Žadatelé o uznání invalidity a přiznání invalidního důchodu často poukazují na to, že o nich posudkoví lékaři rozhodují, aniž by je spatřili. Sociální správa ale tvrdí, že jde o správný postup, jelikož lékaři pracují s již hotovými zprávami z vyšetření.
Sociální správa ale tvrdí, že jde o správný postup, jelikož lékaři pracují s již hotovými zprávami z vyšetření. Posuzování invalidity stejně jako výsledkům řízení o stupni invalidního důchodu stále častěji kritizuje veřejnost, především pak samotní žadatelé o invalidní důchody. Žadatelé poukazují mimo jiné na to, že je posudkový lékař za dobu řízení o uznání invalidity a rozhodnutí o stupni důchodu osobně ani neviděl. Vedení České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] tvrdí, že je to tak správně. Osobní kontakt s žadatelem není při řízení o invaliditě nutný.
„Principem posudkového lékařství je aplikovat zdravotní stav na příslušná ustanovení právních předpisů. Proto posudkový lékař nehodnotí samotnou diagnózu, ale pouze dopad dlouhodobé nemoci, úrazu či jejich následků na pracovní schopnost,“ vysvětluje náplň práce posudkového lékaře Tereza Koukolová, zastupující vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí ČSSZ.
Při řízení vychází posudkový lékař z nálezů a zpráv, ve kterých ošetřující lékaři žadatele popisují, co zjistili při již provedených vyšetřeních.
„Proto k osobnímu jednání zveme pouze výjimečně. Například pokud potřebujeme ověřit nesrovnalosti v podkladové dokumentaci,“ říká za sociální správu Koukolová.
Nemoci a postižení se v Česku nesčítají
Ve své práci podle ní vycházejí posudkoví lékaři ze znalostí jak klinické medicíny, tak i zákonů sociálního zabezpečení.
Zároveň upozorňuje na další podstatnou informaci, a sice, že se podle platných zákonů při posuzování invalidity a nároku na invalidní důchod jednotlivé nemoci nebo postižení daného žadatele nesčítají. Jako je tomu v některých evropských státech. U pacientů s více postiženími či nemocemi posudkový lékař stanoví jen jednu z nich. A to tu, která jeho pracovní schopnosti omezuje vůbec nejvíce.
„V odůvodněných případech může pro další nemoci zvýšit určenou míru poklesu pracovní schopnosti, a to maximálně o 10 procent,“ dodává mluvčí sociální správy.
Další z častých výtek k invalidním důchodům ze strany veřejnosti bývá i přehodnocování uznané invalidity a přeřazení do jejího nižšího stupně. Což prakticky značí i snížení měsíční výše invalidního důchodu. Podle ČSSZ jde rovněž o správnou praxi, protože zdravotní stav některých pacientů se může zlepšit. Anebo na druhou stranu ale i zhoršit. Posudkový lékař tak přizná buď invaliditu s trvalou platností, to u nevratného zdravotního omezení, nebo bez trvalé platnosti, u níž se provádí průběžně kontrolní lékařská prohlídka.
„Podat žádost o změnu výše invalidního důchodu můžete také vy sami, když se budete domnívat, že se váš zdravotní stav změnil,“ upozorňuje na možnost znovu posouzení dopadů nemoci či úrazu do profesního života mluvčí ČSSZ.
Po kontrolním posouzení posudkový lékař rozhodne o ponechání stupně invalidity, o jeho zvýšení, nebo o jeho snížení.
Posudkoví lékaři se s žadateli o důchod vidět nemusí
Podmínkou pro rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu v prvním, druhém či třetím stupni je uznání invalidity. To znamená, že vyřizování žádosti o invalidní důchod má dvě části. V první se posuzuje invalidita a ve druhé se pak rozhoduje o stupni invalidního důchodu.
Po podání žádosti posudkoví lékaři, kteří dnes nově spadají pod Institut pro posuzování zdravotního stavu [IPZS], objedná vyšetření u ošetřujícího lékaře uvedeného v žádosti. Přičemž s tímto lékařem se žadatel sám domluví na termínu vyšetření. Dále posudkovému lékaři pacient doručí případně další lékařské zprávy dokládající jeho zdravotní kondici, respektive omezení.
