hře zůstávají i Spojené státy. Ty poskytují Tchaj-wanu vojenský materiál včetně plánované dodávky tanků M1A2 Abrams. Americký prezident Joe Biden po oznámení výsledků voleb přesto sdělil, že USA nepodporují nezávislost Tchaj-wanu. Na druhé straně ale znovu deklaroval, že pokud Čína Tchaj-wan vojensky napadne, USA poskytnou této ostrovní zemi vojenskou pomoc.
Tchaj-pej vs. Peking
Vztahy mezi Pekingem a Tchaj-pejí prošly za posledních několik let významným zhoršením. A není to jen proto, že si na ostrově podávají ruce tamní politické špičky se západními politiky včetně české politické reprezentace. Je to i proto, že Peking dává v poslední době čím dál více najevo, že v dlouhodobější perspektivě tak či onak dojde ke sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou. Peking se prostě nároků na ostrov nevzdává a setrvává na jeho označování jako “vzbouřenecké provincii”. Provincii, která v případě vyhlášení jednostranné nezávislosti pocítí čínskou vojenskou sílu.
Situace se přitom stále vyostřuje. Peking s železnou pravidelností narušuje tchajwanský vzdušný prostor. Čína také pořádá v blízkosti Tchaj-wanu masivní námořní cvičení. Jde o záměrné provokace a demonstraci síly směrem k ostrovu. Čína například už loni v dubnu během svého námořního cvičení přímo simulovala útoky na Tchaj-wan a jeho vojenské obklíčení. Napětí vystupňovala válka na Ukrajině. Čína využila odklon pozornosti Západu od Tchaj-wanu a okamžitě zesílila svou militaristickou rétoriku vůči ostrovu. Odborníci hovoří o politickém zastrašování.
Sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou
I když v prezidentských volbách triumfoval zástupce Demokratické pokrokové strany Laj, trend volající po vstřícnějších postojích k Pekingu a potažmo k budoucímu sjednocení ostrova s Čínou, nevymizel. Naopak nadále visí ve vzduchu. Jak Demokratická pokroková strana, tak ale i Kuomintang stabilně patří k nejsilnějším stranám. A nebyla náhoda, kdy již zmíněné volby v roce 2022 opanoval právě Kuomintang.
Právě tehdy mnozí zahraniční pozorovatelé začali otevřeně hovořit o tom, že sjednocení se kvapem blíží. Jakkoli se tehdy Kuomintang soustředil a stále prosazuje vstřícnější a užší tchajwansko-čínskou spolupráci.
Je nutné si uvědomit, že i když strana Kuomintang nyní volby prohrála, na Tchaj-wanu vládla v letech 1949 až 2000 a poté i v letech 2008 až 2016. Přičemž do osmdesátých let zemi řídila zcela diktátorsky. Opozice systematicky umlčovala. Změna politické linie přišla vůbec poprvé teprve na začátku nového milénia, kdy se k moci poprvé dostala opozice.
Tchajwanské lavírování mezi Čínou a Západem
Podle analytiků je do budoucna velice pravděpodobné, že na Tchaj-wanu se bude u vlády nadále střídat Demokratická pokroková strana a Kuomintang. Někteří předpovídají i to, že časem do volebních bojů silněji zasáhne liberální Tchajwanská lidová strana. Možné to je, ale i tak platí, že ta vznikla teprve v roce 2019 a musí se na ostrovní politické scéně ještě více zabydlet.
Ve všech případech v tchajwanské politice ale zůstane ústředním politickým tématem vztah k Číně. Přičemž ten se nachází v rovině bližší, závislé spolupráce s Pekingem až po nezávislost a suverenity vůči Číně. Důležitým prvkem je míra spolupráce ostrova se Západem a především USA, kterou zastává dosluhující prezidentka Cchaj Jing-wen z Demokratické pokrokové strany.
USA se diví Evropě, když větší hrozba pro ni je Rusko než Čína
Co lze čekat v nejbližší době? Nejspíš to, že ke sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou pravděpodobně nedojde. To snad jen tehdy, pokud by se Peking nyní odhodlal k jednostrannému a násilnému připojení ostrova. Anebo tehdy, pokud by ve volbách Kuomintang vítězil pravidelně. Což se, jak ukázaly i poslední volby, ale neděje.
Petr Duchoslav