Veškerou agendu k posouzení doplní profesní dotazník, který vyplňuje samotný žadatel o invalidní důchod. V něm se vyjádří ke svému zdravotnímu stavu a vlivu na jeho pracovní schopnost. Dále v něm uvede profesní kvalifikaci, pracovní zkušenosti a vykonávaná zaměstnání.
Řízení o invalidních důchodech a příspěvcích na péči možná zrychlí
Teprve po uznání invalidity zahájí ČSSZ řízení, ve kterém ověřuje dobu důchodového pojištění. Od něj se odvíjí nárok na invalidní důchod. To znamená, že při žádosti o invalidní důchod sociální správa posuzuje dopady nemoci či úrazu do pracovní schopnosti. A dále potřebnou dobu pojištění pro přiznání samotného důchodu.
„Požadovaná délka pojistných dob závisí u žádostí o invalidní důchod na věku. Doby pojištění se nevyžadují při invaliditě způsobené následkem pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo při invaliditě z mládí,” upřesňuje mluvčí sociální správy.
Invalidní důchod správa nepřiznává žadatelům starším 65 let. Po dosažení podmínek nároku na starobní důchod pak invalidní důchod automaticky přechází na starobní penzi.
Žadatelé o invalidní důchod bez potřebné doby důchodového pojištění mají možnost si se sociální správou dojednat doplacení chybějící doby pojištění. To formou dobrovolného důchodového pojištění tak, aby jim vznikl nárok na dávku invalidního důchodu.
Jsme málo černí ti mají nárok na vše!!!!!
Ty si … [redakčně upraveno]
Je sice chvalyhodne, ze se autor tomuto problemu venoval, ale neni tu jediny nazor invalidu. Prostor k vyjadreni dostala pouze mluvci CSSZ. Problemem je, a ne ojedinely, ze casto lekar, ktery zpravu o stavu nemocneho posila pak nevericne krouti hlavou nad vypracovanym posudkem. Muj napriklad prohlasil, ze to vypada, ze posudkar zpravu ani necetl. Taky by se mel nekdo zeptat, jaci lekari posudkovou cinnost provadi. A i kdyz je LPS skoleny tak je mozne, ze vazna neurologicka ci onkologicka onemocneni posuzuje napr. ortoped apod.. a skolenim je zkusenejsi nez specialista vykonavajici odbornost leta? A kde vzali posudkari patent na znalost vsech vykonavanych cinnosti a povolani, aby mohli posuzovat dopad na praceschopnost postizenych? A novy urad IPZS? To je jen prejmenovany LPS. A vite kdy se firmy a instituce prejmenovavaji? Kdyz se za nimi tahne jeden prusvih za druhym a potrebuje se nalepky spatne fungujici organizace zbavit. No, neprej nikomu nic zleho, ale moje velke prani je, aby kazdy posudkar na tech 90dni co maji na rozhodnuti tu nemoc posuzovaneho dostal a 3.mesice s ni zil a az pak posuzoval.
Také se chci vyjádřit k článku.
Můj brácha dostal invalidní důchod až po 3 letech od zažádání a půl roku na to zemřel. Do té doby jsme ho jako rodina podporovali finančně a celkově. Veškeré zprávy posudkovy lékař dostal a nechápu jak mu to mohlo trvat tak dlouho. Někde je v systému chyba nebo je v lidech? Smutné.
Ano je to v systému a lidech této správy, kteří se chovají arogantně, protože každý kri…l je zátěži pro sociální systém. Je to napsaný surově, ale bohužel to tak je.
Takže pokud praktická lékařka odešle k posudkem komisi jen část zdravotní dokumentace tak může být člověk bez nohy ale důchod nedostane protože ho posudky lékař nemusí vidět. Prostě pecka. Praktik který si na vás zasedne tak dovede pěkně znepříjemnit úplně všechno.
Praktik nemá tu pravomoc a nevím proč by to dělal, škodil by tím sám sobě.
Fungování celé státní správy a konkrétně socialky je katastrofa, vím o čem mluvím, bojují s ni kvůli kontroverznímu posudku jednoho pseudodoktora, který šmahem papíru poslal partnerku že 4.stupne invalidity do prvního a poslal ji do práce, přestože měl podklady k jejímu reálnému stavu, doktor je posudkovým na ČSSZ. Státní správa konkrétně socialka tu není pro občany, ale proto aby jim házela klacky pod nohy nebo je v tom horším finančně zlikvidovala.